Časopis Umělec 2002/4 >> Ostrov v bažinách Přehled všech čísel
Ostrov v bažinách
Časopis Umělec
Ročník 2002, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Ostrov v bažinách

Časopis Umělec 2002/4

01.04.2002

Jeffrey A. Buehler | galerie | en cs

Galerie uváděná v tomto čísle je výjimečná. I když není důvod, proč by tomu tak mělo být. V době, kdy by podobné snahy měly působit vedle ostřílených nekomerčních galerií z 90. let a soutěžit s nimi, se nová galerie HOME nachází v jedinečné pozici. Začínající prostor stojí téměř osaměle na zablácených zchudlých pražských svazích zpustošených povodněmi.
Galerie HOME odvážně vstupuje na umělecké kolbiště v době, kdy jakákoliv nová iniciativa současného umění musí náhle nést i zodpovědnost poskytovat výtvarnému umění budoucnost. A to s věčně nejistou podporou státu. Ale naděje existuje. Tento prostor v sobě nese naději z několika důvodů – díky svým fyzickým rozměrům, hmatatelným kvalitám osvětlení a prostoru, a díky osobnostem, které se o vše starají. S určitými obavami jsem se ptal dvou umělkyň, které stojí za tímto projektem, na jejich plány. Na to, jak chtějí uvést galerii v život a jak jí chtějí dát solidní základy, na kterých bude stát. Jiskru obezřetné naděje, která doprovází každý potenciálně dobrý nápad, vždy – pro rovnováhu – doplňuje také značná dávka váhání a nedůvěry. Osud příliš mnoha místních galerií z poslední doby vynucuje, aby očekávání byla realistická a držela se při zemi.
Jak se ukazuje, nápady jsou. Veronika Drahotová, umělkyně a hnací motor skupiny, popisuje magickou peněžní “trojici”, která galerii udržuje nad vodou, alespoň v jejích počátcích: peníze z prodeje (ano, ony vážně plánují prodávat umění, které vystavují), peníze od sponzora (doposud neznámý) a peníze od státu. Jako v případě většiny iniciativ tohoto typu, poslední třetina trojice je pro přežití a životaschopnost tím nejpodstatnějším. “S těmito penězi můžeme vydržet první polovinu roku,” vysvětluje jednoho chladného šedivého odpoledne Drahotová v kanceláři galerie, kde popíjíme ovocný čaj a choulíme se nad radiátorem, abychom se zahřáli. “A to jsou jenom náklady galerie. Ani to nezahrnuje instalace a vernisáže.”
Sama galerie měří celkem 180 m2, má obdélníkový tvar s vysokým stropem a dvěma pravidelnými řadami zapuštěných krychlových střešních oken. Galerie o jedné místnosti působí čistě, garážově, otevřený osvětlený prostor má hrubozrnnou kvalitu. Díky svému umístění ve středu města, přesněji své pozici stranou z ulice mezi dvěma vyššími obydlenými budovami, je dostupná i intimní zároveň. Není divu, že se jmenuje HOME.
Vliv prostředí byl zřejmý během otevření galerie, když po standardní konzumaci chlebíčků s různými krémovými pomazánkami a červeného a bílého vína v plastických kelímcích, se obvykle rezervovaní návštěvníci vernisáží rozjeli na podlaze uprostřed místnosti za zvuku poškrábaných punkových a disko desek. Umění na stěnách nebo na podlaze není zapomenuto v nějakých skrytých místnostech ani nehyne pod špatným osvětlením nad ošklivým kobercem. Je přítomno a je dobře vidět, dokonce i během vernisáží.
Veronika Bromová, druhá polovina dvojice vyjasňuje, proč chce dělat galerii, i když už toho dělá tak jako takdost jako multimediální umělkyně a vedoucí ateliéru Nová média II na pražské AMU. “Co bylo otevřené na počátku 90. let, nyní tak otevřené není,” říká Bromová. “Jsou tu špatné pocity a my bychom to rády změnily.” Představuje si to také v mnohem větším měřítku. Jednou z misí galerie bude pracovat i za hranicemi země. Ačkoli program pro první rok není zcela doladěn, plánují uspořádat mezinárodní výběr umělců. Galerie bude vytvářet konceptuální výstavy, které budou zahrnovat české umělce i umělce ze zahraničí. Jedním ze zajímavějších dlouhodobých cílů galerie bude zformování mezinárodně propojené sítě podobně smýšlejících galerií nazvané HOMEnet. V rámci sítě se budou předávat kvalitní výstavy, třeba i po několik let. S využitím zkušeností a kontaktů, které obě umělkyně lety nasbíraly, se již vynakládá úsilí tímto směrem. “Nyní je jiná doba,” říká Bromová. “Už není možné sedět ve svém bytě a dělat si svou práci. Je to změna myšlení, když přestanete pracovat pro sebe a začnete pracovat pro druhé.”
Galerie HOME otevřela své prostory 13. prosince 2002 výstavou slovinské umělecké skupiny IRWIN. Jediná dlouhá místnost galerie byla natřískána pravidelnými návštěvníky vernisáží. Atmosféra byla sváteční a živá; novináři a obchodní magnáti se mísili s mladými umělci. Performující postrach Obludárium udělali co vždy dělají (a ještě jim nebylo odpuštěno). Celkem vzato, jiskra naděje zde zazářila. Zbývá doufat, že za pomoci státních peněz, důvtipu a spousty štěstí HOME najde své místo na místní a mezinárodní scéně. Přejeme jim vše nejlepší.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…