Časopis Umělec 2006/2 >> i love 69 popgejú | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
i love 69 popgejúČasopis Umělec 2006/201.02.2006 Jiří Ptáček | umělec | en cs |
|||||||||||||
Pokud Red Hot Chilli Peppers svého času šokovali fanoušky ponožkami navlečenými na pohlaví, i love 69 popgejú je hypnotizují panteřími hand-made slipy s mohutnou falickou vycpávkou, svíjením pokreslených těl a teniskou na hlavě.
Tři ze čtyř členů této hudební a performanční skupiny se poznali ve Valašském Meziříčí. Dnes žijí a studují v Ostravě (ateliéry Petra Lysáčka a Jiřího Surůvky na Institutu pro umělecká studia). Počátky i love 69 popgejú lze stopovat až k prvnímu koncertu v roce 2001, ale teprve od minulého roku se dá mluvit o seriózním úsilí o hudební a jevištní projev. „Popgejové“ se sami cejchují termínem psychiatrický popík, což lze chápat jako umírněné označení, které má zmást producenty, aby jejich demo aspoň založili do přehrávačů. Na jejich divokých vystoupeních se přitom potkávají electroclash, vlezlé klávesové plochy v stylu 80. let, hrdelní halekání dvojice zpěváků a již zmíněná jevištní performance. Ta, stejně jako texty-slogany písní, bývá stručná a většinou založená na agresivní prezentaci mužského sexuálního libida. Určitě ji lze chápat jako ránu na solar všem obhájcům korektních přístupů ke genderu, ale je podobně ironická jako glamour vizuál jejich „propagačních“ materiálů. V podobném duchu se nesou i fotografie a nehudební videoperformance. i love 69 popgejú se snaží infiltrovat do klubů zaměřených na hetero- i homosexuální populaci a vystupují společně se surůvkovským kabaretem Návraty mistrů zábavy. Pro ostravské klima začala být nezastupitelná také jejich galerie Strážná věž ve sklepě periferního domku, který si „popgejové“ spolu s dalšími sympatizanty pronajali. Na jednodenní události sem doráží celá progresivní umělecká scéna. Jestli silná generace ostravských umělců postrádala několik let mladou krev, v i love 69 popgejú lze vidět jednotku, která místní nonkonformní humor okořenila o bezprecedentní dorosteneckou perverzitu, radost z provokace a důraz kladený na to, že bavit se znamená důkladně obracet stereotypy naruby. Do ranního televizního vysílání se ale nedostanou, k ranní kávě to je přeci jen příliš silné kafe. Pravděpodobně se nedostanou ani do žádného z nočních kulturních pořadů. www.ilove69popgeju.net
01.02.2006
Doporučené články
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář