|
Po výstavě objektové tvorby Siobhan Hapasky, Charles Longa a Ernesto Neta připravila stockholmská galerie Magasin 3 expozici, která spojuje díla soudobých umělkyň pracujících s fotografickým médiem Anniky von Hausswolff a Jane a Louise Wilson s rozsáhlou kolekcí dokumentárních fotografií Usher Felliga, známého jako Weegee (1899–1968). Výstava jeho záběry zločinů Manhattanu let třicátých a čtyřicátých interpretuje jako virtuální zdroj inspirace pro umělkyně, které své aranžované fotografické obrazy konstruují tak, aby budily zdání dokumentárnosti. Nejnovější série Duch mladé švédské umělkyně Anniky von Hauswolff zachycuje prázdné prostory opuštěného anonymního domu, o jehož příběhu vypovídají pouze nahodilé stopy jakými jsou sražený květináč či židle vzpříčená ve dveřích. Ambivalence mezi dokumentárním a aranžovaným je navíc posílena instalací, která jednotlivé obrazy strategicky obklopuje obvykle neviditelným galerijním mobiliářem. Podobné prázdné prostory tvoří i kulisy jednoduchých tělových akcí z fotografií, jimiž se Annika von Hausswolff představila na loňském Benátském bienále (obr.). Jane a Louise Wilson své fotografické obrazy naproti tomu vytvářejí v místech s přesným referenčním rámcem, jimiž jsou v tomto případě sněmovna lordů a kasina v Las Vegas, kde rovněž natočily film pro svou novou videoprojekci. Zdánlivě zcela protikladná místa, z nichž jedno je symbolem demokratických tradic, zatímco to druhé symbolem konzumní zábavy na přísně komponovaných obrazech Jane a Louise Wilson vykazují překvapivé podobnosti, které není třeba hledat pouze v monitorech průmyslové televize, jež dohlížejí na návštěvníky obou míst: rostlinné ornamenty koberců kasin odpovídají ornamentům užitým na kobercích a látkových tapetách sněmovny a křesla na nichž si návštěvníci kasin nechávají čistit boty zase těm, kam ve sněmovně usedají lordové. Jakoby jedno nebylo nic než odraz druhého.
Doporučené články
|
|
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
|
|
|
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
|
|
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
|
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006
Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář