Časopis Umělec 2002/2 >> Je libo umění? Volej 0609-1LENKA Přehled všech čísel
Je libo umění? Volej 0609-1LENKA
Časopis Umělec
Ročník 2002, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Je libo umění? Volej 0609-1LENKA

Časopis Umělec 2002/2

01.02.2002

Martina Pachmanová | focus | en cs

Po pádu železné opony českou společnost zaplavilo nebývalé množství zboží. Neukojitelnou touhu po tržní ekonomice vystřídala nákupní horečka a komoditou se v tu ránu mohlo stát téměř cokoli, včetně lidského těla.
V dobách socialismu se pornografické časopisy a videa pašovaly ze Západu, s příchodem nové éry se s tímto zbožím roztrhl pytel přímo doma. Na novinových stáncích se vedle denního tisku prodávají šimravě erotické časopisy i jejich “hard-porn” verze, ulice českých měst jsou plné sex-shopů, peep-show, nočních klubů a umně maskovaných masážních salonů. Hlavní dálniční tahy se u hranic podobají jednomu velkému veřejnému domu. Jedni se pohoršují, že morálka českého národa upadá, druzí si blahobytně užívají podobných výdobytků svobody, ale jen málokdo se fenoménem erotizace českého veřejného života a jejími formami zabývá.
I současná umělecká scéna se jen hemží sexuálními výjevy. (Veronika Bromová to nedávno komentovala jako sexuální epidemii.) Ale podobně jako u české pornografie tu laciná, podbízivá a docela banální erotika převažuje nad sofistikovaným, nevtíravým a přitom vzrušujícím Erosem, a ani kritický přístup k exploataci lidské sexuality, který by přitom nepostrádal humor, se dnes v českém umění příliš nenosí. Někde však obojí najdeme.
Když loni v říjnu Lenka Klodová uspořádala ve Špálově galerii výstavu Podzimní noc je dlouhá jen svým jménem, potvrdila znovu, že právě ona k těmto výjimkám patří. Vystavila zde sérii přemalovaných dekorovaných listů z pornografických magazínů. Masturbující gesta, rozevřené vagíny a silikonová ňadra oblékla do pestrých národních krojů a běloučkých, ručně vystřihovaných papírových deček. To, co zbylo z prvoplánové erotiky LEO-modelek, byla jejich vzrušená mimika, slastně přivřené oči a bizarní postoje. Podobně jako ve své předcházející práci “na lidovou notu” pro skupinovou výstavu Má vlast (VŠUP, 2001), v “národopisných” divadelních scénách či v papírových kolážích pornografických panenek, i zde Klodová odhalila směšnost prodejné erotiky, přičemž se držela zdánlivě cudné a dětsky nevinné estetiky.
Namísto moralizování se v těchto projektech autorka s ironií strefuje do problému zpředmětňování a komodifikace ženského těla a ke “svým” pornohvězdám se navíc chová s příkladnou mateřskou láskou. Nejenže je šatí, ale — jak to ukázala na své autorské výstavě Mé ženy (Galerie Pokorný, Prostějov, 2001) — po jejich náročné práci je dokáže i uložit do postýlek k odpolednímu klidu. Klodová si příliš dobře uvědomuje, že přisvojovat si “jazyk” pornografie, kterou chce podkopat, je riskantní hra a že od “peříčkové” banality a nevkusnosti je jen krůček k laciné “umělecké” zábavě. Svou hru s nahotou ovšem hraje velmi dobře. Snad nejlépe o tom svědčí její barevný Magazín Bříza (2000). “Budeš naším zajatcem”, “Uspokoj mě nebo se rozejdeme”, “Před kamerou jsem vždy vzrušená”, “Hned volej 0609 111 674” — krátké svůdné slogany, dvoustránkový plakát a hromada telefonních čísel, na kterých si čtenář jistě přijde na své, připomínají obrázkové časopisy pro muže. Ovšem až na jeden detail. Namísto vnadných blondýnek, brunetek, zrzek a černovlásek tu před fotoaparátem Klodové “pózují” české břízy. Anorekticky vychrtlé kmeny a větve stromů s běloučkou kůrou jsou buď zcela obnažené či spoře oděné do barevných minisukének, krátkých právě tak, aby lačnému voyerovi odhalily místa nejintimnější — vždyť, jak čtenáři slibuje břízka Betyna přímo na obálce časopisu, “Pod sukní kalhotky nenosím”.
Klodová spojuje témata vážná a nevážná, podniká výlety ze sféry “vysokého” umění do oblastí populární kultury, masové zábavy a kýče a zase zpět, ale jakkoli je ve svém počínání drzá a rouhavá, není obrazoborkyní. Hledat spojitost mezi fantastickými tvary břízových samorostů nalezených uprostřed přírody a autorčinou sochařskou průpravou by snad mohlo být příliš odvážné. Pravda nicméně je, že Klodová se nadále věnuje také sochařství a že nakonec ani její lehčí (což ovšem neznamená méně závažné) žánry — koláže, fotografie či performance — nepostrádají vedle silné myšlenky také výrazný umělecký rukopis. Papírové skládačky zvířátek ze sochařské instalace Ostrovy touhy z výstavy Matky a otcové v akci (Universal NoD, 2001) kupříkladu sestavila z digitálně upravených fragmentů erotických fotografií, jejichž kaleidoskopické tisky jsou svébytnými plošnými artefakty, měnící smyslné lidské tělo v abstraktní dekor.
Monumentální pískovcovou plastikou MILUJI (2001; návrh 1998) zase Klodová ukázala, že ani žánr veřejného umění nemusí rezignovat na tradiční sochařské techniky a materiály, aby lidem přinášel důležitá sociální poselství. Slovo, které se dnes vyjímá na kopci za sídlištěm v Neratovicích, možná na první pohled zavání romantickým patosem či prvomájovou lyrikou. Nebyla by to Klodová, aby v něm vyřkla vše a nenechala prostor pro svou ironickou hru s významem a pro obrazotvornost kohokoli, kdo bude kolem kopce procházet ve dne nebo v noci. Autorka tu sice proklamuje svou lásku, ale nikomu konkrétnímu ji nededikuje. Stejně jako se láskyplně ujímá padlých žen a hledá sexuální touhu v “klínech” přírodních tvarů, její “miluji” je nepatetickým osobním vyznáním, které diváka svádí k tomu, aby začal pátrat nejen po objektu její, ale hlavně své vlastní touhy. Komodifikace dnes možná zachvacuje lecjaké zákoutí našeho života, roztoužené MILUJI — stejně jako rozšafná břízka ve veřejném parku — ale na prodej rozhodně není.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
collection foliopack / 20 x 12,5 x 2 cm / 22 cartes / 5 passages couleur / Boite sérigraphiée 1 couleur / 200 ex
Více informací...
25 EUR
26 USD
Z názvů vybíráme: O princezně, která hajlovala, Prase pes, Puch, O otylé rybičce, Paraolympiáda, Planeta hlav a tak podobně. ,...
Více informací...
4,02 EUR
4 USD
2001, 27.9 x 35.5 cm, Painting on Canvas
Více informací...
555,60 EUR
585 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.