Řešení
Borjana Dodova
Pohled zvenku
Kam se ještě vydat za empatií, kde hledat soucit s lidstvem? Borjana Dodova se domnívá, že obnova anebo posílení pouta k veškeré humanitě záleží i na tom, odkud se na ni díváme. Jestli z výšky mrakodrapu nebo z oběžné dráhy. Zkušenosti těch, kteří na vlastní oči spatřili zeměkouli z vesmíru, inspirují autorku k úvaze o tom, jestli bychom za tímto účelem neměli ty, kteří mají moc něco změnit, vystřelovat do kosmu.
Kritika
Palo Fabuš
ORBIS PICTUS MACHT FREI
Kdo je to Varlén, odkud se vzal? Jak vypadá ten, jehož kroky dusí štosy papírů a vyhozených časopisů na skládce sběrného opadu? Kam zmizeli všichni lidé, a čí smích se ozývá zevnitř opuštěných sémiotických vraků? Tato kritika však nehodlá omamovat třeskutě poetickými otázkami. Tato kritika nabízí odpovědi!
rozhovor
Beth Fox
Mike O'Brien se mě dotknul
Jak bychom vůbec mohli brát vážně dospělého muže, který sedě v metru pojídá krémové vajíčko? ptá se Beth Fox. Dnešní generace mužů-dětí představuje problém, se kterým se budeme muset teprve srovnat. Pro vstup do jejich světa budou kresby Mikea O’Briena možná dobrým začátkem.
Filosofie
Maurizio Lazzarato
Genealogie dluhu a dlužníka
Italský sociolog a filosof se vrací k Nietzschově pojetí dluhu z knihy Genealogie morálky. „Člověk,“ jak říká německý filosof „je zvíře, které smí slibovat.“ Co tato definice člověka znamená z dnešní perspektivy v otázkách úvěru, „podnikání se sebou samým“ či tzv. ekonomie času zkoumá ukázka z knihy „Jak se vyrábí člověk zadlužený“.
Architektura
Bas Groes
Zoo pro psychopaty: J.G. Ballard versus Londýn
Zubaté panorama Londýna připomínalo J. G. Ballardovi encefalograf zanedbané duševní krize. Bas Groes v rozsáhlém díle slavného britského spisovatele zkoumá jazyk architektury jakožto výrazu politik, sociální skutečnosti a jejich proměny.
Architektura
Rab Harling
Inverze/Reflexe: Balfron Tower naruby
Rab Harling, dočasný obyvatel známého architektonického skvostu londýnské architektury popisuje, jak se umění a umělců zneužívá v rámci záludné PR strategie. Tzv. artwashing funguje tak, že pod záminkou kultivace a poskytnutí prostoru zpravidla chudým umělcům se maskují skutečné obchodní zájmy, které například jako v případě Balfron Tower potlačí původní sociální záměr architektury, tím, že se zbaví původních obyvatel z nižších tříd.
Architektura
Seanie O’Shea
Podfuk s věžákem
Detailní popis artwashingu v případu s Balfron Tower. Seanie O’Shea popisuje, jak se soukromá společnost spikla s městskou částí, kde sídlí Balfron Tower, aby za pomoci umělců vystrnadila letité a nepříliš „výnosné“ nájemce za účelem genetrifikace.
Architektura
Co pro vás znamená Balfron Tower? Přepisy rozhovorů
Život ve věžáku navrženém Ernö Goldfingerem znamená pro někoho kus života, někdo jiný si s ním zase spojuje období nedostatku a další zase dobu, kdy se změnil on sám.
Architektura
Jemima Foxtrot
Balfron Tower
Osud londýnského věžáku zbásněný mladou performerkou, básnířkou a zpěvačkou Jemimou Foxtrot.
Esej
Roi Rozen
Poskvrněné portfolio. O práci a životě Justiny Frankové
V meziválečné Paříži působila nenápadná a přitom osobitá židovská umělkyně a spisovatelka. Stýkala se s Bataillem, Bretonem i Tzarou, jen se na ni mezi všemi těmi muži tak nějak zapomnělo. Úryvek z eseje Roiho Rozena zkoumá komplikované vztahy aktérů historické avantgardy se ženou jako zamlčeným předpokladem.
Pozůstalost
Justina Franková
Sladký pot
Úkazky z nezastřeně bataillovské literární tvorby Justiny Frankové. Živočišnost, nihilismus a nepokryté tělesné rekvizity.
Povídka
Usáma bin Ládin
Islámské milénium
Ať už má Seymour Hersh pravdu nebo ne, bin Ládin je dead. Než však zatřepal bačkorama, stihl sepsat cestopisnou sci-fi povídku o budoucnosti Ameriky, tedy vlastně Mehriky – ruinami poseté a liánami obrostlé upadlé civilizace. Co muslimští cestovatelé v této zapomenuté zemi objeví, se dočtete ve zkrácené verzi příběhu.
Komiks
Radkin
Somnambulance
Máte problém a nevíte co dělat? Volejte Somnambulanci! Pomůže i s hledáním smyslu života.
Art projekt
Felipe Cortes Clopatofsky
Post-Evolution Game
Kolumbijský umělec ve svých malbách dovádí do aktuálních důsledků úvahy, kam se bude ubírat evoluce ve skládkách odpadu, které na hladině moří již teď vytvářejí nemalé ostrovy. Anebo: jak budou vypadat nákresy biologů budoucnosti, kteří na těchto ostrovech stanou jako kdysi Darwin na Galapágách.
Profil
Ivan Mečl
Bag of Man
„Rozuměl kdy vůbec někdo Stu Meadovi? Rozuměl Stu někdy sám sobě, když často otevřeně lituje toho, co řekl v rozhovorech pro média?“ ptá se vydavatel v textu z nové knihy o tvorbě tohoto amerického podivína.
Kritika
Lenka Klodová
Slovo matky
S masturbačními obrázky Stu Meada to není tak jednoduché. Ačkoli je lze ocenit i bez dodatečného vysvětlování, leccos vyzní jinak, když se dozvíme něco o autorovi. Česká umělkyně, která sama často pracuje s nahotou, ve své úvaze přibližuje umělcovo dílo na pozadí jeho tělesnosti.
Literatura
Zinovij Zinik
Zní to povědomě čili Zvíře z Artěku. Gotický román
Zinovij Zinik je všímavý londýnský "muž z davu", jeden z uprchlíků z intelektuální Moskvy osmdesátých let a jeruzalémský hledač cest falešných proroků. Jeho nejnovější kniha je inspirována skutečným příběhem umělkyně posedlé mrtvými zvířaty. Rozvíjí v ní ideu zvukového experimentu, který se fatálně vymknul z rukou svého autora a odhaluje historické spiknutí pedofilů v krymském Artěku.
Budoucí
Martin Kohout
Drahá Muell
Aktuální číslo uzavírá literární text Martina Kohouta, který představil na přelomu let 2015 a 2016 na své výstavě v pražské Polansky Gallery pod názvem „Vtipy, které si stroje vypráví o lidech: 1. nálev“. Ačkoli jej měl návštěvník výstavy k dispozici také v písemné formě, jde především o zvukový záznam, na němž Roland Meijer Drees čte dopis hlasem sira Davida Attenborougha. Text je přetištěn z General Fine Arts Journal (ed. Tom Clark).
Doporučené články
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006
Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
|
|
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
|
|
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
|
|
Komentáře
Vložit nový komentář