Časopis Umělec 2006/1 >> Šťavnaté zvuky Přehled všech čísel
Šťavnaté zvuky
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Šťavnaté zvuky

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Arlene Tucker | profile | en cs

Důvody, proč chce člověk změnit svůj přízvuk, mohou být různé, ale podstata obvykle spočívá v tom, že chce splynout s určitým prostředím. Chce zdůraznit rozdíly, či podobnosti? Všechny aspekty vlastní identity a asimilace prozrazuje náš přízvuk.
I přes zmatek souhlásek a samohlásek se zvuková podoba standardní americké angličtiny vemluví do velké části našich životů. Jazyk každého z nás je prázdnou paletou, na níž se v dýchacích cestách kóduje morseovkou to, čemu říkáme slova. V mozku vzniká myšlenka, jež má být vyslovena, a nakonec skončí v uchu druhého.


Nina Katchadourian žije v newyorském Brooklynu. Přijala typické americké „r“ vyslované jazykem přes dáseň i spojování dvou hlásek. A jazyk ji inspiroval i k videoinstalaci Accent Elimination, jíž loni v květnu vystavila v newyorské galerii Sara Meltzer.
Šestnáct hodin záznamu zkondenzovala Nina do dvanáctiminutového videa, které si pohrává s myšlenkou abstrahování akcentu, jako by sám byl věcí. Nina to srovnává s dědictvím, s něčím, co lze vzít jednomu člověku a dát jinému, jako by šlo o předmět. Nina, její rodiče a jejich instruktor jazyka Sam Chwat ve videu procházejí procesem přijímání nového přízvuku, což, jak si uvědomíme, je podobné, jako učit se novému jazyku.
Domácnost Katchadourianových je plná přízvuků. Ninin otec je Armén a vládne celým souborem jazyků – arménštinou, francouzštinou, švédštinou a arabštinou. Její matka pochází ze švédsky mluvící menšiny ve Finsku a prošla si dobrodružstvím sedmi různých jazyků. Nina a její bratr v této změti jazyků a kultur vyrůstali a snažili se spojit všechny dohromady. I když jim vzájemná domluva nečiní potíže, ani Nina ani její bratr nikdy nedokázali „zvládnout jedinečný způsob výslovnosti svých rodičů“. Projekt Niny Katchadourian stal prostředkem, jak se toho chopit.

Chybějící „o“
Nina byla úplně posedlá tunami plakátů, které visely po celém New York City. Tvrdilo se na nich, že všichni mají příležitost zlepšit, omezit, nahradit či vyloučit svůj špatný přízvuk. Nina to považovala za mírně násilné. Možná to zní děsivě, ale můžeme si položit otázku, zda je skutečně cílem jazykových center umožnit lidem s cizím přízvukem naučit se výkonněji komunikovat ve Spojených státech a nebo se mají zbavit vlastní identity nebo etnické příslušnosti?
Hodiny výuky se odehrávaly v neuvěřitelné kanceláři Sama Chwata, již Nina popisuje jako „nacpanou až k prasknutí“. Aby Chwat změnil přízvuk Niny a jejích rodičů, intenzivně s nimi pracoval dva týdny. Nina se měla naučit přízvuk svých rodičů a její rodiče se měli učit od ní. Cvičili podle textu, který pečlivě sepsali její rodiče a který se inspiroval představováním se cizinci. Nina říká: „Jeho hlavní myšlenkou bylo, že má matka je na párty, někdo jí dává otázky, a ona musí v pěti minutách konverzace vypovědět celý svůj životní příběh, přičemž o druhém člověku nic neví.“
I přes vynikající sluch měla Ninina matka největší problém se zvukem samohlásky „o“, protože švédské „o“ je velmi krátké. Například měla potíže se slovem Wisconsin. Ze slabiky „con“ její „o“ zmizelo. Sam to nazval severojižním zvukem, protože musela protáhnout ústa. Nejprve se musela naučit udělat určitou grimasu, aby tento zvuk americké angličtiny uměla vyslovit. Otec zase místo anglického přízvuku „th“ vyslovoval tvrdé „d“ vycházející z jeho rodné arménštiny.

Víc šťávy, víc šťávy
Podle agentury New York Speech Improvement Services je standardní americká angličtina nazývána „neoblastní americkou angličtinou“. To kvůli tomu, že naučený akcent není přirozený.
Mluvčí ovládne americkou angličtinu prostřednictvím schématu výslovnosti čtyřiačtyřiceti kombinací souhlásek a samohlásek. Výsledný akcent pak nepřitahuje pozornost k nějakému konkrétnímu regionu. Přestože rodiče žili v USA už čtyřicet let, jejich přízvuk se nepřizpůsobil prostředí západního pobřeží. Pravděpodobně by jim výuka trvala celý rok, než by se svého dosavadního přízvuku naprosto zbavili. Přesto Sam ocenil snahu Nininy matky, protože ta se za dva týdny naučila velice rychle základům nového přízvuku. Nina pochytila několik triků, jak napodobovat své rodiče, ale stále se musela velmi silně soustředit, aby její mluva zněla jako jejich.
Jediný, kdo se po skončení lekcí chopil nového způsobu mluvy, tedy byla Ninina matka. Když mluvila jinak, zdálo se, že je posedlá jakýmsi vládcem přízvuku. Jako by z ní vystupovala jiná osobnost. To muselo brzy přestat, protože Nina chtěla svou matku zpět.
Pro zbytek rodiny byla změna velmi těžká. Podle Ninina otce je klíčem k americkému způsobu mluvy zásada „dej tomu víc šťávy“. Kdykoliv nezněl dost americky, opakoval „víc šťávy, víc šťávy“ a všechen ten nepořádek pěkně promísil.
Pro projekt Niny Katchadourian nebylo důležité uspět a perfektně změnit přízvuk, ale zachytit proces, jak přízvuk vzniká. Video zanechává v divákovi otázky, jako co je to přízvuk a odkud je zrovna ten váš? Nakonec stačí, abyste měli uši otevřené, a budete překvapeni, co z nich vyjde. A omáčku si vyberte, jakou chcete.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
79 USD
Posedlost kresbou Romana Prahla aneb Počátky Akademie umění v Praze, 1800 - 1835 je knižní projekt jako vyvrcholení studie...
Více informací...
10 EUR
11 USD
Autorský katalog českého sochaře a performera Martina Zeta Kresby mořem obsahuje cyklus kreseb. Které vznikaly bez zásahu ...
Více informací...
4 EUR
4 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.