Časopis Umělec 2003/1 >> Flyingcity Přehled všech čísel
Flyingcity
Časopis Umělec
Ročník 2003, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Flyingcity

Časopis Umělec 2003/1

01.01.2003

Jesper Alvaer | artprojekt | en cs

Flyingcity je skupina umělců, která zkoumá a kritizuje městskou kulturu a skutečnost městské geografie. Flyingcity se konkrétně zajímá o přeměnu městské komunity, kterou ovlivňuje utváření městské struktury v Soulu, a o alternativní způsob myšlení v neustále se rozrůstajícím městě, podmíněném extrémním přehuštěním a hromaděním. V mezidobí se skupina snažila načrtnout proces přirozeného růstu Soulu prostřednictvím místních performancí, mentálních map, které ukazují utopický plán města, a prostřednictvím fotografických dokumentací, které směřují ke kritice soulské městské krajiny. Ve výsledku to vede
k přeformulování konceptů, jakými jsou “Psycho-geografie” a “Proud”.

Pochopit plynoucí život, zjistit, jak coby podmínka může sloužit za základ k vytvoření nového životního stylu, a načrtnout duchovní topografii výrobního vztahu soulské modernity vyžaduje hypotézu postavenou na záchytných bodech rozptýlených pro městské krajině, pozorném sledování paralaxním pohledem, špionáži, přestrojení, instalaci antény, vysokorychlostním paprskem
a dalším.

Slyšeli jsme stížnosti vesničanů, kteří zametají cesty na smetišti. Jdeme do opuštěného domu
a rozbíjíme všechny věci, které tu zůstaly. Hluboce se klaníme olympijským ubytovnám, které se tu izolovaně tyčí. Stavíme ukazatel, který směřuje k Palace of Boys v Pchjongjangu
a Světovému obchodnímu středisku. Sbíráme květináče. Fotografujeme turisty před zábranou proti tankům na dálnici Svobody (Freedom Highway). Pronikáme do příběhů pronajímatelů, když předstíráme, že fotíme majitele obchodu
s uměleckými řemesly v Insadongu. Proti vysoké zdi vykřikujeme Společné jihoseverní komuniké ze 4.7. Chodíme nocí pořád dokola a jsme stráveni ohněm. (In Girum Imus Nocte et Consumimur Igni).

Velká část chudinské čtvrti v Soulu zmizela v důsledku sanační politiky. Vrcholí přestavby, při kterých do Soulu vniká zcela odlišná krajina. Domy, které se na kopci tyčí do výše, dělají celou krajinu příliš pustou.
Říkali jsme si, jaký je to druh krajiny? Tak ohromný chaos touhy a podivnosti nebyl nikdy tak blízko. To neznamená, že šokuje velikost, komplikovanost nebos že je v daném místě městský konflikt příliš viditelný, ale že touha, kterou tato scéna představuje, je příliš blízko. Takové selhání městského plánování, nebo ve svém konci nemožnost plánovat, se skrývá v pozadí protichůdných reakcí na Soul: odporu a připoutání.

Používáme velkoformátovou digitální fotografickou techniku, abychom zaznamenali nejpustší krajinu.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.