Časopis Umělec 2005/1 >> Chvála bordelářství, nebo nová konstituce? Přehled všech čísel
Chvála bordelářství, nebo nová konstituce?
Časopis Umělec
Ročník 2005, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Chvála bordelářství, nebo nová konstituce?

Časopis Umělec 2005/1

01.01.2005

Denisa Kera | bydlení | en cs

„teprve tam, kde nám něco přerůstá, můžeme přesáhnout sebe samotné...“
(z rozhovoru autorek projektu v časopise Forum architektury)

Dům Janečkových ztělesňuje nejodvážnější sny slavného filosofa Bruna Latour o společném domově lidí a věcí. Zatímco všichni mluví o multikulturní společnosti, která vítá cizince, rodina Janečkových jde o krok dál. V dnešním světě jsou totiž největšími cizinci věci, které se podle Latoura od 16. století neustále rozmnožují díky vědě a technologiím a vytvářejí z našeho světa stále složitější síť vzájemných spojení, hybridních útvarů a monster. Právě společenství, které si důležitost těchto nových obyvatel světa uvědomuje a snaží se s nimi spolupracovat, častuje Latour honosnými tituly „Parlament věcí“, „nová Konstituce“ a „politická ekologie“.
Domov Janečkových je proto monádou ve světě, v kterém je stále těžší určit, co je příroda a co technologie, kde končí prales a začíná civilizace, a zda se moderní člověk nestává zásluhou medicíny a technologických extenzí kyborgem. Vlastně to ani není obyčejný domov, ale skutečný kosmos, dokonalý a spravedlivý celek – ekosystém, v kterém harmonicky koexistují nejrůznější „spolubydlící“. Generace lidí, předmětů, zvířat a dokonce i myšlenek a stylů zde zanechávají vrstvy, které integrují na způsob postmoderního románu. To, o čem filosofové a další myslitelé psali po celá desetiletí, Janečkovy žili a stále žijí. Jejich dům přináší konec antropocentrismu a oslavu jakéhosi veselého a harmonického soužití se všemi starými i nově vznikajícími, lidskými i „nelidskými“ činiteli.
Tato chvála bordelářství tak dává lidem podobných sklonů filosofické i umělecké zdůvodnění. Je to vlastně manifest, který by měl začínat větou, kterou Nabokov paroduje Tolstého představu o šťastných a nešťastných rodinách: „Všechny šťastné rodiny jsou více či méně rozdílné, všechny nešťastné rodiny jsou si více či méně podobné.“ Zatímco teror pořádku v dnešních domácnostech ovlivněný minimalistickými ideály lifestylových časopisů a kultem IKEA je vždy a všude stejný, bordel tolerantních a šťastných rodin lidí a věcí je pokaždé jiný. Příště, když vám někdo vynadá za nepořádek v bytě, můžete hrdě vstát a spolu s Latourem a Janečkovými říct, že jen vyjednáváte s věcmi o nové Konstituci a vytváříte spolu s nimi novou podobu „experimentální kolektivity“.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…