Pověsti o těžkých časech na trhu s uměním jsou opět velmi přehnané... Všechny články z DIVUS LIVE (blog)
[b]Pověsti o těžkých časech na trhu s uměním jsou opět velmi přehnané...[/b]

Pověsti o těžkých časech na trhu s uměním jsou opět velmi přehnané...

04.02.2020 10:17

Slavka Kneppo | en

Ohlédnutí za Art Basel

Česká stopa: Prestižní galerie jako je Pace/McGill Gallery, Howard Greenberg Gallery nebo Kicken Berlin Gallery uvedly českou meziválečnou fotografii autorů Jaroslava Rösslera, Josefa Sudka, Františka Drtikola nebo Jaromíra Funkeho.

Letošní 50. ročník Art Basel přilákal celkem 93 000 návštěvníků a sběratelů z 80 zemí světa. 290 prémiových galerií představilo umělecká díla od počátku 20. století až po současnost. Hlavní sektor přehlídky, tradičně v prvním patře výstavního prostoru, představil 232 předních galerií z celého světa nabízející umění nejvyšší kvality. Veletrh ukázal vzestupný trend prodeje prostřednictvím galerií jak soukromým sbírkám, tak i institucím. Kromě hlavního veletrhu stály za návštěvu i ty přidružené: Volta, Liste a Photo Basel, k tomu doprovodné programy a výstavy v místních institucích, které kvalitou daleko přesahují hranice města tj. Kunsthalle Basel, Kunstmuseum, Tinguely muzeum nebo Fondation Beyeler.

Jen půl hodiny před zahájením VIP preview v úterý 16. června (vernisáž pro vybrané sběratele předcházející oficiálnímu otevření pro veřejnost - pozn. redakce), byl super sběratel Steven Cohen spatřen na stánku proslulé Pace Gallery (asi měsíc před veletrhem údajně koupil v aukci sochu králíka z nerezové oceli Jeffa Koonse za rekordních 91 milionů dolarů). O něco později ve stejný den oznámil její prezident Marc Glimcher, že prodali 70 procent své nabídky ještě před 17. hodinou, kdy preview začíná. „Veletrh je letos opravdu impozantní,“ řekl Glimcher a zároveň pomlčel o tom, zda je Cohen jedním z jeho kupců a dodal, že pověsti o těžkých časech na trhu s uměním jsou opět velmi přehnané.

Pace nebyla jedinou galerií, která podle všeho zaznamenala skvělé prodeje. Hauser & Wirth už v den zahájení uvedli, že prodali už 30 děl a to i prostřednictvím katalogu, který byl zveřejněný již před začátkem Art Baselu. A výčet skvělých obchodů může pokračovat: Dílo americké abstraktní malířky Joan Mitchell z roku 1967 od galerie David Zwirner našlo nového majitele za více než 6 milionů dolarů a obraz Gerharda Richtera z roku 1966 za 20 milionů dolarů prý obohatí významnou soukromou sbírku v USA. Galerie Richard Grey prodala obraz žijícího amerického umělce Alexe Katze Summer Triptych (1985) za 1,7 milionu dolarů a překonala tím jeho aukční rekord (1,2 milionu dolarů).

Snad nejvíce diskutovaným artefaktem veletrhu bylo dílo umělce, který se nedávno stal nejdráže prodaným žijícím umělcem na aukci díky zmíněnému králíkovi. Obrovské srdce Jeffa Koonse Sacred Heart ze série Celebration bylo ve stánku galerie Gagosian vtipně umístěno hned vedle velkého Warholova obrazu dolaru. Majitel slavné galerie Larry Gagosian si cenu za Koonse nechal tajnůstkářsky pro sebe, ale několik zdrojů znalých poměrů odhadovalo jeho hodnotu na 14-15 milionů dolarů. Na stánku galerie Mnuchin byla Koonsova ikonická busta Ludvíka XIV z nerezové oceli z roku 1986 (ze stejné série jako králík) nabízena za 10 milionů dolarů, avšak v úterý odpoledne ještě nebyla prodána. Zdálo se, že se u Mnuchina cítí jako doma i vzhledem k tomu, že zakladatel galerie Robert Mnuchin byl oním dražitelem, který vybojoval rekordního Koonsova Králíka v aukci, údajně, jak už bylo řečeno, pro sběratele Cohena.

Art Basel ale není jen hlavní sekce. Sektor Features prezentoval 24 ambiciózních kurátorských projektů, 18 sólových prezentací mladých mezinárodních galerií v sektoru Statements pro sběratele objevilo mladé umělecké talenty, které tam měly možnost získat prestižní cenu Baloise Art Prize. Na Unlimited byla předvedena monumentální díla překračující velikost tradičního stánku. Návštěvníky zaujalo kontroverzní dílo Open Secrets od mladé americké umělkyně Andrey Bowers dokumentující sexuální přestupky a následná trestní oznámení, která byla vznesena proti 200 mužům v rámci hnutí #MeToo. Část byla odstraněna poté, co se stala zdrojem sporů v sociálních médiích. Představovala totiž obrázek z tweetu spisovatelky Heleny Donahue dokumentující modřiny způsobené bývalým kolegou z redakce časopisu VICE Michaelem Haffordem.

A ještě česká stopa: Prestižní galerie jako je Pace/McGill Gallery, Howard Greenberg Gallery nebo Kicken Berlin Gallery uvedly českou meziválečnou fotografii autorů Jaroslava Rösslera, Josefa Sudka, Františka Drtikola nebo Jaromíra Funkeho.

Nejslavnější veletrh světa Art Basel již ohlásil, že své brány v příštím roce veřejnosti otevře 18. – 20. června.






04.02.2020 10:17

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.