Pohled na globalizaci ve slovinském pavilonu v Benátkách

Převažující multikulturní tendence pozdního postmodernismu a jeho pluralistická estetika se nakonec spojily do globalizovaného světa nové technologie, interakce a rychlosti, kterou již před lety předpovídal Marshall McLuhan.
I když je naše dnešní existence konfrontována s vyvrcholením možností, které posthumánní svět nabízí, zmatkem naprostého odcizení novými médii a bolestným připomenutím starých etnických a etických problémů, chápání globalizace jako ideologického hnutí nemusí být tak úplně od věci.
Během posledního desetiletí 20. století se i svět umění proměnil v unifikované zájmové pole, které spojilo východ se západem, všechny kontinenty obsáhl v jediný obrovský trh.
Komisařka slovinského pavilonu na letošním Bienále v Benátkách, kurátorka a kritička Aurora Fonda se proto rozhodla znovu propojit diskurz s praxí a nabídnout pohled na globalizaci v rámci kontextu Bienále. Vybráni byli dva slovinští umělci (Tadej Pogačar a Vuk Čosić) a k účasti k projektu nazvanému Absolute One byla přizvána také italská skupina 010010-1110101101. ORG. Název výstavy odkazuje ke Kelvinově stupnici a naznačuje opačnou, optimističtější perpsektivu současného světa.
Tadej Pogačar, umělecký ředitel Muzea současného umění PARASITE a nový parazitický umělec, pozval sexuální pracovnice z celého světa, aby se zúčastnily prvního světového kongresu, symbolicky umístěného před vstupem do Giardini. Pogačar jejich přítomnosti na Bienále využil, aby na této sociální skupině parazitoval a použil ji pro svůj vlastní materiál a kontext. Světový kongres sexuálních pracovnic byl tak úspěšný, že se umělec a pracovnice dohodli na zorganizování dalšího setkání, kde se opět budou řešit problémy globalizovaného světa.
Průkopník net artu, Vuk Čosić, ironicky a úmyslně vystavil nezávažnou práci, zobrazující nejslavnější ikony historie umění, které ale abstrahoval na letištní
orientační cedule. Humor a konceptuální elegance jsou v Čosičově onlinové tvorbě neustále přítomny, ale v pavilonu vyplnil další důležitou dimenzi: instalace prací z žánru nových médií v galerijním kontextu. Čosić do pavilonu vložil vlastní kurátorský projekt představující většinu net artových aktivistů jako Heath Bunting, RTMark nebo Alexej Šulgin. Všichni zúčastnění vystavovali fyzické objekty, čímž se chytře přesunuli od online umění do materiálního světa.
Italská skupina net umělců, 0100101110101101.ORG, dobře známá svou hacktivistickou orientací — zrcadlení a stahování websitů jiných internetových umělců a boj proti jakékoli formě autorského práva na internetu — jako své dílo pro Bienále vytvořila zvláštní počítačový virus. Skupina původně zamýšlela infikovat website Bienále (www.labiennaledivenezia.org), ale nepodařilo se jí proniknout do jeho systému. Místo toho si tedy každý navštěvník mohl koupit tričko a CD, čímž se stával potenciálním nositelem jinak celkem přátelského viru. Písemné instrukce, jak vytvořit a smazat virus fungují jako odhalení neúspěšného pokusu kontrolovat nekontrolovatelné, tedy taktiky, kterou se sama globalizace snaží ovlivnit.

01.03.2001