Hra na ekonomiku. Zapalte krále masopustu!

Bůh zemřel už dávno. Na tom dělali hrozně dlouho Němci. Teď chcípá i lidská vláda věcí. Na základě mezinárodní spolupráce a výměny. Už není bezpečno ani ve vzdálených sídlech světových ekonomických lídrů, ani drobných syslů. Na všechny doléhá pocit zmaru. Špína tluče na vrata paláců a smrad je úplně všude. To už neodfiltrujeme, nevyčistíme. Teď už asi konečně začne legrace. Připijme si surovou ropou a buďme suroví!
Když vyrazíte z dunkerkského přístavu napříč Evropou, můžete nejlépe vidět lidskou hru na hospodářství. Konečné vítězství geometrie, plánování vzdálených a nikdy přítomných architektů, zjevně záměrné chyby ve výpočtu. Možná to ani nikdo moc nepočítal.
Není pravda, že evropská vláda něco řídí. Je to hra na řízení. Že je drahá, je jedno. Peníze se tisknou a vymýšlejí. Až je budeme my skutečně potřebovat, tak si je taky vytiskneme nebo nastavíme algoritmus. Lokální vlády nic neřídí. A že kradou, je jedno. Majetek nemá hodnotu. Nepotřebujeme ho mít, a proto nezávidíme. Není pověstná neviditelná ruka trhu. Zmizely šikovné končetiny. Odumřely a zakrněly. Už je jenom penis trhu, který nás mrdá a občas ryje v záhonech, jak s ním lomcuje tělo trhu ve smrtelné křeči.
Okolí Dunkerku je nejdepresivnější místo skvělé rozvinuté Evropy. Plánovači, architekti a majitelé téhle nelidské zóny jistě žijí někde hodně daleko, jinak by se z toho museli poblít. Zapomenutí farmáři procitají s myšlenkou na sebevraždu mezi spletí hlučných nájezdů dálnic, podjezdů nájezdů dálnic, rezavých ramp, rozpukaných betonových parkovišť, umělých vodních kanálů, kopců odkudsi vyhrabané zeminy a industrozonální stavební kreativity.
Pohled do krajiny dodával kdysi odvahu postavit se tyranii, a tak tyrani zasvinili krajinu symboly omezenosti. Filmová verze McCarthyho Cesty se měla odehrávat kolem přístavů Dunkerku. V okolí stěží potkáte chodce. Jednou jsem viděl tmavou postavu v kapuci ploužící se podél dálnice. Snad řidiče odstaveného kamionu.
Dunkerk obklopuje architektura skladů a polních firem. Polní firma je dům ze skla a plastu postavený v poli u silnice, který se tváří, že je kolem snad taky nějak podobně pitomé město. Základ je hranol a jen fasáda otočená k silnici je design stvořený osobním počítačem a jeho tvůrčím otrokem. Design v téhle architektuře vychází z kreativity varlete neviditelného penisu trhu. A varle myslí plast, sklo a ocel v Bézierových křivkách. Vánočka plastu, skla a oceli nosí betonové bačkory.
Jedinou viditelnou částí neviditelného těla trhu je mozek. Mozek trhu se nachází ve většině lidského mozku, kterou člověk nepoužívá. Světová ekonomika by se zhroutila, kdyby člověk začal používat zbytek svého mozku. Člověk myslící celým mozkem nebude považovat takový kolaps za tragédii.
A pak bude potřeba použít skutečné ruce, aby zmizely úplně zbytky polomrtvých neviditelných těl a jejich údů ovládajících naše životy. Předkové občas zapalovali kostely, hrady, strašáky a ošklivosti vůbec. My budeme zapalovat velkosklady u dálnic, obří reklamy Mattoni na stráních a polní firmy. Olej mějte s sebou. Hrozně špatně to všechno zpočátku hoří.

12.4.2011 17:16:11 Magdalena Bažantová napsala: ještě tam napiš, že mi v tescu prodali shnilý rajčata
12.4.2011 17:19:54 Ivan Mecl napsal: dobře, to je dorazí a začne revoluce

Zase bude masopust. Kdo chce být králem masopustu?

01.01.2011