Časopis Umělec 2003/1 >> Seber prachy a zmiz Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2003, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Seber prachy a zmiz

Časopis Umělec 2003/1

01.01.2003

Jiří Ptáček | news | en cs

Tranzit
Tranzit je nová aktivita na podporu současného umění střední a východní Evropy. Zaštiťuje ji kolos Erste Bank Group, a tak lze očekávat, že se nedostane do obvyklých finančních problémů a bude schopná naplňovat svůj časově neomezený plán. A zdá se, že po dlouhé době nemáme přes sebou malicherný projekt, ale velkoryse navrženou vizi.
Tranzit je založen na mezinárodní radě teoretiků, umělců a zástupců sponzora, která lokalizuje oblast zájmu: Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Rada koncipuje základní program Tranzitu, ale jeho rozvoj a náplň zajišťují filiálky v Praze a Bratislavě. Zachovat by se tím mohla rovnováha mezi integračním, mezinárodním rozměrem projektu a citlivostí vůči konkrétním potřebám vybraných destinací.
Program Tranzitu vytyčují avizované teoretické publikace, přednášková činnost a rovněž udělování vývojových cen.
Právě předáním cen v květnu letošního roku se Tranzit uvedl do zdejšího prostředí a naznačil, nakolik bude přínosný. Finanční odměny pro dva umělce a jednoho teoretika (každému Čechovi 2000 euro, Slovákovi pak o tisícovku víc) nepodmínil konkrétním výstupem. Konečně se tak někdo odhodlal k riziku, že vynaložené prostředky nenaleznou žádnou protihodnotu. Přáním organizátora je pouze krátká zpráva o procesu, jímž oceněná osoba v následujícím období prošla. Držitel ceny je současně vyzýván ke “hledání alternativních uměleckých řešení a formátů ve všech úrovních umělecké práce”.
Tranzit naznačuje, jakým způsobem se podpora současného česko-slovenského umění může ubírat: neupínat se ke galerijnímu provozu, konkrétním realizacím a směřovat víc do budoucna, než zhodnocovat vytvořené.
Otevřenost Tranzitu dokládají odlišná pravidla hodnocení v obou zemích. V Čechách na sebe rizika subjektivního výběru bere výkonná rada (Jiří Ševčík, Tomáš Pospiszyl a Vít Havránek), přestože si k širší nominaci zvou poradní sbor 25 teoretiků a umělců. Slovenská rada předává své nominace mezinárodní jury, která rozhodne za ni. Také obvyklá praxe každoročních vyhlašování padá jen Čechách, protože zde se cena uděluje dvakrát do roka. Rozesmutňuje vlastně jenom skutečnost, že Tranzit zůstává osamělým vojákem v poli, v našem prostředí vyvolává přepjatá očekávání a dojem, že se jedná spíše o sociální dávky, než o podnět k intenzivnější umělecké činnosti. To však souvisí s neutěšeným sociálním zařazením české a slovenské výtvarné obce.
Držiteli cen Tranzit se v Čechách stali teoretik Jiří Zemánek, Milena Dopitová a Jesper Alvaer. Na Slovensku Mária Rišková a pro rovnost hlasů mimořádně čtyři umělci: duo Ivan a Juraj Dudášovi, Milan Tittel a Cyril Blažo.

Egoart
Jinou koncepci udělování uměleckých cen zvolila slovenská skupiny Egoart. V souladu se svou uměleckou koncepcí “zviditelnění” se rozhodla vyvinout vlastní manažerské úsilí a na bankovní konto shromažďovat do posledníchvíle obnos, který pak předají vítězi. Pětičlenná komise zhodnotí na počátku příštího roku došlé návrhy, vybere šťastlivce v kategorii Projekt (dostane 10.000 sk) a pět finalistů kategorie Realizované dílo. Držitele této ceny komise vylosuje v přímém přenosu komerční televize Joj!. Ceny Egoartu jsou podnikem s nejistým výsledkem, ale nad ostatní vynikají podporou umění aktivními umělci. Egoart chápe mecenášství a mediální prezentaci jako součásti a v tomto případě jako jedinou kvalitu tvůrčího procesu. Uzávěrku tohoto ročníku stanovil na 15. leden 2004.

www.tranzit.org
www.egoart.sk





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…