DIVUS PRAHA: ILAN PAPPÉ: POKRAČUJÍCÍ ETNICKÉ ČIŠTĚNÍ PALESTINY A PŘEDSTÍRÁNÍ MÍROVÉHO PROCESU | přednáška
[b]ILAN PAPPÉ: POKRAČUJÍCÍ ETNICKÉ ČIŠTĚNÍ PALESTINY A PŘEDSTÍRÁNÍ MÍROVÉHO PROCESU |[/b] přednáška

ILAN PAPPÉ: POKRAČUJÍCÍ ETNICKÉ ČIŠTĚNÍ PALESTINY A PŘEDSTÍRÁNÍ MÍROVÉHO PROCESU | přednáška

24.04.2013 18:00

Divus | en cs

Středa 24.4.2013 17:00

Ilan Pappé je profesor historie, vedoucí Evropského centra pro palestinská studia a spoluvedoucí Exeterského centra pro etno-politické studie. Vystudoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě v roce 1979 a v roce 1984 získal doktorát na Univerzitě v Oxfordu. Založil a vedl Akademický institut pro mír v Givat Haviva mezi lety 1992-2000 a byl předsedou Institutu Emila Tumy pro palestinská studia v Haifě mezi lety 2000-2006. Profesor Pappé přednášel na katedře historie Blízkého východu a na katedře politologie na Univerzitě v Haifě mezi lety 1984-2006. Byl jmenován předsedou katedry historie na Cornwallově kampusu (2007-2009). Svůj výzkum zaměřuje na Blízký východ a především na historii Izraele a Palestiny. Dále píše na téma multikulturalismu, kritického diskursu a obecně o moci a vědění.

Je autorem knih The Ethnic Cleansing of Palestine (2006), The Modern Middle East (2005), A History of Modern Palestine: One Land, Two Peoples (2003) a Britain and the Arab-Israeli Conflict (1988). Byl předním členem izraelské nesionistické komunistické strany Chadaš a byl na kandidátce strany v roce 1996 a 1999 při volbách do Knessetu.

Pappé se narodil do německé židovské rodiny v Haifě v roce 1954. Je jedním z izraelských "nových" historiků, což je skupina historiků, kteří svým psaním - na základě přístupu k materiálům nedávno odtajněným britskými a izreslkými archívy - začali podkopávat mýty o vzniku a prvních letech izraelského státu, mýtů, které byly prosazované předchozí generací izraelských historiků zabývající se více vytvořením vlastního image nového státu, než historickou přesností.

Izraelští "noví" historikové doslova přepsali historii vzniku Izraele v roce 1948 a s ním související vyhnání či útěk 750 000 Palestinců. Pappé tvrdí, že že vyhnání nebyla prováděna ad hoc, jak tvrdili ostatní historikové, naopak se jednalo o etnickou čistku Palestiny podle plánu Dalet, připraveného v roce 1947 budoucími izraelskými lídry.

Na rozdíl od Normana Finkelsteina a Noama Chomského, kteří jako jediné "reálné řešení" pro Izrael a Palestinu prosazují dvou-státní řešení, tak Pappé podporuje jednostátní řešení s tím, že ho "nezajímá, co je reálné, ale co spravedlivé". Pappé je v tomto přesvědčení nekompromisní a zastvá i mezinárodní bojkot izraelských akademiků.

Jeho práce je podporována i kritizována dalšími historiky. Než byl nucen opustit Izrael v roce 2008, byl zavržen v Knessetu (izraelský parlament), ministr školství požadoval jeho výpověď a několikrát mu bylo vyhrožováno smrtí.

Pro českou akademickou scénu a širokou veřejnost je návštěva profesora Pappého naprosto výjimečnou příležitostí vyslechnout si a podebatovat s tímto významným historikem přímo v Česku.

Profesní životopis (http://socialsciences.exeter.ac.uk/iais/staff/pappe/)

 






24.04.2013 18:00

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.