Časopis Umělec 2008/2 >> THC Review a zavržená minulost | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
THC Review a zavržená minulostČasopis Umělec 2008/201.02.2008 Ivan Mečl | jinde - poezie | en cs de es |
|||||||||||||
My jsme pátá světová strana!
Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned rozhodli publikovat, ale ani mne nenapadne k nim psát nějakou analýzu, když THC Review je skvělou ukázkou toxické poezie. Tedy nejvhodnějším textem. Následující texty mohou ve čtenáři vzbudit intelektuální odpor, ale nejsou k přihlouplému pobavení. Jsou skutečnou poezií, k níž ale nechci být akademickým průvodcem. Ukázky z THC Review jsem pro vás vybral tak, aby opisovaly tvůrčí balistickou křivku. Z bodu výstřelu, juvenilního hovadismu, na vrchol halucinogenního třeštění při obletu planety Mazlofónie až po literární úpadek způsobený detoxikací a odmítnutím drog s výjimkou alkoholu. Tato konzervativní droga ale většinou vede literární autory k opakování symbolistických a romantických klišé. U vizuálních umělců to mnohdy není poznat. Inkubační doba výronu úplného zblbění je delší a projevy v tvorbě hůře rozpoznatelné. Většina textů byla napsána na cigaretové papírky a účtenky pod vlivem různých drog na několika planetách. Texty je lépe nečíst, nikam to nevede, varují autoři. Nejlepší díla vznikla v letech 1996 až 1997. Sami autoři toto období shrnují v jedné ze svých odborných předmluv, které se ovšem v různých vydáních liší, takto: „Vše začalo někdy na konci léta roku 1996, kdy se prostřednictvím Pítra Dragoty seznámili Viki Shock a B. T. Chrochtan. Téměř ihned dochází k intoxikaci marihuanou a k dokonalému mentálnímu splynutí obou. Viki Shock měl dopsanou svou první halucinogenní sbírku Podnapilým knihovnám nenaléváme a během října a listopadu toho roku napsal základní dílo, od kterého se vlastně všechno začalo odvíjet. Ano, tušíte správně, jedná se o 325 tisíc soukromých orgasmů Píta a Vikiho! Pod vlivem této cannabisové bible píší všichni tři výše jmenovaní Bibli Hovadismu1 a B. T. Chrochtan (...) začíná sbírat hlášky pro nepřekonatelnou antologii marihuanových hlášek Občasné mozkové výlety. O čtvrt roku později, v březnu 97, se Viki Shock prohulí do Mazlofónie2 a Zbibflamflombónie a přinese o nich své svědectví ve sbírce Reportáž psaná v nebi. Ovšem teprve až v noci ze třetího na čtvrtého dubna dochází k dokonalému zmapování Mazlofónie ve společnosti B. T. Chroctana.3 Vznikne Kronika Mazlofónie. Oba přátelé ihned zakládají THC Review a Kronika Mazlofónie je jejich prvním titulem. Následuje možná trochu narychlo sebraná Absolutní střela Pítra Dragoty a poté Shockova Reportáž psaná v nebi a samozřejmě také Zkrat B. T. Chrochtana. Díky neekonomickému zacházení s papírem, jedna báseň či hláška na jednu stranu, ovšem není možné vydávat knížky masově, a tak se po roce a půl vydalo Kroniky Mazlofónie ne více než čtyřicet kusů, Absolutní střely kolem dvaceti pěti a ostatních sbírek pod dvacet kusů. Poslední titul toho roku vydaný, Nová teorie lidstva Dragoty4 a Shocka, vyšel již pouze v pár kusech, neboť Chrochtanova pozice v práci, kde množil knížky, je ohrožena a Shock ani žádnou práci nemá! Popularita v klubech je ovšem značná a kdekdo chce se stát Mazlofóňanem a motá se kolem. Uveďme tedy pár takových oblíbených, někdy třeba i neoblíbených, ba přímo kontroverzních osob, jako je Zahradník a taktéž Martin Zahradník, Zuzana W., Radka, Hugo, Líba, Indián, Hrot,5 Fanny a mnoho, mnoho dalších. Na konci roku 1997 chtějí se B.T. a Shock vzepnout k vydání další knížečky, kterou čerstvě dopsali, ale nakonec se jim to nepodaří a titul Jsem prý Mazlofóňan jen vychází až o rok později. Mezitím dějí se v životě obou velké změny a THC Review v podstatě přestává existovat. ...“ V roce 1998 se objevují ještě dvě edice pod hlavičkou THC Review, i když obsah druhé z nich nevznikl pod vlivem marihuany. Jedná se o edice Rozum do kapsy a Téměř normální autoři. V této době obdržela svázanou THC Review Národní knihovna. Ani citovaná odborná předmluva, nejkomplexnější, co jsem našel, není zcela důvěryhodná. Z hromady doručených faksimilí se vynořily další sbírky a varianty s různou datací, o nichž se autoři zmiňují jinde nebo je nezmiňují vůbec. V roce 1996 vzniká i nezmiňovaná sbírka Vikiho Shocka Demence malé královničky, která jako všechny publikace z THC Review začíná předmluvou, charakteristikou autorů, různými poznámkami a doporučeními. Většinou se tím daří uvést pravidelného čtenáře ve zmatek, neboť autoři si vesměs nepamatují, co tvrdili v minulých vydáních, nebo dělají v opisování chyby. Mnohdy jsem si říkal, že to snad nerozčesám.6 Tyto komentáře se tak často stávají samostatným literárním dílem, jako například následující poznámka autora: „Demence malé královničky se skládá ze tří dílů a sice: Demence malé královničky, Made in Nepál, a Poslední DADAkrál, přičemž všechny tři díly jsou součástí obsáhlé sbírky Reportáž psaná v nebi, z které vyšly dva poslední díly Reportáž psaná v nebi a Je doktor Richard Hooligan Mazlofóňan? A pokud ne proč má tedy místo zubů tykadla?“ U poslední věty si už vůbec nejsem jist že se vztahuje k výčtu sbírek. Kurzivu jsem si proto v celém textu odpustil – zní to lépe, a bylo to tak i napsáno. Z dílu Made in Nepál vybírám třetí báseň. Tajemství světa vryté v botě Tajemství hudby skryté v notě Tajemství řitě v hovně skryté Dále ze sbírky Pítra Dragoty Absolutní střela. Sbírka vznikla sebráním jeho orálních projevů od října 1995 do dubna 1997. Moje myšlenky sou jako kapky který přebíhaj přes rozpálenou plotnu a než stačej přeběhnout tak zasyčej a rozplynou se Dvě básně ze sbírky B. T. Chrochtana Zkrat, shrnující jeho tvorbu od prosince 1996 do května 1997. Jo to bylo tenkrát na lyžáku Když Michal držel Standu Štumfa a řval: Pojďte si bouchnout! A tak jsem prvně poznal brutalitu a od té doby vím co je to mlátit hlavou do stolu ... Co není přivařený nebo přibetonovaný to lze ukrást Ten koš je volnej! 325 tisíc soukromých orgasmů Píta a Vikiho je „ještě z předmazlofóňanského období! Bezprostředně pod jejich vlivem vznikla Bible hovadismu a taktéž Občasné mozkové výlety... Zkoumáme-li pozůstatky po feťácké kultuře, nacházíme vesměs torza a poničené fragmenty. Mnohdy jsou však tyto zdánlivě poškozené objekty tím jediným, co vůbec feťácká kultura dokázala vytvořit ... i na fetu se dají vytvořit umělecké celky přetrvávající věky“. Z básně Stará dobrá máma stíha aneb Stíhař Viktor jen několik veršů. ... Absolvoval jste dvanáct obletů kolem galaxie Jak se cítíte? Víte připadám si jako kdybych právě umíral v metru ... Hrdlo plné krve Krev v puse a z pusy ven Ježiš já se podřezal! Rvu si vlasy umírám Bože to je hrůza! Dyk to byla Róza a sme zase na větvi! ... A báseň Porno7 Je tam furt to porno Tak teda mrdam tu holku na stole v restauraci a všude sou tam kytky a skvěle nám to mlaská Je to vopravdu nemožný a vona řve jako kurva a já do ní vrážim čůráka a pak stříkám a teču a plaveme v tom a prostě je to vážně nemožný a cucám jí ty cecky a voblizuju jazykem celej ksicht jako čokl Je to prostě vopravdovej zvířecí pud Sme prostě zvířata Ve sbírce Fragmenty geniality, dalším kolektivním díle vydaném po Bibli hovadismu a Nové teorii lidstva se autoři zaměřili na prostor, čas a halucinace v tradici určené mazlofónským učením. Nyní opustily mé tělo megatunové spermie a letěly do vesmíru aby oplodnily nový svět bláznů. Ve sbírce Nová teorie lidstva z května 1997 stojí dvojverší, které by se dalo charakterizovat jako univerzálně použitelná transcendentální obhajoba. Posledních 25 let jsme byli mimo svá těla takže nám vážený soude polibte laskavě prdel! Viki Shock se ale nebojí ani univerzálního pohledu na vojenskou strategii. Zaútočíme na generála S. odtud ale ještě lepší to bude odtud a odtud a potom na něj zaútočíme ze všech stran protože to bude vůbec nejlepší! Sbírka veršů Infernální mystérium toxického fexta z poloviny roku 1997, jež je uvedena upozorněním, že se jedná o nukleární odpad, obsahuje dvě zásadní básně. První je opisem citové rezignace, halucinační statiky a nemožnosti. Kde je tvůj zadek? Kam se poděla ta tvoje stahaná prdel? Kočka má na vocase přivázanej klavír ale stejně ho neutáhne. Ani jí to nenapadne. Proč taky. Kočka bude furt kočka ale z tebe bude důra. Tak sakra kde je ten tvůj zadek? Druhá se pak týká drogového dojezdu a přicházejícího rozčarování. JÉÉHEJ! ÚÚJÉ Blues a elesdý patřej k sobě individuality se musej zavírat do blázinců a Jimmy Page musí hrát do smrti na 50tistrunou kytaru JÉÉHEJ! ÚÚJÉ! Led Zeppelin vstoupili na nebe Artaud vstoupil na nebe a já si lehnu na tebe a až s tím skončím – to jako s tebou – sežeru dvacet tripů a vodpálim se do prdele Moje mysl je toxická moje láska je toxická Zdá se, že sem cele pochopil Artauda Tak si sbal svoje pitomý maso a hloupý chlupy a táhni do hajzlu Sbírka končí Básní psanou ve výtahu. Připravit! Pozor! Raz dva tři a teď! Jedu jedu jedu! dělej vole! makej! sračko! Bože! lásko! krásko! kočko! V polovině roku 1998 vznikla při jízdě autem sbírka třinácti básní ve stylu ruských literárních anekdot. Zde jsou dvě z nich. Car neměl rád Samuila Maršaka, oblíbeného básníka ruských dětí. Samuil Maršak měl děti velmi rád. Car dal všechny děti pochytat a popravit Maršakovi na zlost. Maršak teď píše a píše a nemá pro koho. Přišel takhle Woody Allen do supermarketu. Naložil si do vozíku nějaký ten popcorn, mlíko, bagety, foťák, kartáček na zuby, dvoje dámské plavky, tři kartóny piva, cigarety, čokoládu, čipsy, pár videokazet, několik pornočasopisů. Přišel s tím ke kase a řekl: „Víte, z vašeho i mého pohledu může se tato situace jevit poněkud hloupou, ba přímo možná i trapnou. A ani mě, jako člověku, který si sám vytrpěl více než pár let sebevzděláváním se... Ehm. Jak to říct? No prostě... nemám ani cent.“ Poté se podepsal nic nechápající prodavačce na čelo, dojel s vozíkem ke svému cadillacu, naložil do něj celý nákup a v klidu odjel. Sbírku Jsem zpívající velryba na centrifuze z konce roku 1998 skutečně nemá smysl číst bez intoxikace. Pro střízlivé vybírám jedinou smysluplnou informaci básně Radka Matesa, jíž je „Nikdo z vás není batmanem již!“ Probíráme-li se sbírkami z poloviny roku 1998, zjistíme, že autoři se v důsledku drogových experimentů propadají do splínu, jako například Pítr Dragota ve Fragmentech geniality. Lítáš mezi časoprostorovejma dimenzema a hlavou votloukáš vomítku ve Vodičkově ulici a dostane to celý efekt jako když se třese křídlo kolibřice Nad poslední básní této sbírky Never-ending eternity, která byla psána pod vlivem LSD, Sí marihuána sí Panoramatix už se ale čtenář nebaví. Spíš ho mrazí. Hele nežer tam pořád ten zelenej blivajz u cesty a řekni tý ženský ať nám dá ňáký peníze na pivo a taky cigára musíme vod někoho dostat Sí marihuána sí Panoramatix sí sí sí sí!!!! A nesměj se furt tak blbě jako kdybys sežral tři tripy Je to ale pěkná raubírna Seňore potřebujeme peníze Asi tak deset nebo patnáct korun Musíme si koupit eště pivo Tak se do toho tripa klidně vožer nebo třeba poser to máš fuk Sí marihuána sí Panoramatix sí sí sí sí !!!! Tuc tuc tuc tuc tuc tuc tuc tuc smažírna tuc tuc tuc tuc a di už konečně do prdele s tim podělanym pikem Muže mi někdo vysvětlit proč mam ty velký fleky na prostěradle? Co se to co se to probůh děje? Ptáme se a hledáme odpovědi Jsme totiž přemožitelé času a sebe sama Sí marihuána sí Panoramatix sí sí sí sí!!!! Sí seňore! Dejte nám to třikrát a my si pudem tady vedle šlehnout zlatou aby byl aspoň ňákej rozjezd Akorát si fakt nejsem jistej jestli sem plnej klíšťat nebo ne To je vopravdu skvělej nápad jít halucinovat někam na smeťák ... Ze sbírky Jsem prý mazlofóňan jen je dobré připomenout pěknou anekdotu: „Příde chlap k doktorovi s vohořelou půlkou hlavy. Doktor se na něj podívá a řekne: Ježíšmarjá chlape coste dělal?! Dyť vypadáte jako Niki Lauda! No víte pane doktore, já jsem hulil jointa. Trochu semto nezvlád a vysypal jsem si všechen popel do vobličeje.“ Ve druhé polovině roku 1998 vychází v THC Review sbírka Rozum do kapsy a pidimininovela Duševní sebevražda budoucího klasika, která je naprosto příšerná a nemá cenu jí číst. Stejně tak bylo zbytečné se zde zabývat Biblí hovadismu. Byla spíše zkouškou toho, co papír unese. A unese všechno. Díla vydaná po roce 1998 znamenají úpadek textů kmenové autorské trojice. Velkou zásluhou však jsou vydání některých sbírek autorů, na které vydavatelé THC Review narazili na své toxické cestě. Nejvýraznějšími z nich jsou Olina Vnuková se svými Monology zcenzurovanými Danielkou a David Kufald Indián Janžura, který sepsal své Postřehy z léčení. Oba autory s jejich dílem představíme v příštím čísle časopisu. 1 Z Bible hovadismu žádné ukázky nevybíráme. 2 Tím se stává objevitelem Mazlofónie a Zbibflamflombónie a je prvním Mazlofóňanem. 3 B. T. Chrochtan je spoluobjevitelem Mazlofónie a je druhým Mazlofóňanem. 4 Pítr Dragota je třetí Mazlofóňan. 5 Jinak také Hulič Hrot, autor titulní ilustrace většiny publikací z THC Review. 6 Výraz z travkařské hlášky, znějící „Ne to nerozčesáš!“ nalezené ve sbírce Občasné mozkové výlety. 7 Tuto báseň věnuje autor článku organizátorům výstavy Sexismus, která nedávno skončila v galerii Václava Špály v Praze.
01.02.2008
Doporučené články
|
04.02.2020 10:17
Letošní 50. ročník Art Basel přilákal celkem 93 000 návštěvníků a sběratelů z 80 zemí světa. 290 prémiových galerií představilo umělecká díla od počátku 20. století až po současnost. Hlavní sektor přehlídky, tradičně v prvním patře výstavního prostoru, představil 232 předních galerií z celého světa nabízející umění nejvyšší kvality. Veletrh ukázal vzestupný trend prodeje prostřednictvím galerií jak soukromým sbírkám, tak i institucím. Kromě hlavního veletrhu stály za návštěvu i ty přidružené: Volta, Liste a Photo Basel, k tomu doprovodné programy a výstavy v místních institucích, které kvalitou daleko přesahují hranice města tj. Kunsthalle Basel, Kunstmuseum, Tinguely muzeum nebo Fondation Beyeler.
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář