Časopis Umělec 2002/3 >> Německý koutek Přehled všech čísel
Německý koutek
Časopis Umělec
Ročník 2002, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Německý koutek

Časopis Umělec 2002/3

01.03.2002

Klaus Gallwitz | reviews | en cs

Německý koutek; Heather Allen, Susanne Britz, Filipa Cesar, Koscheisen & Hullman, Zoltan Laszlo, Bernd Mechler,
Jiří Surůvka, Barbara Willie, Simone Zaugg;
Galerie Václava Špály, Praha, 26. 6.–31. 8. 2002
Německý koutek je oblíbená turistická atrakce. Leží ve městě Koblenz a tvoří ji poloostrůvek na soutoku řek Rýn a Mosel. Koutek se proslavil kolosální jezdeckou sochou prvního německého císaře Viléma I. — památníkem národního sjednocení v 19. století.
Skupina umělců pobývajících v uměleckém centrum Schloss Barmoral v Bad Ems nedaleko Koblenze v polovině června 2002 připravila v pražské Galerii Václav Špály výstavu pojmenovanou po této turistické atrakci. Výstava Německý koutek však neukazovala žádné “německé” umění; účastnilo se jí deset umělců, z čehož jen pět byli Němci. Ostatní pocházejí ze Švýcarska, Anglie, Rumunska, Portugalska a České republiky. Z posledně jmenované země je také iniciátor celé akce Jiří Surůvka. Výstava neměla kurátora, ale připravili ji samotní umělci. Společně se dohodli na jejím půdorysu ve dvou patrech galerie. Prostá kubatura místností se ukázala pro výstavu jako nanejvýš nápomocná.
Krajně rozdílná média a jejich obsahy na výstavě korespondovaly. Mohl vzniknout dojem téměř surreálního společného podniku, na kterém se podílí tužka a fotografie, smeták a paleta, zvukové záznamy a rukodělnost, video a plátno, olejové barvy a celočalouněné křeslo. Inspirovaná inscenace ve svém celku přesáhla souhrn jednotlivých příspěvků a obdařila výstavu nečekaným vedlejším efektem otočné scény s opakujícími se motivy, jejíž účinek byl založen na prodlevě mezi opakování některých prací.
Video Švýcarky Simone Zaugg Každý miluje zločin se stalo neúmyslně heslem pro vzájemné vztahy mezi díly a pro dvojsmyslnost v umělecké a každodenní oblasti. Heather Allen se ve svém videu snaží svému tělu přizpůsobit růžovou minisukni z latexové gumy. Jednoduše nepasuje, jako k sobě nechtějí pasovat umění a život. Vytrvale podstupuje mučení, při kterém po 22 minut posunuje sukní nahoru a dolu přes kyčle. Proti zákeřnosti objektu nepomáhají žádné nové strategie, nýbrž pouze velice specifický druh sebeironie.
Barbara Wille diváky pozvala do imaginárního salónu, který zázračně proměnila v kuřácký salónek s křeslem a stolkem s vyvrtanými otvory, do nichž umístila zapálené cigarety.
Zdánlivě jí přišel na pomoc malíř Bernd Mechler s tradiční malbou na plátně, jež dotvářela salonní atmosféru. Podobně jako cigaretový kouř jejich smyčky a stínování spojily začátek a konec, světlo a tmu, prostor a rovinu. Také Susanne Britz objasnila ve svých kresbách podivuhodnou “paměť”, malé a velké archy papíru spojující vnitřní a vnější svět. Dialektika v obrazech i v pojmech je podkladem také prací uměleckého páru Koscheisen a Hullmann.
Nejmenší příspěvek zabírající pouze několik málo čtverečních centimetrů pro výstavu vytvořila Filipa Cesar, která upozornila na neřešitelný rozpor mezi city a možností jejich prodeje. Použila červené tečky, jimiž se v galeriích obvykle označují prodaná díla, a z nich na zdi sestavila slovo “soul”. Jiří Surůvka představil pestrobarevné suvenýry z Bad Ems: fotografie hřbitova a pomníků, mezi nimiž je i Německý koutek, fungovaly jako model pořádkumilovnosti a piety vystavené na odiv.
Když byla instalace výstavy dokončena, rozhodl se Zoltán László pro svou subverzivní práci ve výkladní skříni, která spojovala venkovní fasádu s výstavním prostorem a křídle z loga sponzorské firmy Škoda s nesponzorovaným fermentem vystavovaných děl. Pojmenoval ji Ikarus jako tichý vpád umění do skutečnosti zabírající dvě poschodí.
Vážení milovníci umění, vážení kolegové,
rád bych se s Vámi podělil o své zklamání a rozhořčení nad účastí na výstavě v Galerii Václava Špály. Jde o událost, která poškozuje etiku naší profese, proti čemuž ostře protestuji.
Účastnil jsem se skupinové výstavy Německý koutek a instaloval své dílo do výlohy galerie. Práce formálně pracovala s logem firmy Škoda a zobrazovala transformaci tohoto symbolu v Ikara. Po zahájení výstavy však byla práce bez mého svolení odstraněna na pokyn ředitele galerie, který se tak chtěl vyhnout konfrontaci se společností Škoda, sponzorem galerie.
Jde o znevážení a nedostatek solidarity s kolegy, k němuž došlo za mými zády. Je to nefér. Obsah a význam díla nebyl čistě politický a rozhodně nešlo o protest proti firmě Škoda. Šlo spíše o otázku profese umělce (proto transformace loga v paletu) v kontextu podpory umění.

S úctou
Zoltán László
Laszloo@yahoo.com




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
2001, 17.8 x 22.9 cm, Painting on Canvas
Více informací...
555,60 EUR
585 USD
Astronaut, sketch - inkwash, 2011, 33 x 25 cm
Více informací...
460 EUR
484 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS