Časopis Umělec 2007/3 >> Olej na plátně Přehled všech čísel
Olej na plátně
Časopis Umělec
Ročník 2007, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Olej na plátně

Časopis Umělec 2007/3

01.03.2007

Edith Jeřábková | review | en cs de es

Požár v knihovně, demonstrace, zeměkoule a jiné

Alexey Klyuykov / Vasil Artamonov / Václav Magid Kurátor: Dominik Lang / Václav Magid
25.– 20. 8. 2007, Galerie Jelení, Praha

Výstavu Požár v knihovně, demonstrace, zeměkoule a jiné je možné bez odkladů uvést podtitulem jednoho vystaveného díla Sekera. Jde o citaci z vědecké publikace Einsteinova teorie relativity, vydané v Berlíně 1922, v níž autoři našli někým podtrhané zásadní ideologické pasáže: „Ve vědě probíhá revoluce. Stoletími stanovené principy se odhazují pryč a na jejich místo se staví nové, které budou sloužit v průběhu řady století jako základy pro výstavbu a rozšíření velkolepé budovy exaktních věd.“ Tento šílený rodčenkovský optimismus, nahrazující génia za inženýra, se z vážných i potměšilých důvodů snaží rekonstruovat autoři výstavy. Sahají přitom rovnou po syntéze ruského kubofuturismu a braqueovské formy. Aktuální obsahy jsou konfrontovány s dobovou ikonografií a řešeny prolamovanou historickou rutinou ve věrném podání včetně objemové šrafury. Je s podivem, jak je tato ultrakonzervativní demonstrace schopna přenést radost ze znovuprožití avantgardních forem. Futuristicky se řítíme nazpět v čase a přitom je jasné, že máme červenou, nebo ne? Dobrodružná výprava uměleckého stylu a socialistických pokusů se zabrzdí až v 17. století u rekonstrukce bílé vlajky Libertálie, protosocialistického státu, který založil korzár Misson na Madagaskaru v roce 1695, kdy v důsledku přerozdělení sfér vlivu tehdejších koloniálních velmocí přesídlila většina karibských pirátů z Atlantiku do Indického oceánu. Navázání na potenciál meziválečného myšlenkového kvasu je konstatováním krize intelektualismu a ideologické role umění. Výběr kubistické formy není náhodný či jen pocitový, je podpořen upřímností a přímostí kubistických sdělení, kde zátiší s kytarou je skutečným zátiším s kytarou a neschovává se za žádný jinotaj. Stejně tak na zdech galerie narazíme na deštník, zeměkouli, knihu, vlajku, továrnu, ledovcovou díru, zeď..., na znaky podrobené stylotvorné analýze. Tato ikonografická jasnost paradoxně i zcela logicky vyvolává v dnešní době relativity zmatení a nejistotu. V této atmosféře pak ty z nás, pro něž kubismus znamená jen historický směr, obrazy zasáhnou naprosto nečekanou krásou. Výstava záměrně napíná spektrum současného umění od prostých tendencí, které si autoři v nedávné době také užili (rovněž ironicky: Jak jsme pomáhali) k vrcholovému malířskému stylu par excellence.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…