EXEKUCE / zábavní pořad

Exekuce je z liberálního pohledu novou formou vynucení spravedlnosti. Exekuce nebo arbitráž. Je to nejefektivnější zákonný proces připomínající akt téměř božský, neodvolatelný.

Nejčastěji odcházejí vysocí úředníci ministerstva spravedlnosti do firem skupujících dluhy a pohledávky, agentur zabývajících se exekucemi.

Exekuce a eutanasie mají mnoho společného. Exekuce ukončuje váš finanční život a eutanasie život pozemský. Lidé, kteří zemřeli bohatí, žijí finančně i po smrti. Paradoxně chudí si po exekuci nemohou eutanasii dovolit.

Exekutoři budují armádu těch, kteří nemají co ztratit. Jsou buď tak krátkozrací, že z ní nemají strach, anebo vědí víc než my.

Vedle neviditelné ruky je exekuce velmi viditelným a ztopořeným údem trhu.
Někdy by mě zajímalo, co s těmi všemi krámy, co nám berou vlastně dělají. Bez vztahu ke konkrétnímu člověku nemá už většina z nich žádnou hodnotu.
Máte nezvladatelné dluhy? Pak pozvěte exekutory domů, uvařte jim kávu, nějaké sušenky na stůl, předejte jim klíče od bytu a skočte do žumpy. Vyhnete se zbytečnému stresu.

Exekuce mi umožní projít uchem jehly.

Nesmíme daněmi trestat úspěšné. Neúspěšní by ale měli být postihováni, aby si uvědomili, jak důležité je být aktivní... anebo alespoň zmizeli z očí.

Člověka, kterému exekutor strhává většinu platu, se každý zaměstnavatel rád zbaví. Správně předpokládá, že se takový zaměstnanec brzo dostane do problémů.

Současný systém obchodních vztahů je stále více založen na pastech. Ty totiž dnes skrze různé skryté poplatky, penále, pokuty a příplatky přinášejí obchodníkům a poskytovatelům služeb větší zisk než prodej vlastních produktů.

Je velmi těžké dostat se mimo dosah exekuce. Znamená to mít moc nad exekucí a to je téměř feudální privilegium. Snad ani ti, kdo tento proces vymysleli, netušili jak silná zbraň ničení to bude. Exekuce, jak jsme ji vytvořili a jak ji používáme, nás vrací o stovky let zpátky. Stejně jako postmoderní lichva, která k exekuci vede.

Většina koncových zákazníků je dnes již zvyklá strádat, být šizena a okrádána od státu, přes nadnárodní firmy po malé obchodníky. Za výhru pokládají, že jim nakonec přece jen něco zbyde. V reklamách se tomu říká „spokojený život“.
Exekuce je postmoderní. Je to cesta společnosti z vrcholu zas dolů.
V zahraničí je komplikovaný právní systém opravdu záměrně vytvářen tak, aby se v něm laik vůbec neorientoval. U nás je stejný stav způsoben hloupostí předkladatelů a nelogickými procesními pravidly jeho zavádění. Výsledný efekt je však stejný.

Většina exekucí je neoprávněná, ale nelze se jí účinně bránit. Obětem chybí znalost obrany a často i prostředky na takovou obranu. S těmito faktory exekutor počítá.

Složitý právní systém a exemplární tresty za chyby mají udržovat člověka v neustálém děsu a nejistotě, zda nedělá něco nezákonného. To úplně stačí. Chová se pak lépe, než by měl. Svá práva by stejně jen stěží pochopil.

I ti nejchudší již vyvedli své malé úspory mimo naši republiku a své majetky přepsali na cizince. Nikdo už si není jist ničím.

Několik šprýmařů, kteří se stali bezdomovci díky exekuci, postavilo na Ďáblickém náměstí jezdeckou sochu prezidentovi Exekutorské komory Juraji Podkonickému.

Exekuce musí přijít rychle a nečekaně. To je polovina jejího úspěchu.

Jakékoli oběti neoprávněné exekuce získají zpět méně než ztratily. To je zákonité. Neexistuje jediný výjimečný příklad. To je princip exekuce.

Exekutoři a revizoři nemohou přijít do nebe, protože jejich zaměstnanecký poměr po smrti automaticky přechází na vládce temnot.

Většina exekutorů se rekrutuje z neúspěšně praktikujících buddhistů.
Dobrá rada nezní „čtětě pečlivě, co podepisujete“ ale „nepodepisujte vůbec nic“. A s novým zákonem o ústní úmluvě vlastně „vůbec nemluvte“.

Slábnoucí vztah k majetku a věcem je příznakem modernity. Nezávislost je hodnota. Ne však na úkor ostatních. Vytváření závislostí, vazalství a vlastní lpění na materiálním světě je příznakem historického zatmění nebo budoucího úpadku.

Exekuce je exemplárním procesem, který má ze života lidí vymazat veškeré sny o neekonomických variantách života. Pro výchovný účinek je často prováděn veřejně nebo s publicitou. Náš svět potřebuje člověka, který uvažuje od malička až výhradně ekonomicky. Jen tak může současný svět pochopit a žít bez obtíží.