Časopis Umělec 2002/2 >> Mladí a klidní Přehled všech čísel
Mladí a klidní
Časopis Umělec
Ročník 2002, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Mladí a klidní

Časopis Umělec 2002/2

01.02.2002

Vladan Šír | recenze | en cs

Mladý maso: P. Bařinka, O. Brody, J. Brouček, J. Doubková,
M. Egert, A. Hošková, M. Hyksa, M. Jůdová, Kakalík, J. Kaláb,
M. Kubíček, A. Kupčíková, M. Kutina, T. Moyzesová, J. Nepraš, L. Rathouský, D. Skala, O. Skala, P. Strouhal, M. Ther, M. Ureš, P. Vargová, M. Wollmann, B. Zemanová, kurátorky: O. Malá a V. Bromová
Galerie hlavního města Prahy, Dům U Zlatého prstenu, 3. července–22. září 2002

Kdyby v České republice existoval trh s uměním, byli bychom v pokušení nahlížet na výstavu Mladý maso jako na přehlídku zbrusu nového horkého zboží. Přestože u nás takový trh neexistuje, mnozí z vystavujících 24 mladých umělců se již v minulosti víceméně stali součástí umělecké scény. Výstava poskytuje letmý pohled na to, co se v ateliérech nejmladší generace právě děje.
Hned mezi prvními díly si povšimneme několika ikon popkultury: skupiny bojovníků Nindža a dalších podobných bytostí (od Petra Bařinky). Po nich následují velkoformátové žáby a veselí dráčci ve stavbařských helmách (od Marka Hyksy) a tři superbojovnice ve stylu Lary Croft se stříkacími pistolemi v rukou (autorka Jana Doubková).
Odlehčený začátek výstavy je dobrým tahem kurátorek — Veroniky Bromové, známé umělkyně a učitelky na Akademii výtvarných umění v Praze, a Olgy Malé. Udolat diváka hlubokomyslným uměním hned na začátku není nikdy dobré. Díla v průchodu Domu U zlatého prstenu současně lákají diváka k sestupu do sklepních výstavních prostor. Tam objevíme směs různých médií obsahující videoprojekce, fotografie, instalace a (kupodivu) malbu. Většina prací je formou i obsahem podivuhodně krotká, což je na výstavě mladého umění překvapující. Kdo zde hledá rebelsky vztyčený prostředník, najde jen dvě podobná díla.
Na videu Jiřího Broučka nazvaném Kachny (2002) vidíme setkání dvou ptáků na vodní hladině, kteří poté docela obyčejně odplavou ze záběru. (Trochu mi to připomnělo taneční hit skupiny C&C Music Factory z roku 1990 nazvaný “Things That Make You Go Hmmmm” — Po čem si řeknu hmmmm). Ale po něčem takovém mohl Brouček klidně nechat svá další dvě videa doma. Co lze po Kachnách ještě vůbec dodat?
Kakalíkovy 3-D tisky Mladé maso (2002) vyprávějí příběh o malých rybkách, které žerou ryby velké. (Tady jsem si zase připomněl Eminema: “Eh, moment, to si děláš srandu! Neřek náhodou to, co si myslím že řek, nebo jo?”)
Už ne tak revoltující, ale o to zajímavější je šestiminutový film Kim od Marka Thera. I když je pro mě pořád tak trochu záhadý, něco mi připomíná. Ano, jistě: film Růžový panter, ve kterém inspektor Clouseau přijde domů a je zmlácen svým čínským spolubydlícím Catem. Ale v Kimovi je spolubydlící nejspíše Korejec a místo toho, aby se prali, připraví spolu večeři. Oba společníci pak spolu jedí jako malá šťastná rodina. Muž se uloží ke spánku, zatímco Kim si u stolu zapálí cigaretu. Film končí okamžikem, kdy se muž probudí a upřeně se zahledí do Kimových očí. Ani jeden z nich nepromluví, veškerá komunikace se odehrává ve vizuální rovině a vypadá to, že dvojice je perfektně synchronizovaná. Provedl snad Kim něco, čím si nakonec zasloužil podobný pohled?
Video Ondřeje Skály s názvem 107 kg (2001) je velmi jednoduché, ale účinné. Vidíme na něm detail otáčejícího se kulturisty — jeho odbarvené vlasy a velkou hlavu —, který právě zatíná svaly, jež kvůli výřezu nemůžeme vidět. Práce svalů se odráží v jeho tváři, on však dobře ví, že ho kamera sleduje a mezi jednotlivými polohami se do ní šklebí. Skála se představil i malými kresbami zvířat s ironickými komiksovými bublinami, ale ty nejsou tak dobré jako 107 kg a působí ve srovnání s nimi jako školní práce.
Série obrazů Masmedia II (2002) Luďka Rathouského vychází z televizního zpravodajství plného krvavého násilí a odráží hollywoodskou realitu, v níž žijeme. Na jednom z obrazů se autor jakoby stylizuje do postavy Supermana, který přilétá ke srážce dvou vlaků na břehu klidné řeky. Hlavu si drží v rukou, jako by hořekoval: “Už zas. To se o sebe lidi nemůžou aspoň jednou postarat sami?”
Mladý maso poskytuje příležitost porovnat umělecké školy v Česku. Nejlepší pověsti se sice těší Akademie výtvarných umění, ale výstava ukazuje, že takové zevšeobecnění neobstojí. Rozhodující je na ní individualita. Ať je to volbou kurátorek, nebo odrazem skutečného stavu věcí, nezdá se, že by byl na obzoru nějaký společný, obecnější styl mladé generace. A kromě několika hříček s digitální kamerou je na výstavě překvapivě málo děl pracujících s novými médii.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1992, 35.5 x 43 cm (6 Pages), Pen & Ink Comic
Více informací...
1 788 EUR
1 881 USD
Z názvů vybíráme: O princezně, která hajlovala, Prase pes, Puch, O otylé rybičce, Paraolympiáda, Planeta hlav a tak podobně. ,...
Více informací...
4,02 EUR
4 USD
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
841 USD
1994, 23 x 30.5 cm, Mixed Media
Více informací...
1 333,20 EUR
1 403 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS