Časopis Umělec 2005/1 >> Žena – síť: Mária Rišková, "spidergirl z Bratislavy" Přehled všech čísel
Žena – síť: Mária Rišková, "spidergirl z Bratislavy"
Časopis Umělec
Ročník 2005, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Žena – síť: Mária Rišková, "spidergirl z Bratislavy"

Časopis Umělec 2005/1

01.01.2005

Denisa Kera | profile | en cs

V dnes již legendární knize Nuly a jedničky: digitální ženy a nová technokultura z roku 1997 (Zeros and Ones: Digital Women and the New Technoculture) přichází Sadie Plant s myšlenkou o blízkosti žen a digitálních technologií. Spřízněnost vychází z toho, že ženám i počítačům zdánlivě chybí identita a esence. Počítač jako stroj jenom simuluje práci jiných strojů a definujeme ho spíše tím, co momentálně dělá, než tím, co je sám o sobě. Podobně se o ženách často tvrdilo, že jim chybí duše nebo jiná centralizovaná „složka“, která by určovala jejich identitu. Ženy a dnešní technologie spojují i takové vlastnosti, jako je „multitasking“, schopnost dělat a „být“ několik věcí najednou, nebo představa světa jako sítě významů a vztahů, které existují jenom v procesech. Skoro bychom mohli tvrdit, že to, co se dnešní počítačové sítě a technologie teprve učí, uměly ženy po celá tisíciletí.
Poprvé mi představa digitálních technologií jako radikálně „ženského média“ začala dávat smysl až při setkání s Máriou Riškovou. Jak jinak než „tajemnou“ blízkostí žen a nových technologií si vysvětlit to množství činností a identit, které se skrývají v této stále se usmívající a klidné osobě? Ředitelka legendárního kulturního prostoru BURYZONE, který odstartoval zájem o nová média a umění v Bratislavě a který se rozrostl a transformoval do podoby dnešního medialabu a alternativního kulturního prostoru BURUNDI. Hlavní koordinátorka každoročního mezinárodního festivalu nových médií a kultury v Bratislavě, MULTIPLACE, mnoholetá kurátorka výstavy grafického designu v Trnavě, zakládající členka skupiny kurátorek a teoretiček umění NADA (New Approaches to the Domain of Art) atd.. Vyjmenovat všechny aktivity této historičky umění, kurátorky, organizátorky, o její publicistické a přednáškové činnosti nemluvě, by vyžadovalo celou databázi. Určit, kdo je Mária Rišková, je proto stejně těžké, jako vysvětlit fenomén současných technologií – jak Marie, tak počítače jsou jednoduše všudypřítomné a vytvářejí stále nové a širší „sítě“.
Zatímco se v českém prostředí teprve nedávno rozhořela diskuse o financování alternativní kultury, čilá výměna mezi Slovenskem a celým světem na poli digitální kultury a současného umění probíhá již řadu let. Jedním z důvodů jsou právě organizace, které Mária Rišková založila nebo spoluzakládala s různými nadšenci mimo oficiální struktury. Snadno se vám proto dnes stane, že po vyslovení slova Burundi nebo Buryzone okamžitě vědí, odkud jste, zatímco na zmínku o Praze se všichni zdvořile ptají, zda jim něco neuniklo, nebo se v českém prostředí skutečně nic neděje.
Všechny činnosti Márii Riškové potvrzují myšlenky Sadie Plant, že digitální technologie a potažmo ženy pracují bez jakékoli centralizované a pevné struktury, a tím dokazují, že věci fungují úspěšně i mimo „patriarchální“ a hierarchizovaný řád. Spiritus agens mladé kultury spojené s digitálními technologiemi, Mária Rišková, působí úplně nezávisle na kontextu národních galerií, uměleckých škol a dalších státních organizací, které mají současné umění přímo v „popisu práce“. Přesně podle kréda, které najdeme v jednom z jejích z rozhovorů: „Když vám nevyhovují existující podmínky, vytvořte si vlastní prostor.“ Právě tato věta by měla sloužit jako heslo pro současnou digitální kulturu a umění, které si tak těžce hledají vhodnou platformu a institucionální podporu.
Činnost Márii Riškové názorně ukazuje jeden z principů digitální kultury, že z malých příčin vznikají komplexní jevy, jakým je také fenomén úspěšné slovenské kultury a umění v posledním desetiletí. Najdeme ji prostě všude tam, kde se něco zajímavého děje. Nejnovějším projektem „Dial 44“ je pak umělecká a kulturní výměna slovenských a britských umělců pod záštitou Britské rady. Nezisková činnost v oblasti umění, alespoň na Slovensku, vytváří úspěšný vzor pro podporu současné mladé kultury a fungování nového typu uměleckých organizací. Především je to důraz na sítě a nelineární, asociativní a emergentní struktury. Úspěšným příkladem je i A4 – nultý prostor v centru Bratislavy. Tento prostor sdružil organizace a lidi se zájmem o současné umění, tanec, hudbu, film a architekturu, právě v jeho rámci působí Burundi. Mária Rišková je prostě žena – síť, která dovede propojit lidi, zájmy i celé organizace do fungujících celků a vytvářet také celé kulturní „ekologie“. Slovy populárního filmu je to vlastně „spidergirl z Bratislavy“, která přede sítě spojující Slovensko s celým světem.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Předplatné se slevou na poštovném.
Více informací...
66 EUR
69 USD
2001, 21.5 x 28cm, Colour Drawing
Více informací...
334,80 EUR
352 USD
Tento díl je věnován Kateřině Vincourové, laureátce Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1996, a její instalaci Bez názvu (1995 -...
Více informací...
23,75 EUR
25 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS