Junshengova řeč lásky

Zhao Junsheng je přesný opak ustáleného obrazu současného čínského umělce. Žádný vychrtlý copatec s brýlemi a bradkou, ironickým pohledem a příležitostným sakem. Junsheng má býčí postavu, povahu pandy a kulatou hlavu s ježkem. Stále si jen kreslí a maluje ve svém panelákovém bytě na okraji Pekingu, nedaleko hlavní ulice a výpadovky zároveň, plné levných restaurací a podniků s erotickými službami.
Dokončoval právě cyklus čtyř set tužkových kreseb, když jsem ho s kolegou Shu Jangem na konci tropického léta 2009 navštívil. Pracoval na něm od roku 2008 a zpočátku byl ozdravnou terapií na následky rozchodu po desetiletém vztahu. Pak se ale do obrazů zamotaly i smyšlenky, erotické fantazie, více či méně věrohodné pověsti a příběhy vyslechnuté od přátel.
Junsheng moc nepočítá s nezasvěceným divákem. Pro čínského diváka jsou srozumitelné některé alegorie a symbolika, ale i on potřebuje autorovo vyprávění, aby mohl v obrazu vypátrat celý příběh. Je to jako s únosem dcer Leukippových nebo Lotem a jeho ženou — stačí nám už jen název nebo elementární dodržení kánonu zobrazení a zjeví se nám celé jejich dobrodružství i s historickým pozadím. Koho ale opustila zvědavost, ten se o příbězích skrytých v dílech současných autorů mnoho nedoví. Spokojí se s estetickým prožitkem a postaví vysvětlení na několika univerzálních symbolech. Víme, že je to povrchní, nefunguje to a přece je na tom postavena velká část současné teorie umění. Je nám jedno, jestli je výklad správný či nikoli — jsme vděčni za jakýkoli výklad — estetický text stvořený jako fikce teoretické práce.
Například kresba Ta hluchá dívka je z těch, které vycházejí z Junshengovy zkušenosti. Vlevo u díry ve zdi se povaluje jeho svatební fotografie, ale svatba se nakonec nekonala. Na podlaze sedí muž a do díry ve zdi leze žena přes rozbitou fotografii, jejich oči se nevnímají, každý už je v myšlenkách někde jinde. V místnosti se objevují zvětšeniny obyvatel a dekorací z jejich přemítání.
V Junshengových kresbách je myšlenka postavy obrazu často zhmotněna, jakoby se povalovala v ději nebo do něho přímo zasahuje. Děje odehrávající se uvnitř často vyvléká ven před dům či na práh kolemjdoucímu uzavřeného, neviděného prostoru. Tak je tomu i u Pekingského domečku, kde se svérázný sexuální akt s malou dívkou z jihu odehrává na ulici. Jako mnoho dalších je inspirován vyprávěním přátel a rozhovory s venkovskými dívkami, které se v jeho okrsku prodávají městským lidem. Jsou to naivní a ztracené holky, co odešly z hor a vesnic za prací. Ve dnech státních svátků nabízejí své služby s velkou slevou. Kdoví jestli naplňují čínský kodex potomků a posílají část výdělku zpět rodičům.
Junsheng ale ve svých kresbách nesoudí, nemoralizuje a jen názvy, které jsem si vynutil, se občas sarkastickou, ale chápající metaforou dotkne charakteru jeho hrdinů. Tolerance je namístě — musí totiž odpustit i sám sobě tu spoustu erotických fantazií. Na kresbě Konečně se do toho pustila je například jeden z vysněných kusů nábytku, které mají sloužit k uspokojování zvláštních vášní a krkolomným sexuálním hrám.
Některé Junshengovy kresby jsou krátkým pohledem na cizí příběh nerovného vztahu, kterého byl i nechtěným svědkem. Krysí poklad je o majitelce čajovny a jejím žárlivém nápadníkovi, který ji neustále sledoval, až už nedělal nic jiného. Jednou, když se v čajovně Junsheng zastavil, dostal od ní darem objekt ve tvaru čínského prutu zlata, který byl používán na vylévání první konévky a zbytků čaje při čajovém obřadu. Každý takový předmět získává časem oblíbenou barvu a může se stát jakýmsi talismanem. Symbol, kterému rozumíme, pouze když jsme se v podobné situaci někdy ocitli. Junsheng to snad tím názvem chtěl ještě víc zamotat.
Některé z kreseb lze chápat jako čistou sociální satiru. Ve scéně Mlčí, odmítá, souhlasí vystupuje opět sám Junsheng v pozici umělce na rozcestí. Smrt nebo ztrátu ideálů. Alegorickou smrt čínského umělce může zapříčinit nedostatek prostředků, u autora například proto, že nemá k vykonávání profese státní souhlas. Nebo ztráta snů a ideálů, příklon k pragmatismu, což chápe Junsheng stejně jako kastraci.

V současnosti připravuje Zhao Junsheng všechny kresby ke knižnímu vydání.

01.01.2010