Adina Bar-On umělkyně z Izraele

Dopis: 6. ledna, 2009

Mým přátelům, Slyším Vás.
Ležím vedle Daniela, hodinu za hodinou a den za dnem, pozorujeme památky a zblízka nasloucháme nekonečné hrůze války.
Jsem zničená.
Zdá se, že si myslím – paradoxně – že pokud budu nepřetržitě pozorovat, můžeme – Danny a já – válku zadržet (i když jen lehce).
Chci toho udělat víc.
Znáte moje dílo, nějakým způsobem vždycky odráží zisky ideologie vedle ztráty životů, a - představovala jsem si, jak předvádím performanci „O Lásce“ před parlamentem, v centrální nákupní zóně, uvnitř úkrytu, v umělecké galerii, proti moři.
Jsem marná.
srdečně, Adina

Dopis: 1. února, 2009

Moje milá Aleno,
myslím, že vím, jak se člověk cítí, když se pokouší něco ovlivnit v době Války. Tváří v tvář Válce se umění zdá jako marnost; Jak mohou zpívat múzy, když padají bomby!? [v hebrejštině existuje takové rčení... máte také rčení s podobným významem?] Chtěla jsem dělat performance během války, jako formu protestu, myslím, ale zdálo se to trapné; myslím tím – Umění nemůže zastrašit Válku!
HA!
Ale budu mít performanci, v rámci charitativní akce; charitativní akce pro Palestince...
Celé mé dílo pojednává o Ztrátě tváří v tvář Ideologiím a následným Válkám.

01.01.2009