Filip Kudrnáč

(nar. 1975) letos absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér Antonína Střížka (dříve Karel Nepraš, Milan Knížák, Veselý, Siegl, Hendrych, Demartini, Dlouhý).

Kudrnáčovy práce jsou tak neuvěřitelně romantické a vznešené, že okamžitě svádějí k ironickým poznámkám. Snadný terč. Idylickému vyobrazení krásné dívky v bikinách s pasoucími se koňmi v pozadí ale z jakéhosi důvodu dominuje logo současného módního časopisu, takže situace nemůže být až tak nevinná. Mužská postava z jiného obrazu, sedící obkročmo na obří labuti, vypadá na Elvise Presleyho. Že by Kudrnáč vypočítavě míchal klasickou malbu zářivých barev s odkazy na ikony pop kultury? Ani ironický, ani vypočítavý, Kudrnáč svým vysněným světům bezmezně věří. Jedno plátno tak zobrazuje lascivně ležící modelku, pod níž najdeme věnování s podpisem, to vše zarámováno ve tvaru srdce. Jinde vidíme dívku v bikinách, jak se brouzdá jezem, a za jejími zády vystřeluje amor šíp směrem k divákovi. Amorek se nápadně podobá autorovi, stejně jako busta ve stylu Lukea Perryho nebo Jamese Deana. Kudrnáč ve své tvorbě neexperimentuje a drží se malby a sochařství. Dává divákovi vědět, že mu nejde o ironický odstup od dnešního světa, ale o upřímnou snahu pokračovat ve šlépějích klasických malířů bez toho, aby se na nich vypočítavě přiživoval.

01.03.2001