Časopis Umělec 2005/2 >> Christian Riebe: Sedm každodenním používáním opotřebovaných předmětů zářících v předzahrádce Přehled všech čísel
Christian Riebe: Sedm každodenním používáním opotřebovaných předmětů zářících v předzahrádce
Časopis Umělec
Ročník 2005, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Christian Riebe: Sedm každodenním používáním opotřebovaných předmětů zářících v předzahrádce

Časopis Umělec 2005/2

01.02.2005

Halka Třešňáková | revoluční kutilové | en cs de


Christian Riebe se narodil v roce 1963 v Lübecku. Nyní je z něj umělec a žije a pracuje ve městě Hannover. Je ztracený nejen v tomto německém městě plném kanceláří, ale svým osobitým způsobem i v čase. V letech 1984–1990 vystudoval malbu na umělecké škole v Hannoveru a malbu dodnes učí v budově této umělecké školy, rozpadající se kafkovským způsobem.
Škola byla přemístěna ze staré budovy v téměř neexistujícím centru Hannoveru do budovy plné kanceláří v existujících hannoverských suburbs. Od té doby obývá umělecká škola městem přidělený objekt dohromady s nějakou stavební firmou a každý rok přichází o další prostory a místnosti. V kantýně se posouvá paraván oddělující prostor určený ke stravování úředníků a prostor určený ke stravování studentů umělecké školy, stojících ve stále se zmenšujícím počtu ve frontě na jídlo.
Suburb německých měst se úplně liší od představy, kterou jsme si vytvořili o suburbs jiných zemí z literatury a z filmů, nebo jak si je představujeme spojené s gangy a kriminalitou. Německá periferie je čistá, plná úřadů a sídlištních novostaveb, bez mrtvol a kupodivu i bez hoven. Zaměstnanci se ráno dostavují do svých úřadů a navečer zase budovy plné kanceláří opouštějí a odjíždějí z tohoto bezútěšného pseudoživota zpět domů. K výjimkám patří noční hlídači a vrátní a pár polapených milovníků a odsouzenců této apokalyptické reality, jakým je i umělec Christian Riebe.
Riebe vysvětluje, že již během studia emigroval do svého nitra, aby unikl neplodným řečem o umění, které si ve své samoúčelnosti vytvářejí i vlastní gramatiku. Převážná většina současných umělců, kteří se snaží o znovuobjevení konceptuálních nebo abstraktních postupů, se mu z jeho stále se zvětšujícího odstupu jeví jako „na únavném pochodu dobrých řemeslníků“. Emigrace do vlastního nitra ho zjevně přivedla nejen topograficky, ale i kunsthistoricky až na kraj světa, na periferii.
A kdo je obeznámený s neúplnou dokumentací „paralelních dějin umění“ laiků a lidového umění, setkává se v Riebových obrazech s charakteristickými rysy umění psychicky nemocných pacientů a s kompozičními prvky votivních obrazů.
Opracovávání a strukturování jeho kreseb a obrazů je čím dál surovější a bezohlednější. Některé z jeho listů procházejí několika stadii vývoje. Začíná začerněním celého formátu, na který dále maluje, píše a kreslí bílou temperou, a tento postup několikrát opakuje. Motivy prchají před umělcovým nutkáním korigovat na kraj obrazu nebo se znenadání vynořují ze spodních vrstev papírů průrvami a průřezy v horních vrstvách. Jeho práce, jak popisuje Riebe, spočívá v tom, odolávat pokušení začernit papír až ke krajům obrazu. Tematicky související cykly převážně černošedobílých kreseb kombinovaných s temperami, se zbytky výkřiků a nápisů, vrstev papírů a papírmaše propojuje do velikých formátů nástěnných obrazů, z nichž obsahy a významy vystupují podobně jako z rozervaného nástěnného komiksu plakátové plochy.
Styl tohoto prostředí, již zmíněné periferie Hannoveru, je pro současné Německo typický. Je to estetika zákulisí zadního východu nákupního centra nebo Ikey, opuštěného nájezdu na dálnici bez jakékoliv patiny času nebo skladů přistavěných k sériovým domkům Praha Říčany. Schopnost přijmout tuto hyperrealitu za svou inspiraci a celoživotního partnera svědčí o velké tvůrčí síle Christiana Riebe a předurčuje jeho uměleckou vyhraněnost a osobitost.
Tato místa se také stávají ústředním tématem jeho tvorby. O tom vypovídají i názvy, jako „Na kanálu“, „U továrny na mýdlo“, „Hraniční přechod s úly“ aj. Jeho práce vznikají i z melancholického inventáře nefunkčního vyřazeného příslušenství domácností, odložené obuvi a kastrolů nakupených spolu s ponožkami do barevné mozaiky nedefinovatelných bábovkovitých útvarů, které se jako mlýnkem na maso prodírají malými stavidly a skleníky, jako v objektu nazvaném Sedm každodenním používáním opotřebovaných předmětů zářících v předzahrádce.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Toxic Pfarding, 1995, acrylic painting on canvas, 24 x 20 cm, on frame
Více informací...
900 EUR
948 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
79 USD
15 x 21 x 3 cm / 160 pages / sérigraphie 14 pass.couleur / 200 ex
Více informací...
30 EUR
32 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.