Manuál majitele septického systému – podzemní tajemství odhalena

Lloyd Kahn, Blair Allen, Julie Jones: The Septic System Owner’s Manual – Subterranean Mysteries Revealed

Máte-li septik, měli byste se podívat na tento úžasně ilustrovaný manuál, který je úplným průvodcem a uživatelskou příručkou pro ty, kdo vlastní či si pronajímají dům s funkčním či nefunkčním septikem.

Co je to septik? Způsob zacházení s odpadními vodami v obytném domě. Nádrž septiku zadržuje veškerou vodu a shromažďuje pevný odpad. Tekutý odpad (odpadní voda) teče z nádrže do drenáže, odkud vstřebá okolní půda a rostliny – nebo se vypaří. Tak to alespoň má fungovat. Tato kniha vám vysvětlí, jak systém funguje, a co dělat, když nefunguje.
„Gravitací řízený septický systém je zázrakem technologie – minulé i současné. Pracuje tiše, přirozeně a bez nároku na energii, a tak máme sklon zapomínat na to, k čemu slouží. Z domu do nádrže je odpad odváděn díky gravitaci – žádné motory, žádná energie z fosilních paliv, žádný hluk. Odpadní vody odtékají z nádrže do odtokového pole – také díky gravitaci – kde mikroorganismy v půdě stráví a vyčistí bakterie a viry.“ (str. 6)
„Podle výzkumu provedeného v roce 1995 přibližně jedna čtvrtina (25,6 milionu) z odhadovaných 109 milionů bytových jednotek ve Spojených státech má septikové nádrže či žumpy. Jen v roce 1995 bylo v Americe nahlášeno 2,5 milionu nádrží jako špatně fungujících.“ (str. 160) To je hodně lidí se septikem a příšerně moc lidí, kterým funguje špatně.
Budu upřímný, než jsem četl tuto knihu, nevěděl jsem o septikách skoro nic, a bohužel ani to, co o nich teď vím, mi nepomůže od toho zápachu, který je cítit z mé koupelny už víc než měsíc. Jako většina obyvatel města jsem napojen na městský kanalizační systém. Moje odpadní vody vznikají z litrů a litrů perfektně čisté vody, které se nakonec nákladně recyklují v čističce odpadních vod. Manuál majitele septiku mi s tímto problémem nepomůže. Co ale dokáže, je poskytnout vám detailní informace o různých částech systému septiku, o ná- drži, drenáži a půdě a o tom, jak se tyto prvky spojují v celek.
Jak můžete udržet svůj septik ve efektivním provozu? „Méně odpadních vod znamená delší dobu zadržení v septiku a větší usazování pevných látek. Menší přísun čistších odpadních vod prodlouží životnost drenáže.“ A proto máme za úkol: „1. minimalizovat zatížení tekutinami, 2. minimalizovat zatížení pevnými látkami, 3. dávat si pozor, co vypouštíme.“ (str. 39)
Kniha přináší také rady a techniky, jak šetřit vodou, například kratší sprchování, oprava kapajících kohoutků, je tu dokonce i podrobná pasáž s detailními nákresy věnovaná „umění mytí nádobí“. (str. 40–41).
Septik potřebuje pravidelnou údržbu. „Kal a bahno se hromadí v každé nádrži septiku. Kolik a jak rychle, to záleží na mnoha okolnostech.“ (str. 54) Manuál v této situaci radí (stejně jako mnozí jiní): „Je těžké vysát deset centimetrů kalu ode dna, především pokud obsahuje hodně písku. Obsluhovač pumpy by měl s pomocí hadice uvolnit sedlinu v nádrži a zčásti ji tak zkapalnit, aby mohla být odsáta. Vysokotlaká tryska je lepší než přitlačení palcem na hadici.“ (str. 52) A nejdůležitější rada: „Pokud chcete sami opravit nádrž, vezměte si rukavice a pečlivě si po práci umyjte ruce.“ (str. 54)
V nejhorším případě, pokud vám „ve sprše zůstává voda, záchod nesplachuje a odtok neodtéká… nebo se na povrchu půdy začínají hromadit nezpracované odpadní vody“, je váš septik v nepořádku. (str. 56) Nepanikařte. Jednou rukou si zacpěte nos a druhou nalistujte kapitolu 6 „Červená! … Systém selhal“, kde vás vezmou za ruku a poradí vám, jak na problém a zda jej zvládnete sami, nebo musíte zavolat odborníka. V některých částech Spojených států je zakázáno opravovat septik vlastními silami – musíte zavolat profesionála, aby se za vás postaral o vaše hovna.
Je tu kapitola o systémech „šedé vody“, které oddělují vodu, jež nepochází z kuchyňského dřezu či ze záchodu (např. ze sprchy či z pračky), a znovu ji využívají, třeba v zahradě nebo k aktivitám, pro něž není třeba úplně čisté vody. Další kapitola je o „kompostovacích toaletách“ (také zvaných suchý záchod, biologický záchod), které „využívají stejných biologických procesů jako odpadní kompostovače k oxidaci a přeměně „černé vody“ (exkrementů a vody ze záchodu) do pevné formy, kdy vypadá nevypadá jako odpadní voda, ale jako půda.“ (str. 74) Cílový produkt můžete rovněž využít v zahradě, ale pozor „ne na plody, které budete konzumovat!“. (str. 78)
Další kapitoly hovoří o alternativních septických systémech, které jsou vhodné pro ty, kdo žijí na půdním podloží se spodní vodou nebo v neobvyklých klimatických podmínkách. Kapitola „Zlepšení septického systému v malých městech“ radí, co můžete udělat, pokud je celé město či jeho část ve stejné situaci – kolabující systém musí být opraven. Máte něco podnikat sami, či se spojit a vyřešit problém společně? Najdete zde otázky, na které se máte ptát, a návrhy řešení. Po této kapitole následují na stranách 112–115 diagramy mnoha základních a alternativních typů systémů. A pokud jste nevěděli, že „čajová lžička půdy obsahuje pět milionů bakterií, dvacet milionů hub, jeden milion prvoků a dvě stě tisíc řas,“ pak nalistujte obrázky o životě půdy „pod mikroskopem“ na straně 34, kde najdete kresby některých z našich nejmenších sousedů.
Poslední kapitola „Stručná historie likvidace odpadních vod“ je perfektním příkladem toho, proč tato kniha není jen skvělým textem o toaletách, ale také skvělou četbou na toaletě. Nic se nevysvětluje příliš zdlouhavě a text je velmi čtivý. Konkrétně: tato kapitola zkoumá minulost toalet od Skotska z doby kolem 3500 let př.n.l. až do počátku minulého století. Mým favoritem je „Starý venkovský záchod ze sudu od octa“ (str. 138), který vypadá jako trůn. Může být velmi zábavnou výzvou pro milovníky historie, pokud by si jej chtěli vytvořit na chalupě jako zálohu pro případ, že by se jejich septik poškodil.
Skvělá kniha. Ilustrace mě přivedly na myšlenku, co by se stalo, kdyby Robert Crumb odložil LSD a místo toho studoval stavební inženýrství. Kresby jsou přesné a až strašidelně plné života. Bohužel, okouzlující tajuplné postavičky, mezi jinými hysterická žába, přičinlivý králík a superhrdina krtek – opravář septiků, nemají dostatek prostoru, aby své schopnosti řádně rozvinuly. Ale co bychom čekali od pojednání o kutilské opravě záchodů. Rozhodující je – pokud máte septik, a nevíte o něm nic, kupte si tuto knihu – pomůže, poradí, pobaví.

01.01.2006