Časopis Umělec 1999/2 >> Kosmos Stana Filka Přehled všech čísel
Kosmos Stana Filka
Časopis Umělec
Ročník 1999, 2
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Kosmos Stana Filka

Časopis Umělec 1999/2

01.02.1999

Vít Havránek | focus | en cs

„Tvar environnementu je 3/4 guľa majúca dva vchody - východy. Otvárajú sa tlakom vchádzajúceho alebo vychádzajúceho návštevníka. Zatvárajú sa samé tlakom vzduchu.
Ventilátor (elektrický) je neoddeliteľnou súčasťou environnementu. Výplňa interiér neustále prúdiacím vzduchom. Tento vzduch vlastne 3/4 guľu postaví a udržuje napnutú. Okrem toho dotvára atmosféru v interiéri zvukom prúdiaceho vzduchu a psychickým i fyzickým pôsobením na návštevníka, ktorý sa v ňom momentálne nadchádza.
Podlahu interiéru vyplňajú zrkadlá, v ktorých vzniká opticky z 3/4 gule celá guľa. V strede Kozmu je pyramída, na ktorej sú umiestnené 4 non - stop diaprojektory. Diaprojektormi sa na steny interiéru Kozmu premietajú zábery z priestoru a súčasnej technickej civilizácie. Toto premietanie je sprevádzané reálnym zvukom rádia, na ktorom si návštevník môže voliť stanice podlˇa vlastného výberu.
Celá situácia, ktorá tu vzniká, sa spolu s návštevníkmi odráža a znásobuje v zrkadlovej podlahe. Návštevníci sa tak stávajú súčasťou tohoto celku.
Okrem základných dimenzií mi v prostredí „Kozmos“ ide aj o priestor, zvuk, svetlo, pohyb, ...a samotný reálny život v nich. Teda o syntézu esteticko-psychologicko-funkčnú, pôsobiacu na fyzickú a psychickú stránku návštevníka a jeho asociácie.“
V environmentu Kosmos dosáhl Filko nejúčinnější realizace vlastní představy univerzálního všezahrnujícího dynamického a přitom otevřeného "díla", k němuž směřoval ve své takzvané B.tvorbe. Po roce 1965 začíná ve své práci programově využívat „interumelé materiály, elektromédia- telefon, radio, trenažery...“
Forma stříbrného umělohmotného stanu v sobě nese polaritu dvou silných asociací. Pro Maria Merze se v jeho iglú stal kruhový půdorys a nad ním se vztyčující kupole návratem k mytické formě praobydlí, přivádějící na světlo kolektivní vzpomínky na období lidské prehistorie. Dimenze mytické lidské zkušenosti. Naši předkové, kolektivní my, měnili domov podle koloběhu mytických období a právě jurta-iglú je dodnes představou ztělesňující vítězství konstrukčního ducha nad tvrdostí přírody (na rozdíl od jeskyně). Člověk, díky svému myšlenkovému důvtipu, zkonstruoval první stavbu ochraňující ho před vlhkem, zimou i nepřáteli. Jedním z aspektů hnutí Arte povera byla i dobová polemika o "Gestaltu", formě díla. Arte povera přinášela v této debatě vedené např. Robertem Morrisem, Frankem Stellou a minimalisty spíše morálně kritické stanovisko odvolávající se na intuitivně rituální charakter lidské zkušenosti a materiály užívané těmito umělci, které de facto určovaly formu uměleckého díla, nebyly ani tak "chudé" jako spíš plné přírodní paměti, nezpracované a antiestetické.
Druhým opěrným bodem na cestě za kulovitým environmentem je „Groser Raum“ (Prototyp 3) Waltera Pichlera z roku 1966- nafukovací kulatý prostor zamýšlený jako přenosný stan vyrobený z průhledného igelitu. Celé jeho provedení je od Merzových iglů odlišné- je to vysloveně technologický artefakt bazírující na transparenci, vzdušnosti a lehkosti umělých hmot, ve své nehmotnosti působí jako fata morgana. Ethos Pichlerových prací je jasně futurologický a forma koule je zde symbolem nejvyššího stupně dokonalé technologicko-geometrické formy. Má absolutní symetrii, její povrch je univerzálně oblý, je to znak nového stupně technologií- stroj budoucnosti nebude složený ze součástek a částí, jak o tom uvažuje W.Gibson, ale ve své složitosti se stane jednoduchým nástrojem pro hry kosmických sil.
Filkův projekt otevřeného environmentu spojuje rituální i technický význam, o kterém byla řeč a aktivuje jejich pasivní myticko-futuristické významy v živé současnosti. Je projektován v první řadě k procházení, pro divácký vstup tedy spíše k aktivnímu diváckému prožitku, interakci a asociaci, než k tradiční uměnovědné kontemplaci. Určitá nově se rodící základna umění šedesátých lét přinesla nový komplexní a současný modus prožívání "umění". Destrukce úcty k ikoně a objektu high culture. Vyčištění senzibility, která není postavena na staletém rodokmenu originálního obrazu, doteku a lince geniální ruky umělce, ale na aktuálních efektech běžně dostupné civilizační technologie jako je diaprojekce, elektricky řízená cirkulace vzduchu, zrcadlení ....
Otto Piene dodává "Jen historickou část výstav by měli připravit kunshistorici, a zbývající, aktuální část umělci ve spolupráci s vědci, inženýry, sociology, divadelníky, filmaři a výstavními techniky." Filkův environment tuto definici nového umění přímo ztělesňuje, a i když jsem do něj neměl možnost vlézt, je až neskutečně současný.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…