UM-MJE-LEC

Kdo je Umělec? Umělec je česky, vyslovuje se to umnjelec a znamená to prostě umělec. Za název je zodpovědný vydavatel Ivan Mečl, sám umělec – jen je bohužel zaneprázdněný, protože musí vydávat časopis. K české redakci patří hrstka angažovaných kunsthistoriků, novinářů, překladatelů a grafiků. Německé číslo je jejich prvním krokem k dobytí světa. Že to myslí vážně, vím už od našeho prvního setkání před několika lety v Praze. Čtyři muži ve vojenském mundůru ozbrojeni kalašnikovy vyskákali přímo přede mnou ze stříbrného dodge. Byl to Ivan, dva jeho přátelé – umělci, a tehdejší šéfredaktor. Točili film.
Tímto vydání dosahuje Umělec poprvé zároveň k česky, anglicky a německy mluvícím čtenářům. Dovolte mi tedy představit Umělce německým čtenářům. Původní redakce sídlí v Praze, autoři článků pochází z celého světa. Příspěvky se dlouhodobě zabývají převážně východní Evropou, volba témat je ale stále častěji mezinárodní. Náš zájem patří umělci a jeho umění v jednotlivých zemích v kontextualizovaném diskurzu jejich vnímání sebe sama i vnímání zvenčí. Mnohá z témat a umělců, které vám Umělec představuje, nachází jen zřídka svou základnu v jiných uměleckých časopisech.
Vydání Umělce, které vám předkládáme, míří k novým čtenářům, které chceme lépe poznat. Zároveň bychom rádi představili mezinárodnímu publiku německé umění a kulturu. Z tohoto důvodu otevřel Umělec loni v září v Berlíně na Prenzlauer Berg vlastní redakci. Od té doby se aktivně podílí na německé umělecké scéně. Požádali jsme různé německé a zahraniční autory, aby se na procházku německým uměním a kulturou vydali s námi. A doufáme, že naše volba témat a umění bude zajímavá nejen pro stálé čtenáře, ale i pro německou veřejnost.
Někteří čtenáři se možná budou ptát, co dělá v německém vydání časopisu Rusko a Bělorusko. Na počátku roku se v Rusku konalo první moskevské bienále. Naše korespondentka Alena Boika oslovila několik autorů, aby sepsali své zkušenosti s touto hojně diskutovanou událostí. Děkujeme jim také za skvělé příspěvky k tématu přetrvávající lásko-nenávisti Bělorusů k Němcům. Pěkným protikladem k Aleninu článku je esej hamburského kulturologa Jana Verwoerta, který se intenzivně zabývá novým image Němců. Také zde spočívá kouzlo v protikladu, a stěžejní roli hraje estetika.
Časopis, který držíte v rukou, čtou lidé v České republice, na Slovensku, v Rumunsku, v Srbsku, v Černé Hoře, v Kosovu, ale i ve Velké Británii, Francii, v Nizozemí, Švýcarsku a Rakousku, a některé výtisky se dostanou i do zámoří. Zní to skvěle, a i kdyby se někde našlo jen padesát či sto dalších čtenářů, je to vynikající. Příští vydání bude přeloženo do španělštiny, přespříští se věnuje Rusku. A tak Umělec neupouští od svého plánu – dobýt svět jen s několika plastovými pistolemi a filmovými rekvizitami.

01.02.2005