Časopis Umělec 2000/1 >> Juraj Dudáš Přehled všech čísel
Juraj Dudáš
Časopis Umělec
Ročník 2000, 1
30 EUR
33 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Juraj Dudáš

Časopis Umělec 2000/1

01.01.2000

Lenka Lindaurová | nové tváře | en cs

Nar. 1975, v letech 1994-98 studoval v otevřeném ateliéru Rudolfa Sikory na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, v současné době je na stáži v intermediální škole Milana Knížáka na pražské Akademii výtvarných umění
Sociálně laděné instalace a videa Juraje Dudáše využívají všech současných masově mediálních projevů od reklamy až po internet. Dudáš zkouší tato média používat pro vyjádření velmi osobních pocitů. Formou televizního či digitálního kvízu rozmlouvá s vyššími silami, dává dotazník sám sobě, vytváří interaktivní hypertexty. Umělecké objekty prezentuje jako zboží, ovšem zboží ideologické. Obchod s ideemi jakoby diktuje umělec, který je ve skutečném světě monopolních firem bezmocný. Otázka moci a bezmoci se v Dudášově díle objevuje v poměru, který je dán ironickou sebereflexí.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…