Časopis Umělec 2001/1 >> Kutilství na vzestupu Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2001, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Kutilství na vzestupu

Časopis Umělec 2001/1

01.01.2001

Vít Havránek | review | en cs

Ján Mančuška, Nerada chodím na záchod někde jinde než tady, Dům Umění, České Budějovice, 18 January – 18 February 2001
Ján Mančuška, člen skupiny BJ, měl doposud pravděpodobně největší samostatnou výstavu Nerada chodím na záchod jinde než tady v českobudějovickém Domě umění, který si postupem času vypracovává svébytný, na kvalitu zaměřený výstavní program, střídající cizí i domácí ověřené autory se střední a nejmladší generací.
Výstava byla postavena z několika částí. Viděli jsme na ní již známou instalaci koupelny se záchodem prezentovanou již na výstavách v Praze a Berlíně, tady ovšem v poněkud jiné dispoziční konstelaci1. Dále asamblážované reliéfy a kresby (výstava v Divadle hudby v Olomouci), vyřezávanou krabici simulující stínový vysavač (galerie na Bidýlku) a některé novinky: křehkou “sochu” dřevěného kola, poskládanou a jemně pospojovanou z různých laciných domácích materiálů, skrumáž krabic s laťovou kresbou štaflí, dvě videa zabírající staticky vnitřky kuchyňských skříněk v různých domácnostech a dvě nové solitérní židle. Obě jsou pozoruhodné. Jedna z dálky vypadá jako nadmíru svůdný bruselský design, z blízka je ovšem mírně odpuzující, poněvadž byla sestavena z různobarevných čistítek uší. Druhá židle, poněkud nestabilní (stejně jako její bruselská sestra), byla umně vytočena z několika kusů drátu, na jejichž konci se poněkud překvapivě objevují číslice od jedné do pěti a posunují tuto židlovou instalaci do jakéhosi tajemného pseudovědeckého podsvětí, v němž jsme Mančušku dosud nezahlédli.
Mančuška své práce vytváří jednotlivě “po kusech” a následně je skládá do proměnlivých instalací, v nichž může díky univerzalitě vyráběných předmětů vytvářet pokojové sestavy podle nálady sledující především reálné dispozice výstavního prostoru, v němž se pohybuje. Mobiliář je dopředu jasně daný, ovšem nedílnou součástí Mančuškovy výtvarné práce je intuitivně-konstruktivní rozvržení interiérových elementů do individuálních sestav. Jde o hybridní řešení, které tak důvěrně známe z běžného života — kdo by doma neměl tak dobře rozeznatelné kusy nábytku z Ikey. Ovšem jsou případy, kdy díky silnému “duchu” zmizí okolní uniformizující duch Ikey, je přetaven a ze zboží se stává osobní součást jedinečného bytu (splní se tím sen marketingových pánů a paní z Ikey — nábytek pro každého). Podobné pocity v nás vzbuzují i některé módní značky — image, na níž stojí je nezávislost — buď free, buď sám sebou, jedinečný. Ale co to je za jedinečnost, když je stejně jedinečná půlka lidí z Prahy, z Londýna, z Itálie, z Německa…
Mančuškovy parafráze nábytkových elementů jsou antitezí důležitých funkcí současného designu: nejsou funkční, jsou továrně nevyrobitelné, jsou z naprosto méněcenných materiálů, hroutí se, odpadávají z nich kousky a nic nevydrží. Zato jsou vytvořeny ze současné živoucí tkáně, přímo dýchají svou ojedinělostí a zbytečností v krajině nízkonákladovosti, vyčerpávající funkčnosti, zracionalizované logistiky a marketingové strategie. Mohly by být ideální ilustrací reklamních sloganů používaných velkovýrobci jedinečnosti.
Kromě této obecně marketingové roviny Mančuškova klopotná rukodělnost vyrůstá z kutilství. Zpočátku se mi Přemek Podlaha a všechny jeho Receptáře jevily jako něco ironicky směšného, jako groteskní lokální problém českého prostředí, intelektuálně pojímaný podle Havlovy teze jako útěk socialistického maloměšťáka do oázy přírody a a-politického zákoutí chatek, oprav, piva, skalek a nedělního posezení u rádia. Zdá se ale, že je to podcenění skutečnosti, která má širší rozměry.
Pokud bychom hledali předcházející fáze nábytkového umění, na něž kutilství programově reaguje, vznikla by zde podivná opozice umělců — na jedné straně například Artschwager, na druhé straně pak Kabakov. Ovšem skutečnou šíři získává nábytkové umění díky souvislosti s filmem a fotografií, kde tento znakový systém často nese roli pozadí, které je ve své podstatě výmluvnější než samotné příběhy a děje v popředí.
Vraťme se ještě k jednomu momentu Mančuškových instalací. K jeho soustředěnosti na služebné, provozní součásti interiérů — kuchyně a koupelny s WC. Z pohledu psychologického by bylo možné tvrdit, že je zaujat dvěma podstatnými funkcemi lidského těla — jeho naplňováním a vyprazdňováním, souvisejícími i s relativně pokročilou funkcí hygienickou. Tyto prostory jsou pro něj ale spíše zajímavé jako určité křižovatky intimity s funkčně mechanickou stránkou domácnosti (stroj na zajišťování lidských potřeb definovaných průmyslem a reklamou), nepochybně také z hlediska formálního — na videu, které ukazuje asi dvacet vnitřků kuchyňských linek, se ocitáme v zabydleném labyrintu hrníčků, dóziček, lahviček a krabiček, tedy v převážně ženském světě, k němuž Mančuška chová upřímný obdiv, což odráží i vcítění se do ženského rodu v názvu výstavy. Tyto kuchyňské symfonie jsou obráceným obrazem virilních situací v poličkách dílen, kde na místě krabiček s čajem stojí vruty, hřebíčky, podložky, matky, dláta nebo vrtáky.

1. Vzdálené podobnosti, něco víc něž kosmetika, 1999, SMSU NG v Praze, kurátoři J. a J. Ševčíkovi
Uberlebens Kunst, 2000, Neuer Berliner Kunstverein, 2000, kurátoři Alexander Tolnay a J. a J. Ševčíkovi

Foto Ján Mančuška





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Formát 30x23 cm. 224 stran na kvalitním papíře, 144 v barvě a 250 vyobrazení.
Více informací...
25 EUR
26 USD
1999, 43.5 x 35.5cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
1 118,40 EUR
1 178 USD
James B.L. Hollands je tvůrce experimentálních filmů, spisovatel a hudebnik. Je známý též jako někdejší kurátor londýnského...
Více informací...
62,38 EUR
66 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.