Časopis Umělec 2006/1 >> Dominik Lang Přehled všech čísel
Dominik Lang
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Dominik Lang

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Jiří Ptáček | nové tváře | en cs

Dominik Lang (1980) žije v Praze, navštěvuje ateliér Jiřího Příhody na Akademii výtvarných umění v Praze. Obecně vzato, Langa zajímají „řešení“. Sleduje, jak se věci dělají, co se považuje za dané („přijímáme to a dál neřešíme“), a navrhuje změny a odlišná řešení. Někdy usiluje o viditelnou změnu, jindy o změnu, jež bude zřejmá jen za určitých podmínek. Jasným příkladem jsou následující realizace. Lang vyjde s plechovkou žluté barvy na ulici a na vozovku pečlivě odlije barvu. Když půjdete kolem, budete si myslet, že se barva někomu rozlila. Ale pozor, od této chvíle platí, že ne všechny fleky udělali nešikové. Nebo: Před stěnu galerie Jelení představí novou stěnu, mírně vysune topné těleso z okenní niky a posune zářivku mimo původní osu. V zahrádce před galerií přesadí rostliny mimo záhonek. Kdo prostor neznal nebo o zásazích nevěděl, asi odešel s dojmem, že Lang galerii pouze vyprázdnil („Takové klišé! Poko- likáté už?!“).
O co Langovi jde? Jeho úkony mají často rovinu neobvyklého osobního prožitku. Když podle reprodukce z knihy vytvořil repliku Stavby č. II. od Stanislava Kolíbala, musel řešit hodně technických problémů. Zato se s dílem dobře seznámil a objekt, který je v zahraniční sbírce a Lang ho nikdy neviděl, si mohl konečně prohlédnout. Obvykle míváme s uměním jinou zkušenost. Lang tu svoji založil na pracném, ale unikátním přístupu. Podobně si zreplikoval i fotografii Gabriela Orozca Rozšíření odlesku. „Kresbu bicyklem a vodou“ nahradil „kresbou autem a vodou”. Místo fotoaparátem ji zaznamenal videokamerou. U Orozcovy fotky nevíme, kdo loužemi projel. Tady vidíme celou akci. To, že se Lang ukázal jako řidič-tvůrce je důležité. Lépe to odpovídá jeho vztahu k prolínání intimního a veřejného, osobního zážitku a veřejné intervence, vlastního a citovaného.
Lang využívá věci a události, s nimiž se často setkáváme. Domníváme se, že je dobře známe, a předpokládáme určitý rejstřík možností „čím jsou, proč jsou a jak se dělají“. Dáváme si je do souvislostí a utváříme si tím jejich logiku. Jenže málokdy počítáme s tím, že by někdo některou možnost z rejstříku záměrně napodobil. Dominik Lang napodobuje s velkou radostí.
Málokdy počítáme s tím, že by někdo obrátil logiku naruby. Možná tak v umění, tam se to čeká nejvíc. A právě kvůli tomu Lang hledá různé škvíry, jak zůstat aspoň napůl jinde. Jeho objekty z dřevotřísky mohou být holistickým nábytkem nebo minimalistickými plastikami. Záleží jen na situaci. O jiném díle, minimalistických dřevěných stupních na schodišti budovy AVU, jsme se mohli domnívat, že je postavili řemeslníci kvůli opravě apod. A do třetice: plastové odpadní trubky, které Lang odklonil z nejkratší a ekonomicky nejvýhodnější dráhy a v jednom místě vyvedl do galerie, se sice staly uměleckým dílem, ale Lang si dal pozor, aby nepřestaly plnit svůj účel. Všechno, co jste spláchli, trubkami (a galerií) úspěšně prošlo.
Paměť má své architektury a my jsme jejich architekty. Jednotlivé prvky jsou v jejich stavbě vzájemně provázané. Analogiemi mezi pamatovanými a právě přítomnými skutečnostmi si vytváříme interferenci, z níž usuzujeme na to, či ono. Když Lang do okna Akademie výtvarných umění zavěsil sušák na prádlo s hromadou svršků, mohutná budova dávající už třetí století nabubřele najevo, že vzdělávání umělců má svou váhu, změnila své poslání. Přestala být nádobou na velké kvantum bezejmenných posluchačů a vyslala signál o jedinci, který potřebuje vyřešit běžnou situaci. Náklad prádla byl ovšem tak velký, že by nemohl uschnout. Člověku venku to asi nedošlo hned, ale ten signál o běžné situaci byl ve skutečnosti zase jen uměleckým dílem – sochou.
Lang se volně pohybuje po malých zónách, kde tuší hranice mezi uměním a tím vším okolo. To, co nazýváme uměleckou praxí, tedy hlavní proud kulturního života, má však velmi pevné opěrné body. Mezi ně patří osobnosti kulturního života. Ví se, jaké mají zájmy, jakou mocí ovlivňují své okolí a jaký kontext vytvářejí. Na společné výstavě s Jiřím Thýnem v galerii Entrance proto iniciovali vznik sítě vztahů mezi osob- nostmi. Všichni na žádost umělců dělali, co umí nejlépe: jeden instalaci, další pozvánku, třetí zaštítil výstavu kurátorsky... Utvářeli kontext, stali se součástkou v mechanismu produkce. A tento mechanismus byl hlavním vystavovaným materiálem. Umělci zůstali v pozadí. Tedy, jak se to vezme. Vždyť to byl kontext pro ně.

Jiří Ptáček





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Experimentální literární dílo malířky Kamily Ženaté vychízející z konverzací na internetových seznamkách.
Více informací...
4,83 EUR
5 USD
Leporelo jako fotografický cyklus z „továrenského“ prostředí Zlína zvýrazňuje nová klimatizační, odvětrávací vedení ve...
Více informací...
8,05 EUR
8 USD
31.5 x 36 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
446,40 EUR
470 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.