Věrka Kotlárová

Věrku Kotlárovou (1980, Český Krumlov) jsem objevil v brněnské internetové galerii Magda (www.galeriemagda.cz), kde se objevila poprvé v roce 2002. K výstavě ji vyzval kurátor galerie Pavel Pražák, z jehož informací jsem také převážně čerpal.
Má pověst laskavé dívky s indiánskou povahou i vizáží. Je výraznou mladou malířkou, která příliš nedbá na styl, ale je tvůrcem odvážných metaforických obrazů. Uvolněná, živočišná malba je oproštěna od stylových prvků, ale nezneužívá ani naivistického výrazu. Důležitý je výjev, děj. Její vize připomínají popisy paralelních mýtických světů používaných některými filosofy jako kritické zrcadlo nastavené našemu světu. Jednotlivé obrazy skládá do cyklů a doplňuje je výklady, jakoby doprovázela historické ilustrace nebo vyobrazení ze svatých knih.
I přes veškerou snahu získat více informací a jeden telefonní rozhovor se mi nepodařilo sestavit fakticky přesný profil. Odmlčela se a z informací přátel mi došlo, že o publicitu se nestará. Studuje čtvrtým rokem v ateliéru Václava Stratila na Fakultě výtvarných umění v Brně a při letošních klauzurních pracích předložila další malířský cyklus s jiným, ale opět vizionářským a pro některé i temným tématem. Výjevy se mohou zdát zpočátku kruté, jsou však jen prostředkem k ráznému odmítnutí zla a cynismu. Připomínají původní verze pohádek bratří Grimmů.

01.04.2002