Časopis Umělec 2001/1 >> Jiří Skála Přehled všech čísel
Jiří Skála
Časopis Umělec
Ročník 2001, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Jiří Skála

Časopis Umělec 2001/1

01.01.2001

Lenka Lindaurová | nové tváře | en cs

Narozen 1976, studoval od roku 1998 v ateliéru vizuální
komunikace Jiřího Davida, od roku 2000 je v malířském ateliéru II Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze.
Jiří Skála se na začátku svých studií věnoval především malbě, v současné době se zabývá konceptuálními instalacemi s odkazy na formální prvky z historie umění. Zároveň jeho dílo působí jako systematický průzkum možností, které dovoluje omezený lokální terén jednoho aktuálního jazyka.
Jako klauzurní práci vytvaroval kancelářské spony, z kterých vytvořil reliéf na obyčejný úřednický stůl. Pracoval při tom s celým prostorem a součástí se staly i nejobyčejnější předměty, které jako arftefakty ztrácejí smysl, místo toho, aby se staly ready made. Kromě prostoru řeší Skála i další životní atribut — čas. Objekt 5 vteřin je názornou ukázkou univerzálního uměleckého předmětu, který byl jistě vynalezen hned po lidských bytostech: čtvercová pohledová strana objektu se při uvedení do chodu roztočí a opticky se změní na kruh. To celé má i svůj obal, logo a komerční účely, podobně jako i Abstrakt (zmíněný adninistrativně-kreativní interiér).
Komplexní příprava objektu nebo instalace jako výrobku ke konzumaci vychází u Skály ze snahy přiblížit současné umění divákům jako něco absolutně srozumitelného a příjemného. Vystaví-li zahradnické kolečko s rezavým pruhem na dně, upozorňuje také na krásu nechtěného i snadnost vnímat takové drobné radosti. Každý takový všední obraz nebo jen vzpomínku na něj lze variovat, použít, přehrát do nových podob, napodobit, ukrást a přivlastnit si jeho nesmrtelnost.
Koncept nabídky umění jako pěkného zboží nebo v duchu oblíbeného českého kutilství, jenž zažívá v současném umění nostalgický revival, střídá Skála s podobným principem spočívajícím na posunutí významu běžně zcela jasných záležitostí. Časopisecké fotografie a reklamy skýtají mnoho inspirací — jako třeba záběr ze stavby, kde jsou na jakémsi držáku poskládány pytle s cementem. Jejich přesunutí, jak známo, do galerie spolehlivě funguje.
Jiří Skála má ovšem ještě daleko širší vyjadřovací slovník (viz Šílení vědci z Jelení v rubrice Info) a je tím autorem, který dokáže především diváka pobavit. To je patrné jak na starších barevných fotografiích, které sloužily jako studie obrazů, ale skončily jako svébytná dílka (Kůzlata), tak na nejnovějších pokusech napodobujících malířská témata zátiší a krajin.lin




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.