Časopis Umělec 2002/3 >> Autoři | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
AutořiČasopis Umělec 2002/301.03.2002 Tomáš Pospiszyl | focus | en cs |
|||||||||||||
Kreslíři, kteří se podíleli na vytvoření Octobriany, patřili ve své době ke klasikům žánru dobrodružné ilustrace v Československu. Lví podíl na vizuální podobě Octobriany měl Bohumil “Bimba” Konečný (19. 4. 1918–14. 1. 1990), autor většiny kreseb i nezapomenutelné obálky k celému svazku. Tento plzeňský rodák a gymnaziální spolužák Miroslava Horníčka během svého života přispíval do časopisů Mladý hlasatel, Vpřed, později Stezka, Ohníček a dalších. Jeho výtvarné začátky byly spojeny především s obdivem ke staršímu Zdeňkovi Burianovi, brzy se však od svého vzoru odpoutal a vytvořil si vlastní styl. Další inspiraci našel ve veristickém realismu Luďka Marolda. Ve čtyřicátých letech absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Jakuba Obrovského, ale po celý život se věnoval především ilustraci. Jeho realistické pohledy na americkou prérii prý byly inspirovány krajinou v okolí řeky Malše. Ilustroval knihy Jaroslava Foglara, Otakara Batličky a mnoho kovbojek a dobrodružných románů od různých spisovatelů. Je autorem četných obalů, reklam, propagačních letáků a plakátů. Jeho práce stylově odpovídají americké komerční ilustraci čtyřicátých a padesátých let. Ostatně spolupracoval rovněž s Československou obchodní komorou, pro kterou vytvářel různé reklamní plakáty právě pro severoamerický trh. Pravděpodobně by mu nedělalo žádné potíže prosadit se na tomto poli i mezinárodně. Kontakt s cizinou i novými trendy mu však znemožnila nejdříve německá okupace a později komunismus, pro nějž jeho styl na první pohled zaváněl buržoazní frivolitou. Dnes neprávem opomíjený autor byl technicky daleko zdatnějším umělcem než známější Zdeněk Burian, jeho znalost anatomie i schopnost výtvarné zkratky byla obdivuhodná. Většinu svého života doslova živořil a před přáteli nezastíral, že v těžkých dobách ho musela živit jeho žena.
Na Octobrianě se několika obrázky vrtulníků nad Prahou nedobrovolně podílel i Miloš Novák (16. 1. 1909–29. 9. 1988), absolvent soukromých malířských kursů Václava Sychry. Vedle ilustrování dobrodružných románů se uplatnil i výtvarným doprovodem k Jiráskovu F. L. Věkovi. Dlouhá léta jako kreslíř spolupracoval s novinami Svobodné slovo, sám se pokoušel o malbu. Měl za sebou i několik samostatných výstav, jedna z posledních proběhla na sklonku osmdesátých let v Jahodovém baru ve Vodičkově ulici v Praze. Společně s Burianem tito umělci v šedesátých letech tvořili starou gardu dobrodružné ilustrace, která první zkušenosti sbírala ještě před válkou nebo v období před ovládnutím knižního trhu kulturní politikou socialistického státu. V poválečném Československu se tito umělci dostali do rozporu s oficiální estetikou, navíc bylo omezeno masové vydávání dobrodružné literatury, na jejímž ilustrování byli doposud závislí.
01.03.2002
Doporučené články
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář