Časopis Umělec 2001/2 >> Tykadlo Přehled všech čísel
Tykadlo
Časopis Umělec
Ročník 2001, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Tykadlo

Časopis Umělec 2001/2

01.02.2001

Lenka Lindaurová | fenomén | en cs

Pohled na futuristicky, kubisticky a surreálně vyvedené Ferdy mravence a brouky Pytlíky nevyděsí k smrti jen Ondřeje Sekoru. Postavičky “práce všeho druhu” vznikly na začátku osmdesátých let; symbolizovaly stádního člověka normalizační doby a zároveň byly symboly respektovanými režimem i vzpomínkou na dětství. Tvůrce ferdovských obrazů, Josef Ryzec, zamýšlel vytvořit sice sofistikované, ale jinak vlastně humorné a zábavné obrazy pro české publikum. Při pohledu na ně však ještě dnes divákovi tuhne krev v žilách.
Přetlak mentálních schopností, mnohavrstevnatého talentu v kombinaci s morální zodpovědností zapříčinily, že se i Ryzec stal člověkem mnoha profesí. Dnes je možná víc než jako malíř znám svým donkichotským bojem uvnitř výtvarné obce proti organizaci ochraňující autorská práva a proti Nadaci ČFU (obě jsou dědictvím komunismu a obě mají různé soudní spory s dalšími institucemi a jednotlivci — pozn. aut.). Naposledy se veřejně jako malíř a organizátor prezentoval několikrát zopakovanou akcí Chrasten a poté projektem Staré, nejstarší i jiné pověsti české na Vyšehradě. Veřejnost však tyto trochu nostalgické a poloprofesionální akce, kde se vedle sebe objevovala díla velmi různorodé kvality, ignorovala. V roce 1996 byla údajně ještě Josefu Ryzcovi zakázaná výstava v budově bývalého Gottwaldova muzea v Praze. Poslední Ryzcovy vystavené obrazy mají od Ferdů hodně daleko; společným jmenovatelem zůstává jejich existenciální hrůzyplnost, ačkoliv jsou zase poměrně humorné.
Josef Ryzec se nejdřív zamiloval do vědy a loutkového divadla. Po absolvování gymnázia jej, jako mnoho dalších nevhodných (jeho strýc emigroval), nepustili ke studiu. Nastoupil na své první místo — do Spolku přátel žehu. Odtud zřejmě pramení autorův černočerný humor.
Později vystřídal mnoho různých zaměstnání a malovat začal ve chvílích volna, jelikož své ženě výtvarnici a jejím spolužákům chtěl ukázat, že jsou líní, a vybídnout je k pracovitosti. Kromě toho slušně bubnoval, skládal muziku, pracoval ve střižně na Barrandově a vypracoval se až na pomocného režiséra. Sám dopisoval a vylepšoval některé scénáře, jeden filmový dokonce vytvořil a dosud nerealizoval. Přitom stále maloval. (Mimochodem zmíněný film Josefa Ryzce se jmenuje Pimprlové vraždy a nabídl ho k natočení Formanovi.)
Josef Ryzec byl fascinován moderní malbou. Obdivoval jejího zakladatele Cézanna, tvorbu Pabla Picassa považuje za nedostižnou. Jako většina samouků prošel dějinami umění tak, že si všechny styly vyzkoušel. Zvláště dvěma jmenovaným malířům věnoval velkou píli a v jeho archívu najdeme i velmi zdařilé kopie. Kubismus ostatně Ryzec dokáže parafrázovat a rozmnožovat až do jakýchsi jeho postmoderních forem, které respektují kubistické kánony, na druhé straně je však značně ironizují.
V roce 1982 má Ryzec samostatnou výstavu Pocta Cézannovi, kde rekapituluje své pátnáctileté úsilí. V té době stále působí na Barrandově. Ve své tvorbě ctí základní tezi, že není-li umění pravdivé, nejedná se o umění, ale o podvod; domnívá se, že na umění se lze spolehnout. Tváří v tvář jeho pikantním malbám si člověk uvědomí, jak odvážné, či jak humorné tvrzení to je. Ryzec je přesvědčen, že vážné se vytváří mnohem snadněji než veselé. Veselost jeho pláten má ovšem funebrácký plášť.
Hmyzí svět podle Sekory cézannovské výstavě předcházel. Většina obrazů četné série nese datum 1981, kdy se také uskutečnila výstava v Klubu mládeže Dvojka, celá pojatá v pytlíkovském a ferdovském stylu. Atributy tykadel, broučích zadečků a téměř už disneyovských kukadel proměnil Ryzec v samonosné symboly, které podle pravidel kubismu rozmístil po ploše. Používá je v různých variacích, z jednotlivých částí vytváří nové postavy i paralely klasických děl. Někdy létají vzduchem jednotlivé mravenčí orgány, někdy z nich vznikají nové útvary nazvané autorem Ferdostroje. Motiv Pytlíkova tykadla složeného z postupně se zmenšujících koulí je přímo prototypem avantgardního designu a navíc už je anténou do dalšího tisíciletí. Objev tohoto tykadla má pro Ryzce význam, asi jako pisoár pro Duchampa. Toto tykadlo by si určitě zasloužilo jednu kapitolu v českém příběhu umění.
Každý obraz má v sobě zakódované další významy, pro které byl realizován. Ryzec ve své práci používá rád podobné rébusy, protože jeho cílem zřejmě není dílo samo, ale spíš komunikace s divákem, v případě Ryzce většinou s autorovi známým divákem, kterému dává úkoly ve snaze ho hlavně pobavit. Sám připouští, že nezasvěceným může připadat jako cvok a podivín.
Jediným veřejným a dokonce mezinárodním úspěchem byla pro Josefa Ryzce výhra v mezinárodní soutěži známek vyhlášené OSN k příležitosti konference o prevenci kriminality. Ryzec navrhl prostřílené postavičky z pouťových střelnic. Parafráze střeleckých terčů jsou však zároveň postavami z různých slavných obrazů. Paradoxem bylo, že proti vydaným známkám protestovala Světová židovská organizace, která se údajně ve figurách poznala. Kdo dobře zaseje, sklidí i pěknou pointu.
Od vzniku sekorovského cyklu uběhlo dvacet let. Nebyl publikován, ani znovu vystaven. Možná vznikl pro pobavení několika přátel, ale jeho humor je nadčasový. Kdo však nechce mít obskurní sny, nechť si neprohlíží následující stránky.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Básně francouzského umělce v grafické úpravě Markéty Othové.
Více informací...
38,23 EUR
40 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
232 USD
Toxic Pfarding, 1995, acrylic painting on paper, 33 x 21 cm, framed
Více informací...
470 EUR
495 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.