Zcela mimořádný úspěch na letošním veletrhu Art Basel zaznamenal pražský galerista Jiří Švestka. Nejprve se mu podařilo prosadit do ostře sledované sekce Art Statements, kam bylo vybráno 27 z původních 240 uchazečů, kteří zde měli vystavit projekt jediného mladšího autora. O dílo Kateřiny Vincourové, pro něž se Jiří Švestka v tomto riskantním podniku rozhodl, byl značný zájem. Rychle byly prodány její kresby a nakonec svého nového majitele nalezla i monumentální instalace Malibu Airways. Pro svoji osobitě budovanou sbírku, která kromě děl klasiků jakými jsou Donald Judd či Carl Andre zahrnuje i díla dosud méně známých umělců, ji získala španělská sběratelka německého původu Helga de Alvear, která již od pražské galerie před časem koupila práci Dana Grahama. Malibu, jehož prodej představuje dosud zřejmě největší obchod s dílem současného českého umělce na volném trhu, bude na podzim za přítomnosti významných hostů vystaveno spolu s dalšími akvizicemi v madridském domě paní de Alvear. Galerie Jiří Švestka se tomuto úspěchu rozhodla přizpůsobit i svou prezentaci na zářijovém Art Foru v Berlíně, jíž by tak měla dominovat právě díla mladších českých umělců Jiřího Černického, Mileny Dopitové, Markéty Othové a Kateřiny Vincourové.
Doporučené články
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
|
|
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
|
|
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář