Nové muzeum moderního umění Tate Modern funguje v Londýně od poloviny května. O přestavbě budovy bývalé elektrárny a možnostech muzea se však hovořilo v médiích dlouho před zahájením provozu. Příchod Tate Modern byl netrpělivě očekáván.Televize odvysílala nekolikadílný dokument o architektuře a realizaci budovy a rozhovory s řediteli Tate a Tate Modern, architekty a hlavními kurátory sbírek. V den otevření BBC1 živě přenášela dopolední návštěvu královny, podvečerní večírek a noční světelnou show. Zhruba v posledních šesti měsících se v tisku objevovalo množství článků, mnohdy přisuzujících současnému umění exkluzivní společenskou roli, do té doby vyhrazenou pouze hvězdám špičkové módy, populární hudby, nebo filmového průmyslu. Naprostá většina kritik v odborném tisku i denících byla příznivá, i když se občas objevily výtky na adresu instalace stálé sbírky. Celkově kritici hodnotili nový přístup k instalaci kladně, ocenili monografické místnosti a připomínky měli jen k některým konkrétním úsekům. Na pranýř se většinou dostalo spojení Monetových Leknínů a černobílého plátna Stopy vody Richarda Longa. I ze strany umělců samotných se ozývala chvála a to díky důrazu Tate Modern na spolupráci se současnými směry, provázanost disciplín a podporu mladého umění. První dočasná výstava s názvem Between Cinema and a Hard Place (Mezi filmem a skutečností) je praktickou a úspěšnou ukázkou této snahy. Zájem veřejnosti je díky superlativům v médiích značný a i přes obrovskou kapacitu budovy je ještě měsíc po zahájení o víkendech nutné návštěvníky pouštět dovnitř jednotlivě. Všeobecně jsou odborníci i veřejnost spokojeni, že Británie má konečně instituci srovnatelnou s Muzeem moderního umění v New Yorku či Centre Pompidou v Paříži.
Doporučené články
|
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
|
|
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
|
|
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
|
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář