DIVUS PRAHA: AUTOPSIA: WELTUNTERGANG | pogromová výstava
[b]AUTOPSIA: WELTUNTERGANG |[/b]  pogromová výstava

AUTOPSIA: WELTUNTERGANG | pogromová výstava

21.10.2011 19:00 - 10.11.2011

Divus | en cs

Autopsia, 1982

Smrt je bojištěm, / které existuje / už od počátku: kdo mu vládne, / vládne lidským duším. / Ten kdo vládne smrti, / drží Moc ve svých rukou. / Smrt je to nejzazší. / Kdo ji má k ruce / sám je na svém maximu, / je spojen se vším / může se stát čímkoli, / co reprezentuje absolutní moc. / Umění je vztahem ke Smrti. / SMRT JE MATKOU KRÁSY

Výstava manifestačních plakátů seskupení Autopsia a uvedení jejího zvláštního vydání hudebního projektu Weltuntergang s filmovým doprovodem. Zazní například: Lebensherrgabe, Weltuntergang theme I, Kristal, Desires and Powers, Archipelag, Monster and Mad Point, Prague – The Spectre of the Sound a další.

Subjekt se vzbudí ze spánku.  Postava smrti mu ukáže jeho příšerný klam, zhroucení snové pravdy. „Jen smrt ukončí naše představení. Teprve pak začíná skutečný život, teprve pak spatříme skutečnost, jaká opravdu je.“ Jen smrt dokáže zbavovat iluzí, a ten, kdo pochopí, na okamžik uvidí svou slepotu, rozpozná pravdu jako iluzi,  porozumí metodickému získávání znalostí jako barokní hře, neregulérní a rozhárané, uvědomí si svět jako mnohost nevysvětlitelných obrazů, hieroglyfů, nesouvislých fragmentů, které  náhle - v okamžiku smrti, jen na okamžik, ale naprosto zřetelně – „ukážou, že logika těla, pocitů, života a smrti, se neshoduje s logikou moci, ani s logikou pojmů.“ V okamžiku smrti, když člověk konečně dosáhne posledního bodu barokního labyrintu, šílené monstrum se vzbudí ze spánku, aby objevil tuhle iluzi, aby zjistil, že si zhmotnil své vlastní představy do vnějškovosti, a aby jako tato externalita pochopil, že žil celý život životu vzdálen, že strávil život ve smrti, zaslepen sám sebou.  „A tak člověk, zničený, hladový, umírá zaživa, a žije ve smrti.“ Paradoxně bude život vyjeven jen tehdy, je-li nahlížen z perspektivy smrti, pravda se ukáže jen z klamu. Res cogitans, čili věc myslící, pak během umírání, zatímco žije jen ve chvilce umírání, objeví pravdu slepých ne jako vizi, ale jako klam, ne jako pravdu, ale jako přelud, uvidí sama sebe jako oklamaného slepého, jako slepého, který je oslepen chtivostí sebe sama a své moci.

Umělecká díla a ostatní od Autopsie

 

Newspaper AutopsiaNoviny Autopsia ke stažení v PDF
 





21.10.2011 19:00 - 10.11.2011

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.