Václav Girsa

Jestli hledáte malíře, kterému se dá věřit zapálení pro věc, nepřehlédněte Václava Girsu. Jeho obrazy jsou rozmanité, brutální, vtipné.
Girsa se necenzuruje a maluje krajinky, chalupy, sopečné erupce, metalové kapely, abstrakce nebo kocoury. Nebojí se past a štětcových gest, k plátnu se v podstatě chová hrubě. Obvinění z přemíry delirického punku a záměrného diletantismu umí vyvrátit zralými zkratkami a pevnou výstavbou v portrétech či květinových zátiších. S úplnou samozřejmostí si pohraje i s jazykem geometrie a najde natolik nevyvážené kompozice, že by mu je ortodoxní konkretisté mohli závidět.
Girsovy obrazy vycházejí z osobních prožitků, ale střídáním střídmého pozorování a exaltovaného prskání z nich činí obecnější zprávu. Jako by bylo důležité, že není zatížen dvěma obvyklými traumaty malířů: traumatem coby tématem obrazů a traumatem z malby jako takové. Pokud už Girsu něco zaujme, věnuje se tomu buďto s maximálním zalíbením, anebo s nadšením z destrukce.
Václav Girsa (nar. 6. října 1969 v Praze) studuje na Akademii výtvarných umění v Praze, v malířském ateliéru Vladimíra Skrepla.

01.02.2006