Časopis Umělec 2001/2 >> Mori má ředitele Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2001, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Mori má ředitele

Časopis Umělec 2001/2

01.02.2001

Vladan Šír | news | en cs

Ředitel Moderna Museet, David Elliot, si v květnu plácl s japonským stavebním magnátem Minoru Morim a stane se šéfem budovaného Mori Art Musea v Mori Art Center v Tokiu. Po šesti letech tak opouští funkci, během níž ze stockholmského muzea moderního umění vytvořil jednu z nejuznávanějších institucí v Evropě. Během jeho působení mimo jiné muzeum realizovalo rozsáhlou výstavu východoevropského umění After the Wall, na níž byla zastoupena řada mladých českých umělců.
Nová funkce pro Elliota znamená další kariérní postup, protože půjde o první japonskou instituci velikosti Muzea moderního umění v New Yorku nebo Centra Georgese Pompidou v Paříži. Jde navíc o soukromé muzeum, v němž bude Elliot zodpovědný za rozvoj sbírky uměleckých děl i za koncepci výstav
a doprovodného programu.
Minoru Mori v jedné z centrálních tokijských čtvrti Roppongi buduje rozsáhlý komplex zahrnující administrativní a rezidenční budovy, divadlo, sídlo televize Asahi a hotely. Mori Art Center, v němž se Mori Art Museum bude nacházet, zabírá pět nejvyšších pater hlavní, 54-ti patrové administrativní budovy komplexu Roppongi Hills. Plocha muzea je více než 6.000 metrů čtverečních. Horní patra centra budou sloužit jako galerie s výhledem na město, zatímco na spodních podlažích budou obchody a konferenční místnosti.
Muzeum se soustředí na moderní
a současné umění, architekturu a design. Elliot bude na programu muzea úzce spolupracovat s newyorskou MoMA a již nyní je plánována zahajovací výstava umění druhé poloviny 20. století, která naváže na stejnou expozici v MoMA. Kromě toho chce Mori Art Center pořá
dat pravidelná mezinárodní bienále současného umění, rezidenční pobyty a projekty pro veřejná prostranství.
Na chod muzea dohlíží mezinárodní sbor poradců, v němž jsou Glenn Lowry z MoMA, Weenzel Jacob, ředitel Kunst- und Ausstellungshalle v Bonnu, Alfred Pacquement, ředitel národní muzea moderního umění v Centre Georges Pompidou, Norman Rosenthal z Royal Academy of Arts v Londýně, Peter-Klaus Schuster ze Staatliche Museen zu Berlin a Nicholas Serota, ředitel Tate Muzea v Londýně.
David Elliot se funkce v Mori Art Museu ujme 1. listopadu. Jeho nástupce bude vybírat švédská vláda. Mori Art Center bude otevřen začátkem roku 2003.
Vladan Šír






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…