Časopis Umělec 2002/4 >> Dáma v červeném Přehled všech čísel
Dáma v červeném
Časopis Umělec
Ročník 2002, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Dáma v červeném

Časopis Umělec 2002/4

01.04.2002

Martin Zet | news | en cs

To je jedna z těch událostí, o kterých se nedá snadno říci: líbí se mi. Oblast kolem “Zdi míru” u Falls street v Belfastu: systém plotů a bran. Ploty od sebe oddělují “problematické čtvrti”. Výška plotů ukazuje, že původně očekávané množství nenávisti bylo menší, než je to skutečné. První plot nestačil a bylo proto třeba zvýšit jeho horní okraj. Přistavit další patro a pak ještě další. V bezpečných stínech plotů jsou řady obytných domků, malé betonové zahrádky, malé pokusy vybudovat si intimní úkryty, soukromé ráje. Pokud sousedíte se spáleným domem, nesmíte si asi připouštět, že je to výraz skutečnosti. Musíte zapomenout na to, že existuje, i na důvod a kontext toho, co k tomu vedlo.
Dáma v červeném se pohybuje právě tady. Tančí, nebo povlává? Padá, špiní se, činí teatrální gesta, pózy, zastavuje auta v bráně (někdy jen taktak, že ji nesrazí). Je fyzicky nepříjemné to sledovat, pasivně se na tom podílet, být jedním z pozorujícího davu. Když chce někdo odejít, nedovolí mu to. Je až fyzicky nepříjemné, když hovoří s řidiči, vstupuje do soukromých zahrad, dveří. Něco lidem vysvětluje... Smutné. Nesnesitelné. A navíc už to není žádná dívenka. Je to žena oblečená do světle červené v místech, kde jsou všechny barvy poničeny politickými významy. Rudá - komunisté, oranžová - unionisté, zelená - republikáni… V kraji, kde si malby na obou stranách zdi přivlastňují hermetické symboly pro politické účely. Kde se každá strana identifikuje s opačnou stranou izraelsko-palestinského konfliktu. Unionisté (protestanti) s židovskou stranou; republikáni (katolíci) s palestinskou. Červená látka, bílá vlajka. Proč bílá? Mír, vzdávání se? Nic není jen samo sebou. Vše má ještě nějaký další význam. I toto esteticky bohaté, vizuálně krásné představení odhaluje pod vnějším půvabem nánosy bídy. Lidství oddělené od pohlaví. Hlavní aktérka tu reprezentuje jen lidské vědomí, které hraje ženu. Symbol ženy, podle levného, falešného, ale v tuto chvíli jediného dostupného scénáře. Je to nesnesitelné, ale fascinující. Zážitek, který si přejete zapomenout, ale nemůžete.
Adina říká:
“Pokaždé, když mne pozvou, abych realizovala “Dispozici”, upravím ji podle jejího nového místa: Kibbutz Nachshon (Izrael), Hong Kong, Quimper (Francie), Helsinky (Finsko), Toronto (Kanada), Belfast (Irsko). Tato práce je pro mne výzvou, a to fascinující výzvou k tvorbě. Její vývoj začíná tím, že obdržím od mých hostitelů mapy různých částí čtvrtí a jejich popisy . Pronikám za slovní popisy míst, která mi pošlou. Baví mne zjišťovat, proč je některé místo popsáno jako “dobrá čtvrť”, ať už obecně, nebo pro mou performanci, a proč je určitá památka “zajímavá”. Poté, co si vyberu čtvrť, prohlížím si její mapu, abych pochopila její skladbu, skladbu jejích cest, abych zobrazila něco z vlastností této oblasti.
Samozřejmě lze použít každou čtvrť, ale ta, jejíž “sociální historie” je charakteristická, nebo která je “chloubou obce”, přirozeně vzbuzuje můj zvláštní zájem. Když konečně dorazím do vybrané čtvrti, pozoruji ji po několik dní: lidskou činnost kolem veřejných a soukromých budov, zahrad. Cesty, jejich šířku, krajinu kolem nich, dopravu, řidiče, způsob jízdy.
Performance se odehrává jako cesta, chůze na zvoleném místě v městském prostoru; skrze dopravu, křižovatky, památky…
Myslím, že koncepce této práce se potvrdila, když jsem pozorovala jugoslávskou válku v televizi v Tel-Avivu (jak ironické). Obrazy pohybu obyvatel, ne armád, na cestách. Fascinuje mne porušení hranic a obrysů domova, rodiny a všech ideologií.
Žena v mém představení představuje své hranice sestavené z úryvků příběhů o domech a čtvrtích, ve kterých žila. Vytváří vizuální, jakoby filmové obrazy - “žena v krajině”, “žena s vozem”, “žena s vlajkou” a podněcuje vznik situací mezi ní jako vůdcem a publikem jako následovníkem.
Jsem fascinována touto mocí!
Ve skutečnosti mě vzrušuje předtucha základního primitivního náboje, který je současně tvorbou i destrukcí. Myslím, že tato práce je dalším z mých pokusů zpochybňovat to, co se jeví jako nevyhnutelnost destrukce v procesu konstrukce.”
M.Z. 30. prosince 2002 v Libušíně
Performance Adiny Bar-On “Dispozice” pro fiX02, Festival performance a časově založeného umění v Belfastu, prosinec 2002
Fotografie Martin Zet




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
232 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
79 USD
2008, 21.5 x 28 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
216 EUR
227 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS