Časopis Umělec 2004/3 >> Skandál na pátém bienále v Cetinje Přehled všech čísel
 Skandál na pátém bienále v Cetinje
Časopis Umělec
Ročník 2004, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Skandál na pátém bienále v Cetinje

Časopis Umělec 2004/3

01.03.2004

Petrit Hoxha | info | en cs

Je povinností umělců zpochybňovat velké kulturní instituce, řekl dramatik David Edgar ve své promluvě na National Campaign for the Arts conference v červenci v Londýně, a dodal, že umění „se má zabývat ne konzervováním národní identity, ale jejím zpochybňováním ... spíše narušovat než potvrzovat naše vidění světa.“ Edgar pak vyzval k tomu, aby se umění soustředilo na provokaci a skandál. Britský spisovatel samozřejmě nemohl tušit, jak rychle bude jeho výzva vyslyšena. Mladý umělec Albert Heta z Prištiny vytvořil pro páté bienále v Cetinje dílo právě takového ražení.

Kurátoři René Block a Nataša Ilićová nazvali letošní bienále „Love it or Leave it“ (Miluj nebo odejdi) a mělo se stát „kulminačním bodem nového modelu unikátní evropské spolupráce“, a napomoci tak rozšíření stávajících kulturních oblastí. Zní to jako dobrý kurátorský koncept, ale skutečnost byla opět mnohem krutější a těžko přijatelná.

Instalace Alberta Hety Ambasada e Republikës së Kosovës në Cetinje (Ambasáda Republiky Kosovo v Cetinje) vypadala takto: umělec nahradil znak na budově někdejší ambasády Srbského království v Cetinje (které bylo hlavním městem Černé Hory na počátku minulého století) znakem Ambasády Kosova a vedle pověsil albánskou vlajku. Pohrával si tak s podobou budoucí diplomatické mise Kosovců v sousední zemi. Zároveň sňal znak státu, který Kosovo v devadesátých letech po deset let okupoval a dnes je velkou částí volné unie nazývané Srbsko a Černá Hora. Abychom měli jasnější vhled do současné situace, dodejme, že Kosovo je spravováno OSN a jeho postavení dosud není vyřešeno. Je stále v absurdní situaci, kdy má vlastní parlamentní a legislativní instituce, ale žádné ambasády v okolních zemích.

Dokončení instalace vyvolalo zuřivé reakce různých politických stran, starosty a dokonce i zakladatele bienále prince Nikoly Petroviće, který se veřejně omluvil, prohlásil, že „je touto uměleckou instalací šokován“, a dodal, že „v současné politické situaci je to nevhodné a nebezpečné!“.

Můžeme-li mít pochopení pro reakci lidí, kteří nemají nic společného s uměním, jak se vypořádat s přístupem Petara Ćukoviće, ředitele bienále a Národního muzea Černé Hory, který nejprve deníku Novosti řekl, že „Rozhodují ti, kdo vybírají díla, která budou vystavena. Nezasahuji do jejich práce. Věřím, že napětí okolo tohoto uměleckého díla by mělo být menší“, a slíbil, že instalace „zůstane tam, kde je“. Avšak o několik dní později, poté, co znak na budově někdo zlomil a strhnul vlajku, se Ćuković rozhodl instalaci zrušit, aby, jak řekl, zabránil dalším komplikacím a také kvůli velkým protestům veřejnosti! Tak nešťastné zacházení s uměleckou instalací ze strany ředitele události současného umění je skutečně urážlivé pro umělce a pro každého, kdo se uměním zabývá.

Heta se pokoušel uskutečnit projekt Ambasády Republiky Kosovo již v listopadu 2003 v Galerii 35 v Berlíně, aby i sem vnesl otázku neexistujících diplomatických misí své země v zahraničí a problémů s tím spojených. Kurátor galerie ale také považoval projekt za nevhodný, umělec odmítl změnit téma a výstava se nekonala.

Albert Heta (1974) není v provokacích a skandálech žádným nováčkem. V červenci 2003 vytvořil svou dnes již slavnou ilegální instalaci, kdy doprostřed billboardů, které nabízely lety z Prištiny do Londýna s British Airways slovy „Je čas k návštěvě“, umístil červenou upoutávku se slovy „No Visa Required“. Tisíce lidí volalo do cestovních kanceláří, aby si na druhý den rezervovali lety do Británie, netušíce, že nejlákavější část reklamy – možnost cestování bez víza – byla falešná. British Airways dokonce pohrozili, že proti umělci legálně zakročí. V zemi, kde k jakémukoli cestování potřebujete vízum a kde je nesmírně těžké je obdržet, je povolení k práci v cizině či k cestování jednou z nejkrásnějších věcí, kterou si lze představit.

Hetovo dílo je mladé a slibné. Současné otázky a problémy, které se v umění objevují jen vzácně, pojednává způsobem, který nečiní z umění izolovaný ostrov bez vztahů ke skutečnému světu.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."