Časopis Umělec 2002/4 >> Berlín | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
BerlínČasopis Umělec 2002/401.04.2002 Karel Císař | news | en cs |
|||||||||||||
Arndt & Partner
Jestliže se ve své práci pro kasselská documenta XI Thomas Hirschhorn zabýval myšlením Georgese Battaille, svou letošní samostatnou výstavu v galerii Arndt & Partner Doppelgarage zasvětil dílu Friedricha Nietzscheho. Podobně jako v případě battaillovské série mu k tomu kromě hybridních skulptur z recyklovaného materiálu – mezi nimiž tentokráte vynikaly především krajiny z obřími hřiby, jimiž projížděly modely železnic – sloužily rovněž texty mladého filosofa Marcuse Steinwega, jež byly jedním z důležitých stavebních prvků celé instalace. c/o Atle Gerhardsen Působivá expozice, jejíž název Perfect Timeless Repetition byl převzat z El-lisovy knihy Glamorama, spojila díla umělců různých generací i výrazových prostředků. Dva póly konceptuálního umění představovala díla klasika Sol LeWitta a mladé, v Berlíně žijící Britky Ceal Floyer. Ta téma výstavy uchopila drobnou kresbou, v níž přes sebe kuličkovým perem stále znovu a znovu až do úplného znečitelnění psala “znovu a”. Dílo Petera Friedla Bez názvu (Berlín) sestávalo z čísla 68 namalovaného na zdi vzhůru nohama, jež odkazovalo k politickým událostem let 1968 a 1989. Michal Majerus, jenž vloni ve svých nedožitých pětatřiceti letech zemřel při letecké havárii, byl zastoupen devíti obrazy, inspirovanými světem masmédií. Rikrit Tiravanija nechal v neonu provést dětsky neumělý pokus o nápodobu jeho rukopisu a Liam Gillick, jenž se představil rovněž na dvou samostatných expozicích v galeriích Schipper & Krome a Max Hetzler II, ke stropu zavěsil jeden ze svých celuloidových rámů. Galerie Barbara Thumm Ještě předtím, než budou její díla zahrnuta do skupinové výstavy ve Walker Art Centre v Minneapolisu, připravila mladá Britka Bridget Smith samostatnou expozici pro svou berlínskou galerii Barbara Thumm. Podobně jako ve svých předchozích fotografických projektech, v nichž se zabývala interiéry kinosálů či architekturou Las Vegas, i zde se věnuje analýze specifických virtuálních prostředí. Hotelový pokoj, šatna tělocvičny, stylový budoár, romantická koupelna či dostihová stáj jsou totiž, jak je z některých detailů zřejmé, ve skutečnosti kulisami k natáčení pornografických filmů. Karel Císař
01.04.2002
Doporučené články
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář