Časopis Umělec 2006/3 >> Blesky z čistého nebe | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
Blesky z čistého nebeČasopis Umělec 2006/301.03.2006 Jiří Ptáček | editorial | en cs de |
|||||||||||||
Na tomto čísle jsme pracovali celé léto. Přispěvatelé odjížděli na dovolenou, omlouvali za nedodržené termíny a někdy si třeba zlomili ruku, takže texty vůbec nedopsali. Nová grafička otěhotněla hned po nástupu do práce (gratulujeme) a jedna přispěvatelka zas porodila přesně v den, kdy měla odevzdat článek (gratulujeme). To sice létu nelze přičíst na vrub, ale já ho stejně začal považovat za jedno veliké neštěstí.
Pak přišlo vyúčtování prodeje ze Španělska a my s překvapením zjistili, že se prodalo všechno, co jsme tam poslali. Víc než v Německu, víc než v Británii. Naši Španělé nás asi milují. Od té doby se všechno začalo v dobré obracet. Nakladatel Ivan Mečl dopsal text o historii Umělce a tak jsme konečně zkompletovali čínský speciál, který se vytiskne v Pekingu. Z Mexika přišla žádost o další zásilku časopisů a katalogů z produkce Divusu, na které dokonce vznikl pořadník. Na redakční radu přišel Václav Magid s tím, že už nebude jenom přispěvatel, ale externí editor. V Německu se Spunk Seipel rozhodl, že posílí náš tamní tým. Jaroslav Krampol si ke starosti o distribuci po Británii přibral péči o příspěvky. Naše dosavadní asistentka Milena Dimitrova se rozhodla dohlédnout na rostoucí distribuční síť v Rakousku. A úplně nakonec do redakce přišel náš pravidelný přispěvatel Tony Ozuna, kterého jsem vždy považoval za Američana žijícího v Praze, přiznal, že je Američan s mexickými kořeny, a přijal nabídku být editorem latinskoamerického čísla, které vyjde začátkem příštího roku. Samozřejmě, ještě nejsme z nejhoršího venku. Postupně se stěhujeme z pražského Žižkova do pražského Karlína. Je to sice jen něco přes kilometr vzdušnou čarou, ale znamená to přesun několika tun knihoven, obrazových archivů, počítačů, skenerů a plotterů. Finanční situaci by nazval tíživou jen optimista. Ivan Mečl už jí pouze laciné jogurty a Alena Boika zas takovou šlichtu z vloček, o níž si raději myslím, že jde o tradiční běloruský pokrm. Tento časopis vede k reálnému pohledu na kulturu a zdravé stravě. Obojího se vlastně týká i má poslední poznámka. Téměř na chlup stejně s tímto Umělcem se na trhu objeví první československé vydání časopisu Flash Art. Do domácích poměrů po delší době vstoupí silný subjekt a bude zajímavé sledovat, do jaké míry zatřese mizivým zájmem česko-slovenské společnosti o současné umění. Říkám si, že jako šéfredaktor časopisu bych se mohl aspoň trochu bát konkurence, jenže já se spíš těším. Jen o jedné věci vážně přemýšlím. Nový Flash Art určitě zmnoží počet reflexí současného umění. Jenže najde dost kvalitních autorů? Jestliže totiž soustavně roste počet umělců a uměleckých událostí, nedá se říct, že by přibývalo uměleckých kritiků. Vytížení těch, kteří již publikují, je navíc veliké. Dopředu by asi nebylo dobré předvídat, co FlashArt změní. Nicméně už jeho vydávání naznačí, zda se mnohaleté volání po větším množství uměleckých periodik opíralo o reálnou představu, čím by se měly naplnit. Produkce časopisu je běh na dlouhou trať, přičemž cíl nesmí být vidět. Česko-slovenskou verzí Flash Artu vrcholí dlouhodobý zájem italského periodika o naše dvě země. Budeme mu tedy přát, aby ho 15 miliónů potenciálních čtenářů nezklamalo. Byla by to další dobrá zpráva.
01.03.2006
Doporučené články
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář