Časopis Umělec 1999/4 >> Duše umělce nejsnadněji podléhá ďáblu Přehled všech čísel
Duše umělce nejsnadněji podléhá ďáblu
Časopis Umělec
Ročník 1999, 4
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Duše umělce nejsnadněji podléhá ďáblu

Časopis Umělec 1999/4

01.04.1999

Charles Freud a Julia Volfson | rusko | en cs

Případ Avděje Ter-Oganjana, v němž je postaven proti znepokojující alianci ruského náboženského a politického establishmentu, je významným milníkem v boji za svobodu slova v postsovětském Rusku. To, zda bude osvobozen nebo uvězněn, bude mít dlouhotrvající dopad na svobodu a otevřenost projevu v Rusku.
Loni v prosinci se Avděj Ter-Oganjan zúčastnil moskevského trhu Art Manéž. Jeho příspěvek spočíval v performanci, jež navazovala na jeho umělecký "projekt", na němž po pět let pracoval. Vystupuje v něm jako ředitel imaginární umělecké galerie futuristického názvu "Vpřed!" (Ter-Oganjan v Moskvě vede skutečnou uměleckou školu - Školu současného umění). Cílem tohoto projektu je reflektovat a komentovat ruskou uměleckou scénu, která se snaží prosadit v podmínkách nechvalně proslulé hospodářské korupce, pokračující "sovětizaci" společenského myšlení a všeobecného preferování vizuálního realizmu.
Ter-Oganjan věří, že galerie současného ruského umění mají na výběr stát se buď vězněm peněz a vkusu ruské nouveaus riches nebo neziskovými organizacemi. Jeho instalace na uměleckém veletrhu byla satirickým portrétem naivního "nihilizmu". Byl v ní přítomen provinčního umělce, který reaguje na zahraniční kulturní impulsy napodobováním západního radikalizmu. Konkrétně to znamenalo, že Ter-Oganjanova instalace nabízela jakémukoli platícímu zákazníkovi ke "koupi" módní "degeneraci" tak, že "mladý nihilista" mohl za cenu padesáti rublů znesvětit levná, masově vyráběné ikony, nebo za dvacet rublů mohl zákazník sám znesvětit ikonu pod nihilistovým dohledem a za deset rublů dostal zákazník konzultace přímo ve svém domě.
Cílem této satiry byly galerie, které obchodují se západním radikalizmem. Myšlenka performance oslovila mnoho návštěvníků veletrhu a celkem proběhlo osm "akcí". Některé z ikon byly zničeny sekyrkou, jiné byly pomalovány světskými motivy. Byli ale také lidé, kteří proti takovému zacházení s ikonami protestovali, přestože se jednalo o nekvalitní, komiksovité reprodukce, které lze koupit na ulici (a proto jsou samy komerčním zesměšněním těch skutečných). Protesty přerostly ve skandál, kvůli němuž byla Ter-Oganjanova výstava zavřena a další performance zakázány.
Kontroverze však po skončení veletrhu ještě zesílila, když se v tisku začalo objevovat množství útoků na Ter-Oganjana. Představitelé církve se chopili tématu a tvrdili, že umělec má v Rusku doslova ďábelský vliv. Oficiální představitelé země začali případ považovat jako záležitost státního významu a hrozbu důvěryhodnosti moskevského patriarchátu.
V televizi a článcích v tisku ruští ortodoxní kněží otevřeně volali po potrestání umělce jako "ďáblova muže". Hlásali nezbytnost kontroly práce umělců všeobecně, protože, jak tvrdili, umělcova duše je nejsnazším terčem ďábelského pokušení. Ter-Oganjan byl záhy spojován se všemi problémy Ruska. V parlamentu byly dokonce distribuovány letáčky, které vyzývaly k akcím proti Ter-Oganjanovi, aby bylo Rusko ochráněno od další ekonomické krize. Moskevský prokurátor proti němu nakonec zahájil trestní řízení a obvinil ho z podněcování náboženské nenávisti.
V současné době je Avděj Ter-Oganjan nemocen a čeká na soudní řízení, které bylo kvůli jeho nemoci odročeno. Obrana jeho osoby v tisku je téměř nemožná, protože církevním představitelům se podařilo z problému vytvořit souboj Dobra se Zlem. Na případu je zvláště znepokojující fakt, že proti umělci se spojili státní představitelé s náboženskými fanatiky. Jeden politik, reformovaný komunista, ujišťoval ruský tisk, že "ortodoxie je základem ruského politického a soudního systému," a proto jsou Ter-Oganjan i lidé, kteří vystoupili na jeho podporu, nepřáteli státu. Jedním ze svědků vystupujících proti Ter-Oganjanovi nebude nikdo jiný než děkan autoritativní (a státem dotované) Katedry vizuálního umění Moskevské státní univerzity, který proti umělci bude svědčit na základě teorie, že, ač by umění mělo být "konstruktivní", Ter-Oganjanovo dílo je "destruktivní". Spojit své jméno s Ter-Oganjanovým případem se stává nebezpečné. Nedávná snaha moskevské Galerie Gelman uspořádat akci na jeho podporu přilákala skupinu kozáků třímajících v rukou sekyru, kteří přišli protestovat proti Ter-Oganjanovi, ohrožovali život jak jeho, tak ředitele galerie a ničili Ter-Oganjanovo dílo. Novináři, kteří se skandálu věnovali, přišli na vernisáž této akce, přičemž byli napadeni velkou skupinou anti-teroganjanovských demonstrantů.
Současní ruští umělci se probouzejí z dlouholeté sovětské pevné ruky a pokoušejí se navázat na přerušenou tradici experimentování a tvořivosti. Ruská estetická moderna se zrodila v 60. letech 19. století, kdy došlo k ústupu malířů "poutníků" z petrohradské akademie. Přestože museli zápasit s carskou cenzurou, podařilo se malířům, básníkům, skladatelům, spisovatelům a později filmařům založit jednu z velkých světových avantgardistických tradic, zahrnující vizuální a poetický konstruktivizmus, literární mystické sektářství, pokročilou kinematografickou montáž a další hnutí, jež jsou nedílnou součástí světového uměleckého dědictví (ač to mnoho lidí na západě netuší). Tato pozoruhodná vitalita za komunistického režimu vycházela z undergroundu. Ve snaze navázat na tuto tradici se dnešní ruští umělci ocitají v roli, kterou kdysi zastávali takoví tvůrci, jako byl Stravinský, Jarry, dadaisté nebo malíři skupiny Salon des Refuses. Kontroverze je součástí kritického umění. Avděj Ter-Oganjan nepovažuje sebe ani své umění za imunní vůči kritice, ať už se týkají jeho performancí nebo nezamýšlených reakcí na ně. V demokratické společnosti mají v rámci diskurzu pravoslavní věřící stejně legitimní roli jako kdokoli jiný. Ve hře je ale otázka svobody samotné. Démonizování Ter-Oganjana a dožadování se jeho uvěznění na základě zosnovaných obvinění hrozí zavedením zavedením stejně tvrdé cenzury jako v dobách sovětských komisařů, od nichž se národ a jeho kultura teprve nedávno osvobodily. Kritici a novináři sympatizující s Ter-Oganjanem jsou ve své podpoře mnohem opatrnější. Mnoho z těch, kdo jej dnes v Rusku podporují, vidí jeho případ jako nejzávažnější případ ohrožení svobody projevu od pádu komunistického režimu.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
28 x 43 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
558 EUR
588 USD
15 x 22 x 1 cm / 56p offset / cover three channel serigraphy / 1000 ex
Více informací...
12 EUR
13 USD
From exhibition of Mike Diana in London. 4 original cards 12x17 cm. Thick cardboard. Limited edition of 100.
Více informací...
4 EUR
4 USD
Kompletní edice (3 díly = 330 stran) Kolážových comiksů „na hraně existence“, tynto „deníky všední úzkosti“ jsou pravou...
Více informací...
11 EUR
12 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.