Časopis Umělec 2001/5-6 >> Teritoria zvuků Přehled všech čísel
Teritoria zvuků
Časopis Umělec
Ročník 2001, 5-6
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Teritoria zvuků

Časopis Umělec 2001/5-6

01.05.2001

Jonathan Marshall | zvuk | en cs

Během své nedávné cesty po Evropě
a Americe jsem uvažoval o zvukových vjemech, které zažíváme během cestování. Hermeticky uzavřenou kabinu prostupuje tiché hučení, zvukové a fyzické chvění způsobené motory a nárazy větru můžeme přehlušit (i když ne úplně odstranit) tím, že si nasadíme sluchátka. Tato dialektika přerušovaného chvění dopravního prostředku a zvukového obalu poslechu tak tvoří průvodní znaky moderního cestování. Zvuk a prostor kolem sebe vytváříme proto, abychom cestování normalizovali a omezili časoprostorový šok z přemístění tím, že jednu z těchto složek obalíme konstantním akustickým FM prostředím zastupujícím pojmy “všude” a “nikde”. Letadlo je paradigmatické “ne-místo” dnešních prožitků, prostorová škeble zbavená specifických rysů, která leží mezi právě aktuálními geografickými polohami a časovými pásmy. Stejně jako nádraží, nákupní zóna, anonymní hotelové pokoje nebo dokonce nahrávací studio představuje letadlo (a zvuková kulisa, která k němu patří) standardizovanou sféru sestavenou podle univerzálních modelů efektivity a toků. Pohlcuje a poté vylučuje vektory lidské, ekonomické a kulturní přepravy. Hrozivá představa obrovského prostoru, jeho rozpínající se neohraničenosti a variabilnosti se tu zmenšuje a uzavírá do všeobecně známých univerzálních míst, jako jsou přestupní čekárny nebo McDonald’s, jež si svou anonymitu uchovávají pomocí uklidňující povědomé muzak. Tato ne-místa se vyznačují absencí geografické zakořeněnosti a zvukové specifičnosti. Jsou něco jako kouzelnické skříně vedoucí do netušených dimenzí, které jsou rozesety po krajině a které při našich setkáních s neznámem umožňují přenos našeho prostorového vědomí a orientačního smyslu. Cestovní prostor se skládá z mnoha vzájemně proložených, hierarchicky poskládaných i navrstvených úrovní doplněných zvukem, z různých odstínů pocitu domova. Poslouchám hudbu ze sluchátek a tupě zírám z okna na aerosolovou hmotu, ani nevnímám syčení a pěnění skrytých motorů, cirkulaci vzduchu. Snažím se ulevit stresu.
Způsob, jakým dnešní cestování vstřebává složitost a variabilitu prostoru, se pojí jak s utopickým, tak s distopickým konceptem globální ekonomiky. Prostorový univerzalismus a absence pevného bodu v ne-místech, jakými jsou třeba dálnice, nabízí pocit svobody a překonání prostorových, ekonomických a psychologických omezení. Tuto mcluhanovskou vizi vyjadřuje například populární hudební skladba “Around the World” od francouzské houseové skupiny Daft Punk. Nekonkrétní název se v písni neustále opakuje jako mantra, jako by globální šíření radikálně deteritorializovaných zvuků písně, zbavených akustické nebo kulturní specifičnosti nabízelo pozitivní základ. Zvuk cestuje kolem světa pomocí ne-míst v podobě moderních nočních klubů, které dnes mají daleko k nelítostně teritoriálním, okrajovým černošským nebo gay podnikům, z nichž disko a house vyrůstalo. Prostor, video a zvuk však nejsou tak svobodné, jak by zkušenost bílého amerického spotřebitele nebo měšťáckého baťůžkáře mohla naznačovat a jak o tom svědčí případ Rodneyho Kinga, kterého zbila policie v Los Angeles; celý incident natočila na video, jež poté běželo na všech televizních kanálech.
Zážitek z dnešního cestování, z ne-místa, globálního kapitalismu a “supermodernistické” architektury (obchodů a restaurací navržených podle stejného klíče, které najdete ve staré Paříži i v moderní části Johannesburgu), se opírá o lhostejnost k prostorově-kulturní komplexnosti a rozmanitosti. Konstrukce ne-míst zajišťuje “svobodnou” výměnu zboží — jednotlivců, pasažérů, kultury a kapitálu — takovým způsobem, jaký přináší zisk ostatním. Všudy-přítomné použití smyčky pygmejských vokálů — popularizovaných skupinou Deep Forest jako strategie znázornění rousseauovského ideálu “starodávné primitivní moudrosti” — má málo pozitivní, jestli vůbec nějaký dopad na ty, jejichž hlasy sampluje a reprodukuje v oblasti “svobodné” hudební výměny. V kontextu této metaforické (a někdy doslovné) povrchové těžby kulturního kapitálu na okraji globální moci nabývá reteritorializace prostoru, zvuku a těl, která se v nich pohybují, politický význam. Zvuk a architektura těla slouží jako místo pro dramatizaci a konkurenční boj globální výměny zboží.
Příkladem podobné praxe je dílo francouzsko-britského elektrotria Battery Operated (Chases Through Non-Place, Vecuum). Jejich tvorba čerpá z historie hudby na pracovištích, v obchodech a z teorie architektury. Svůj jedovatý, skřípějící zvuk popisují jako “muzak naruby”. Jako protiklad k akusticky “čistému” zvuku house music (zvláště pak francouzské house music) Battery Operated zkoumají možnosti simulace a deformace akustického prostoru. Výsledkem však není čistý, abstraktní techno zvuk jako na albech Music for Airports Briana Ena nebo Trans-Europe Express od Kraftwerk, ale syrové, neuhlazené a ukřičené tóny současné elektro-akustické hudby. Jediným “místem”, o kterém si dokážete představit, že snese píseň “Around the World” je anonymní klub nebo plochý obraz videa zobrazující stále stejná anonymní těla, pohybující se do rytmu globálního beatu. Zvuk Battery Operated však vytváří komplexní virtuální geografii, která se vyznačuje vazbami napříč sférami a průniky z jednoho akustického prostoru do druhého, a prostředí sahající od tíživě neproniknutelného, otřesného přetížení distopického města po abstraktní, ale znepokojující ne-místo charakterizované prolínající se, hrubou muzak.
Pro popis těchto prostorově-zvukových deformací Battery Operated využívají metaforu “honu”. Přerušovaný beat stylu drum’n’bass udává hudební vzorec, který se metaforicky řítí a klopýtá skladbou, je poháněn a konfrontován s jinými zvukovými strukturami, které jej však nikdy úplně neovládnou. Nejde tu o idealizovanou představu pohybu, jak ji zprostředkovává ne-místo, ale spíše o znázornění zvukové zuřivosti, kterou se takový koncept vyznačuje. Aby se mohl prostor zmenšit do povědomé podoby univerzálního ne-místa, je třeba z našeho vědomí vykřesat jiné zvuky. Posluchač musí podlehnout záměru programátora muzak, ztratit schopnost povšimnout si variací a lokalizovat rysy oblastí, kterými prochází. Battery Operated posluchače vyzývají, aby se prostě nedal svést a rozptylovat a místo toho se pozorně zaposlouchal do nářečí zákazníků supermarketu nebo do zvuků přímořské bouře — aby “řekl ne muzaku” jako dominantní zvukové kulise sociálního a akustického prostředí.
Website Battery Operated (www.batteryoperated.net) doplňuje zvukové intervence do globálního pohybu a jejich přenos do zvuků nesouvislého beatu o kritický komentář. Battery Operated se tu odvolávají na rysy politické opozice, které lze najít v poměrně rozdílné estetice stylů drum’n’bass, hip-hopu nebo afroamerické hudby, aby své chaotické zvuky naplnili politickými významy. Tento přístup má určitou cenu pro ty, kteří tyto odkazy zachytí, ale nevysvětluje ty nejpozoruhodnější aspekty strategie Battery Operated — především použití hluku.
Jejich hudba sestává z odkazů na dějiny hudby a její etapy a z jejich manipulace. Na druhou stranu tu zvuk předchází jazyk. Izolované zvukové jevy zbavené kontextu, místa nebo hudební posloupnosti samy o sobě nejsou nositeli žádných významů. Zvuk tak má potenciál fungovat jako blábol, který existoval před nástupem jazyka, jako amorfní onomatopoická směs podobná řeči nemluvňat. Když tento zvuk protáhnete výkonným zvukovým systémem, jaký Battery Operated použili třeba v Melbourne, dosáhnete narušení nejen globálních implikací muzak, ale i samotné hudební logiky; vytvoříte zvukový útok takové síly, že se změní v syrový antismysl. Jen podobně radikální výzva zvukově-hudebním strukturám se může přiblížit náznaku nezměřitelné proměnlivosti prostoru, času, geografie a kultury, kterých se pohyb dotýká. Nejúčinněji Battery Operated popírají ideál ne-místa nikoli na hudební úrovni, nýbrž na úrovni samotného zvuku.
Cílem muzak je vytěsnit hluk jako nekontrolovatelný prvek, který může jednotlivce odloudit od takové činnosti, jako je nákup v nákupní zóně, práce v kanceláři nebo lhostejnost ve vlaku. Navrátit hluk do aktu společenského pohybu a cestování znamená strhnout stěny ne-místa a odhalit v našem vědomí celý, neomezený potenciál kulturních rozdílů, prostoru a politiky. Až si uvědomíme syčení ve sluchátkách, idealizované akustické FM přenosy už nebudou moci schovávat ostatní zvuky a pocity přicházející zevnitř letadla i zvenčí. Když si sluchátka sundáme a zaposloucháme se do zvuku tryskových motorů, vstupujeme do politické oblasti a dáváme najevo naše odmítnutí zapojit se do nezúčastněného toku, který umožňují ne-místa a v nich obsažené vektory.
Představuje-li odmítnutí “podřídit se toku” globální ekonomiky a její zvukové kulise akt odporu, pak divadelní skupina Not Yet It’s Difficult nabízí tělesnou verzi této strategie. NYID pracují s formami prostoru, které tělo musí snášet. Fyzické průzkumy režiséra Davida Pledgera lze považovat za “akustiku těla”. Stejně jako se zvuk odráží od tvrdé plochy nebo je měkkými plochami pohlcován, čož způsobuje, že hluk svým charakteristickým způsobem zabydluje každý prostor, pak okolní materiály ovlivňují i smyslová čidla v těle. Není náhoda, že Pledger při nedávných performancích využíval skladeb japonského minimalisty Ryojiho Ikedy. Zvýraznil tak rytmus těla; jeho kontingentní rysy a reakce tím byly zdramatizovány a zmanipulovány.
I Pledger využívá metafory honu a zkoumá potenciálně tíživé účinky společenského a kulturního prostoru. Nejnovější představení NYID nazvané Scenes of the Beginning from the End (Příběhy o začátku vyprávěné od konce) začíná choreografickým letem účinkujících z děsivé rudé prázdnoty pouště poblíž Erijského jezera promítané na zeď za nimi do dalšího zřejmě uniformního prostoru — “kulturní pouště” australského předměstí. V přírodní poušti ovládá tělo jistá abstraktní poezie, potenciální otevřenost, která nicméně městským subjektům (černým i jiným) nahání hrůzu. Jak jdou ulicí, objeví se ještě větší hrozba: hypermobilita městského prostoru a dálnic, nadbytek silnic, dopravních značek, vozidel, naléhavosti. Těla se třesou a reagují gestikulací. Nepřekvapí tedy, že tolik Australanů jezdí odpočívat na předměstí, do oblasti charakterizované nečinností a nadbytkem městského prostoru. I když předměstí nijak zvláštním způsobem nepodporují tok nebo pohyb, možná že jejich přitažlivost spočívá v tom, že jsou koneckonců ne-místem současného australského života.

Zvláštní poděkování Paulu Jacksonovi.

Dodatek:
11. září jsme byli svědky brutálního narušení ne-místa dnešní letecké dopravy a západního kapitalismu. Velmi rychle však byly vyslány zvukově standardizované modely, které ne-místo a tradiční muzak nabízejí, aby zaplnily uvolněný prostor. Útok na World Trade Center byl neustále omílán a diskutován jako bezprecedentní událost jako by se hukot mnoha jazyků z amerických měst, středního východu a jiných částí světa dávno neozýval. Bushova vláda se pokusila zaplnit propast ve veřejném historickém vědomí, přerušení toku kapitálu, zvuku a životů zpěvem státní hymny a údajně jednomyslnou, organizovanou podporou státem financovaného terorismu, který následoval jako odpověď na útok. Zvukové kulisy sahaly od potlesku v kongresu po charitativní večery popových umělců a znepokojivě uniformní reportáže, jenž neustále opakovaly stejné dialogy. Obrazy mrakodrapů, natočené ze všech možných úhlů, se šířily a transformovaly v nově standardizovanou ikonografii západní tra-gédie 21. století. Ale jen málo těchto původních nahrávek doprovázel i zvukový záznam. Tam, kde zvuk byl, šlo o reakce diváků — nikoli o zvuk padajících budov. Přestože se vlády a komentátoři snažili přisoudit této pohromě vlastní soundtrack, útok se stále nacházel na hranici lidského porozumění právě proto, že mu neodpovídal žádný vlastní zvuk (kromě nasládlých smyčcových partitur během televizních zpráv). Zvukové ne-místo se musí teprve etablovat, takže zatím máme prostor pro reflexi a truchlení. Možná je spíše na čase zaposlouchat se do hřmotu jazyků, který vychází z regionů, jako je Palestina, než se snažit tyto hlasy zatlačit zpět na zvukově-politický okraj tím, že si opět vesele nasadíme sluchátka.
Přeložil Vladan Šír

Internetové odkazy:
http://www.batteryoperated.net
http://werple.net.au/~dorobo/dorobo.html
http://www.nyid.net
http://media-arts.rmit.edu.au/Phil_Brophy/SNDPNCHfront.html
http://www.cocosolidciti.com
http://radiantslab.com/stichting_mixer/index.html





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Jedno z nejdůležitějších prozaických děl spisovatele, herce, loutkoherce, dramatika, hudebníka a umělce S.d.Ch. Text je hořkým...
Více informací...
7 EUR
7 USD
Originální novodobý komiks, jehož autorem je známý ilustrátor týdeníku Respekt, Pavel Reisenauer, dal zabrat mnohým jeho...
Více informací...
20 EUR
21 USD
malba na plátně, 1997, 51 x 41 cm
Více informací...
1 860 EUR
1 959 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.