Časopis Umělec 2009/2 >> Vše pevně v rukou – regulace veřejného prostoru ve Vídni Přehled všech čísel
Vše pevně v rukou – regulace veřejného prostoru ve Vídni
Časopis Umělec
Ročník 2009, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Vše pevně v rukou – regulace veřejného prostoru ve Vídni

Časopis Umělec 2009/2

01.02.2009

Elisabeth Mayerhofer | veřejný prostor | en cs de

Jednou z věcí, pro které je Vídeň známá, je její dobře vystavěná administrativa, která si ve stálém politickém klimatu (sociálnědemokratická strana SPÖ obsazuje křeslo starosty od roku 1945) zachovává své pozice. V posledním desetiletí došlo k restrukturalizaci spočívající v tom, že úkoly dosud vykonávané administrativou byly převedeny na soukromé ekonomické subjekty, většinou městu blízko stojící společnosti s ručením omezeným. Ze strategické pozice zachovávání si moci má tento postup tu výhodu, že určité oblasti jsou zbaveny povinnosti transparentního spravování a legitimizace. Formálně se již nejedná o organizace vázané vyhláškami a nařízeními, ale skrze spleť osob, podílů a dohod o činnosti zůstává politické zasahování de facto zachováno. Politická odpovědnost se ovšem rozostřuje. V tomto bodě vstupuje do hry veřejný prostor, konkrétně umění ve veřejném prostoru.
I pro tuto oblast byla totiž odpovědná administrativní jednotka obdobně převedena na soukromoprávní strukturu Kunst im öffentlichen Raum GmbH (KÖR, Umění ve veřejném prostoru sro).1 GmbH Kunst im öffentlichen Raum je výstavní instituce připojená ke Kunsthalle Wien a disponuje ročně rozpočtem cca 800 000 EUR. Externí experti tvoří porotu, která se v pravidelných intervalech obměňuje a rozděluje peníze. Financovat projekt mimo tento rozpočtový balík je možné jen s velkými obtížemi. Úkolem KÖR je také pomoci překonávat administrativní překážky dané administrací veřejného prostoru, jehož uskutečňování je jenom v počátcích.2 Tyto administrativní překážky představují další z problémů umění ve veřejném prostoru. Projekty čelí tak nesmírnému množství povolovacích řízení a správních poplatků, že mnohé, především ty menší, ztroskotají již
v zárodku.
Dalším aspektem je stále častější podléhání veřejného prostoru komerčním zájmům, což je možné demonstrovat na relativně nedávném zákazu volného vylepování plakátů. V roce 2008 byly plochy k volnému plakátování citelně omezené, a sice tak, že společnost blízká městu umístila na celém území Vídně předpřipravené plochy pro plakátování, spolu s hrozbou žaloby při volném plakátování. Několik málo ploch se nechalo „volných“, zbytek se svedl do nařízených kolejí – kdo potřebuje plochy pro plakátování, může si
je koupit. S odpovídajícím časovým předstihem a za cenu, která je pro mnohé malé producenty kultury prohibitivní. Souvislost omezení volně přístupných reklamních ploch
a umění ve veřejném prostoru je vidět jen nepřímo, ilustruje ale dobře souhru administrativy a komerčních zájmů ve Vídni: jednak se rozšířil vliv již beztak výrazné administrativní sítě a jednak byla tato síť vyjmuta z kulturně-politického diskursu. Na druhé straně bude využití samotného veřejného prostoru stále více omezováno na velké akce komerčních poskytovatelů, protože pouze tito mají finanční kapacitu a lidské zdroje umožňující za takových rámcových podmínek získat povolení. A kdo si toto nemůže dovolit, musí se stáhnout do soukromí nebo do ilegality. Povolování menších, nekontrolovatelných intervencí – které tak jako tak nikdy nebyly vídeňskou specialitou – ustupuje ve prospěch komerčně zaměřených akcí.
Závěrem lze konstatovat, že ve Vídni není v této chvíli příznivá půda pro vývojové trendy – a už vůbec ne, pokud je zde ruku v ruce vytvářený odpovídající typ veřejnosti. Nekontrolovatelné akce v urbánním prostoru – i když jsou tak malé – zjevně vyvolávají v politické sféře a správním aparátu značné obavy. Vzniká tak zdánlivě protikladná směs politiky kontroly a privatizace, která právě v této kombinaci funguje: veřejný prostor je jako prostředek reklamy prodáván nejvyšší nabídce.

Autorka je členkou Forschungsgesellschaft für kulturpolitische und kulturökonomische Studien, Vídeň



1 Detailní popis procesu této přeměny včetně přechodné formy, Fondu Umění ve veřejném prostoru, by překračovalo hranice tohoto příspěvku.
2 V roce 2008 se například nemohl uskutečnit z bezpeč-nostních důvodů projekt skupiny netbase, který spočíval v tom, že na městské centrum se budou vrhat stíny helikoptér.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1995, 35.5 x 43 cm (3 Pages), Pen & Ink Drawing
Více informací...
894 EUR
944 USD
collection dos carré-collé / 40 pages dont 10 sérigraphie NB / offset, couv sérigraphie / 32 x 25 x 1,1 cm
Více informací...
25 EUR
26 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
232 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS