Časopis Umělec 1999/3 >> Tomáš Zelenka Přehled všech čísel
Tomáš Zelenka
Časopis Umělec
Ročník 1999, 3
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Tomáš Zelenka

Časopis Umělec 1999/3

01.03.1999

Lenka Lindaurová | nové tváře | en cs

nar. 1972, od roku 1994 studuje na brněnské Fakultě výtvarných umění, dříve u Petera Rónaie, Mariana Pally a Petra Kvíčaly, nyní u Václava Stratila
Další ze současných konceptuálních objevů - Tomáš Zelenka - začínal jako typický sochař, jenž má zvládat své školní trojrozměrné úkoly. Klasický materiál jako sklo či kámen začal ale postupně zpracovávat konceptuálně, nikoli pouze prostorově. Soustředil se na vlastnosti zpracovávaného materiálu, které využíval pro svůj koncept („odšpuntování“ korkového objektu jako pomníku ala Opočenský), to znamená, že nešlo o přizpůsobení charakteristiky látky konceptu, ale naopak. Mystické vlastnosti skla ho okouzlily natolik, že se začal zabývat i dalšími materiály, které vykazují transparentnost. Průsvitnost se chová jako parazit: natáhne do sebe „cizí“ barvy, pohltí své okolí a dominuje svými lacinými kouzly. Tak vznikl cyklus plexisklových objektů, jakési poetické techno, které vypadá jako italský estetický design, pokud v něm nezahlédneme parazita. Další materiály připomínající sklo našel Zelenka v průmyslové výrobě lidských implantátů. Silikon - jako téma je umělecky lehce zneužitelný, jenže Tomáš Zelenka jej začal vehementě přetvářet do podoby skutečného skla. Formy ze skla tradičně zpracovaného pískováním (autor používá nalezené dekory, zpracovává je na počítači, přes fólii se pak pískují na sklo) vylévá silikonem a barví ho průmyslovými barvivy. Tvar a dekor formy přestává vytvářet a v současné době používá čistý brutální český design skla: vytvořil okno z odlitků, kde každá tabulka má jiný vzorek, a zabarvil je hospodskou žlutí.
Další postup Tomáše Zelenky by měl spočívat v imitaci vlastností určitých průmyslových materiálů, ve vizuálním přetváření „neekologických“ efektů, úkazů, které člověk vytvořil nechtěně (umělé světlo uvnitř umělé hmoty). Této umělosti, nadpozemskosti využívá Zelenka k tomu, aby oklamal diváka, i k tomu, aby umělecky demonstroval kouzlo nechtěného. Nežasne však nad estetikou průmyslové techniky, jen ji rafinovaně používá ke svým konceptuálním průzkumům umělého světa.
(lin)





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…