Časopis Umělec 2007/3 >> SKUTEČNĚ EXISTUJE TRH S UMĚNÍM? Přehled všech čísel
SKUTEČNĚ EXISTUJE TRH S UMĚNÍM?
Časopis Umělec
Ročník 2007, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

SKUTEČNĚ EXISTUJE TRH S UMĚNÍM?

Časopis Umělec 2007/3

01.03.2007

Spunk Seipel | opinion | en cs de es

Média se předhánějí se stále novými senzačními zprávami o aukčních rekordech. Všude se zakládají nové galerie. Existuje nesčetné množství uměleckých veletrhů. Rádci a agentury jsou nápomocni začínajícím sběratelům. Není pochyb, že trh s uměním je na vzestupu. Přesto – je umění skutečně tak stabilní investicí, jak nám všichni neustále slibují, nebo je to jeden z největších strojů na ničení peněz posledních desetiletí? Jistě, na jednu stranu známe úspěšné příběhy takových, jako jsou Neo Rauch nebo Matthias Weischer, jejichž díla získala během několika málo let několiksetkrát větší hodnotu. To je rozpětí zisku, které jiné hospodářské sektory považují za utopické a jehož zákonnými prostředky nelze dosáhnout. Získává ale automaticky na ceně každý obraz? Není trh s uměním nakonec jen jednostranná hra několika málo obchodníků s uměním? Protože když se na trh s uměním podíváme jen o něco pečlivěji, ukáže se, že je tu více ztrát než zisků. A převažují ti, kdo investovali do umění a už své peníze nikdy neviděli. O tom se ale všeobecně mlčí, protože nikdo samozřejmě nechce získat ima g e č l ov ě k a , k te r ý vsadil na špatného koně a sbíral nesprávné umělce. A tak se také dozvídáme neustále jen příběhy o úspěchu, protože z toho žijí nejen obchodníci, ale také umělci, a v neposlední řadě i kritikové. Když se ale pokusíte to či ono umělecké dílo, které před deseti lety koupila nějaká galerie od mladých umělců, znovu prodat, zjistíte, že po nich není vůbec žádná poptávka. Jako byste prodávali shnilé brambory. A přitom nejde o umělce, kteří by patřili do galerií třetí třídy, měli za sebou jen několik málo výstav a pak se věnovali jiné činnosti, ale o umělce, kteří byli zastoupeni na známých výstavách a jejich díla jsou v muzeích nejen udržována ve sbírkách, ale také vystavována – jen to nikdy nedotáhli na mezinárodní superstar. Mnozí sběratelé je dlouho rádi kupovali, protože jejich umělecké dílo zlepšovalo image jejich sbírky, dodávalo jí mládí a dynamiku. Platili za budoucí hvězdy. Vyplácelo se do nich investovat, protože riziko bylo vypočitatelné a šance na nesmírné navýšení hodnoty byly velké. Přesto časem tento zájem ochladl a investovat do nových mladých umělců už se nevyplácí. Mezi dva známé příklady, a také ty z mála, které se přiznávají ke svému krachu na trhu v Německu, jsou Gerhard Merz a Ullrich Meister. Druhý z nich byl znám svou účastí na Documenta 1992 a četnými dalšími výstavami v důležitých muzeích, první vystavil svou zářící světelnou instalaci v německém pavilonu na Benátském bienále v roce 1997. Tedy veskrze prominentní umělci, jejichž práce si lze vybavit a jsou obecně uznávány. Přesto se jejich práce ukázaly jako příliš rozměrné, jako by odpovídaly opravdu velké poptávce. Sběratelé, kteří nakoupili jejich díla v době jejich vzestupu, dnes nemohou najít nikoho, kdo by je odkoupil. Aukční domy unaveně přikyvují, galerie, které je dříve zastupovaly, buď neexistují, nebo se od umělců distancují, či se prostě brání zpětně odkoupit „raná díla“ svých umělců. Co zbývá? Internetové aukce? To není místo pro opravdu drahé umění, a už vůbec ne, když jde „jen“ o dílo v ceně 10 000 eur. Inzerát v novinách? Kdo bude cpát peníze do umění, do umělců, na které si sotva kdy kdo vzpomene? Možná že to jejich pravnuci koupí za sto let jako starožitnost. Ale i pak to bude těžké, protože lze po sto letech zhodnotit hromadu neonových trubek jako cenné umělecké dílo? Umělecký trh je jako lotynka. Koupíte pokud možno co nejvíce za co nejmenší cenu a doufáte, že hodnota nějakého díla naroste natolik, že to vyrovná zbytek ztrát v ostatních dílech. Na trhu s akciemi a rentami, a také u nemovitostí, je riziko obvykle menší. Sběrateli tedy zbývá jen jediné – doufat, že jednoho den dojde ke znovuobjevení umělce a v opačném případě si umění buď skladovat na půdě, či pokud je pěkné na podívání, pověsit si je v obýváku. Zůstává tu vědomí, že na zdi visí teoretických 20 000, ale kromě daně to nikoho nezajímá. Ano, s těmi penězi se dalo udělat pár pěkných věcí. Ale to je přízemní myšlenka, jaká se uměleckých kruzích nevyslovuje. Závěr pro budoucnost? Investujte jen do jistých hodnot. Většina velkých sběratelů už to dělá a vede to k známé monotónnosti uměleckého trhu i velkých sbírek, u velkých uměleckých jmen si však můžeme být jisti, že se toho krámu jednou budeme moci zbavit. A nebo zapomeňte na všechny ty řeči o penězích a na všechen povyk kolem trhu, a kupujte, co se vám líbí. To je pro umění možná ta nejlepší volba.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1997, 24 x 37.7 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
558 EUR
587 USD
Vypadlá postava českého moderního malířství. Nepoznaný virtuos štětce i slova až do své smrti čekal na ocenění, kterého se mu...
Více informací...
6,04 EUR
6 USD
1991, 31.8 x 27.3 cm, Print
Více informací...
223,20 EUR
235 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
231 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS