Časopis Umělec 2002/2 >> Platforma 6: Nerealizovaná otevřenost | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
Platforma 6: Nerealizovaná otevřenostČasopis Umělec 2002/201.02.2002 Ewa Rybska,Wladyslaw Kazmierczak | výstava | en cs |
|||||||||||||
Performeři ze střední Evropy děkují politikům a předním světovým kurátorům za ignoranci a skvělou izolaci
Ewa Rybska & Wladyslaw Kazmierczak Z hlediska performera jsou Documenta 11 geniální výstava, protože se během ní realizovaly mnohé postuláty, které performační umění naznačilo už před třiceti lety. Rozdělení na umělecké disciplíny v Kasselu neplatí. Umění se vysvobodilo z tlaku uměleckého trhu a estetických pravidel. Umělečtí kritici už nemusejí umělecká díla interpretovat, protože jsou všem srozumitelná. Toto umění totiž s vážností vypovídá o tragédiích dnešního světa. Documenta 11 poprvé není místem rafinovaných her uměleckého establishmentu, který má během podobných akcí vždy příležitost zafixovat sezonní trendy a pozice romantických umělců — géniů kategorizace. Documenta 11 varují, že dnes není místo pro umění, jehož hodnoty se opírají o modernistické základy nebo dadaistickou zrádnost, ironii, vtip, smysl pro humor nebo excentrickou představivost. Čas takového umění už vypršel. Umění by mělo nezúčastněně sloužit lidem, nikoli moci nebo trhu. Tato výstava dokládá, že dokážeme překonat eurocentrismus nebo amerikocentrismus. Říká nám, že svět je větší a komplikovanější než osa G8. Otevřenost — stále ještě nerealizovaná — je jedinou alternativou pro dnešek i pro budoucnost. Documenta 11 nám opět připomínají západní kulturní dominanci, která je dnes nepřijatelná. Při pohledu na výstavu však nevíme, zda uvedení neznámých umělců na světovou uměleckou scénu není jen dočasným rozmarem západního člověka, nebo jen testuje umělecký systém. Je politickou reakcí na útoky antiglobalistů, či hlubokým humanistickým procesem (nebo jen gestem)? Západní kultura má neuvěřitelnou vlastnost asimilovat a vyhlašovat myšlenky otevřenosti, přitom je však hermetickou strukturou vnucující ostatním svá pravidla, kterým nebudeme schopni porozumět, tzn. nepochopíme důvody, proč je ve srovnání s jinými kulturami středoevropská kultura spíše ignorována a izolována. Také nebudeme moci logicky vysvětlit marginalizaci performance v západní kultuře. Přitom jde o druh umění, který paradoxně vznikl v New Yorku. Vzhledem k tomu, že se tak ocitáme svým způsobem dvojnásobně mimo oblast umění, uvědomujeme si lépe známky pokrytectví v západní kultuře a další vzorce globalizované civilizace. A za to vám děkujeme.
01.02.2002
Doporučené články
|
04.02.2020 10:17
Letošní 50. ročník Art Basel přilákal celkem 93 000 návštěvníků a sběratelů z 80 zemí světa. 290 prémiových galerií představilo umělecká díla od počátku 20. století až po současnost. Hlavní sektor přehlídky, tradičně v prvním patře výstavního prostoru, představil 232 předních galerií z celého světa nabízející umění nejvyšší kvality. Veletrh ukázal vzestupný trend prodeje prostřednictvím galerií jak soukromým sbírkám, tak i institucím. Kromě hlavního veletrhu stály za návštěvu i ty přidružené: Volta, Liste a Photo Basel, k tomu doprovodné programy a výstavy v místních institucích, které kvalitou daleko přesahují hranice města tj. Kunsthalle Basel, Kunstmuseum, Tinguely muzeum nebo Fondation Beyeler.
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář