Platforma 6: Nerealizovaná otevřenost

Performeři ze střední Evropy děkují politikům a předním světovým kurátorům za ignoranci a skvělou izolaci

Ewa Rybska & Wladyslaw Kazmierczak

Z hlediska performera jsou Documenta 11 geniální výstava, protože se během ní realizovaly mnohé postuláty, které performační umění naznačilo už před třiceti lety. Rozdělení na umělecké disciplíny v Kasselu neplatí. Umění se vysvobodilo z tlaku uměleckého trhu a estetických pravidel. Umělečtí kritici už nemusejí umělecká díla interpretovat, protože jsou všem srozumitelná. Toto umění totiž s vážností vypovídá o tragédiích dnešního světa. Documenta 11 poprvé není místem rafinovaných her uměleckého establishmentu, který má během podobných akcí vždy příležitost zafixovat sezonní trendy a pozice romantických umělců — géniů kategorizace. Documenta 11 varují, že dnes není místo pro umění, jehož hodnoty se opírají o modernistické základy nebo dadaistickou zrádnost, ironii, vtip, smysl pro humor nebo excentrickou představivost. Čas takového umění už vypršel. Umění by mělo nezúčastněně sloužit lidem, nikoli moci nebo trhu. Tato výstava dokládá, že dokážeme překonat eurocentrismus nebo amerikocentrismus. Říká nám, že svět je větší a komplikovanější než osa G8. Otevřenost — stále ještě nerealizovaná — je jedinou alternativou pro dnešek i pro budoucnost. Documenta 11 nám opět připomínají západní kulturní dominanci, která je dnes nepřijatelná.
Při pohledu na výstavu však nevíme, zda uvedení neznámých umělců na světovou uměleckou scénu není jen dočasným rozmarem západního člověka, nebo jen testuje umělecký systém. Je politickou reakcí na útoky antiglobalistů, či hlubokým humanistickým procesem (nebo jen gestem)? Západní kultura má neuvěřitelnou vlastnost asimilovat a vyhlašovat myšlenky otevřenosti, přitom je však hermetickou strukturou vnucující ostatním svá pravidla, kterým nebudeme schopni porozumět, tzn. nepochopíme důvody, proč je ve srovnání s jinými kulturami středoevropská kultura spíše ignorována a izolována. Také nebudeme moci logicky vysvětlit marginalizaci performance v západní kultuře. Přitom jde o druh umění, který paradoxně vznikl v New Yorku. Vzhledem k tomu, že se tak ocitáme svým způsobem dvojnásobně mimo oblast umění, uvědomujeme si lépe známky pokrytectví v západní kultuře a další vzorce globalizované civilizace. A za to vám děkujeme.

01.02.2002