Časopis Umělec 2006/2 >> Lepší život s kritikou Přehled všech čísel
Lepší život s kritikou
Časopis Umělec
Ročník 2006, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Lepší život s kritikou

Časopis Umělec 2006/2

01.02.2006

Simone Schardt | u-sobé | en cs

Sledujeme-li tradici dekadentního myšlení v mladších dějinách umění, vypadá to, jako by se první desetiletí třetího milénia stávalo dobou kritiky a reflexe jejích podmínek: zrodila se metakritika. Ta zpochybňuje nejen své kondicionování, ale pochybuje také zásadním způsobem o svém vlivu na stanovení tržní hodnoty uměleckých děl. Zdánlivě věčné a neměnné seznamy 50 špičkových umělců a kritiků se dnes jeví pochybnější než kdy dříve. Kritika se od svých počátků zabývá sebereflexivním prověřováním svých vlastních nástrojů, a k tomu potřebuje více vysvětlování než ostatní větve kulturní produkce. Zdá se jen, jako by tyto otázky dosáhly hlasitosti, kdy už na ně nelze odpovídat jen v duchu. Důvody pro krizi kritiky přitom vycházejí ze dvou tvrzení: 1. Kritik je podřízen stejným společenskoekonomickým vztahům jako umělec. 2. Kritika se týká produktu, který už byl předem financován a prodán.1 Umělecká díla nejsou tím, co vstupuje do konkurence – do situace, v níž přebírá klasická kritika roli rozhodčího – ale kritizující texty si konkurují navzájem.

Princip selekce
Zhruba před rokem se v tomto časopise objevila otázka, jejíž zodpovězení již spočívá v jejím znovupoložení: Proč se čtou umělecké časopisy? Otázka míří k touze autora2 získat si místo v kritice odborné literatury. Ne v kritice, která v pozitivistickém protinávrhu k panujícím – a kritizující stranou odmítaným – poměrům vytváří novou formu produkce životních návrhů či čehokoliv, ale právě v té kritice, jejíž pojem a osobní postoj hrozí rozpadnutím: v kritice umění. Ta totiž propadla plíživé chorobě – selekci. Selekce je nejostřejší forma kritiky. Neúnavný proud uměleckých produktů se rozlévá i do posledních koutů přehlédnutelného uměleckého světa. Kritik tak ani nemusí opouštět patnáctipalcovou plochu svého laptopu, protože umění přichází k němu. Přichází ve formě uměleckých časopisů, webových stránek, letáků, tiskových zpráv a mailů horlivých praktikantů. Tváří v tvář této mase selekce je už tohle práce, která se musí udělat. Ale to nestačí. Kritika, do níž je ještě třeba se pustit, nenachází svůj výraz v souhlasném popisu výstavy, ale také v odporující formě ztrhání.

Místa kritiky
K pochopení šťastné Arty Jetset Family byl v dlouhém procesu diferenciace vymyšlen žargon, který se rozšířil v mnohanásobných chapadlech odborné lite­ratury. V diskuzi o důvěryhodnosti kritických vyjádření se rozlišuje mezi denním a odborným tiskem, přičemž druhému z nich je často připisován kritičtější potenciál. To je chybný závěr. Až na několik málo výjimek jsou články v odborném tisku nekritické, kritikové jsou „v nejlepším případě degradováni na hlasatele nového“. Kritické poznámky se nacházejí spíše na kulturních stránkách deníků. Zdá se, že překlad z vnitřního žargonu, který je požadavkem denního tisku, vytváří kritickou distanci, jíž autoři naleštěných časopisů už nejsou schopni. K tomu jistě přispívá také jasnější vztah ekonomické závislosti. Redaktor je často jen redaktorem kulturní přílohy a nic víc. Redaktor uměleckého časopisu musí oproti němu ovládat mnohanásobné oblasti činnosti, které sice rozšiřují jeho pole působnosti, ale zároveň zmenšují jeho schopnost kritiky. Už sama vysněná představa, že je jako umělecký ředitel či ředitelka zapojen do nejrůznějších strategických operací v boji o nadvládu na trhu, činí tyto snahy beznadějnými. Reflexe tohoto pletiva vztahů může být zajímavým, ale neřešitelným zbožným přáním.

Subjekt kritiky
Kritika znamená umění posudku. Toto není žádné volání po tvrdém přístupu umělecké kritiky salónní kultury 19. století a ještě méně po dichotomicko-symbiotickém a téměř výhradně maskulinně formulovaném vztahu modernismu kritik-a-jeho-umělec. To, že tento problém ještě není uzavřený, ukazuje vynoření se svobodného kritika či kritičky jako pokus vyhranit se vůči kritikovi vázanému na umělce. Pozice svobodného kurátora se objevila s Haraldem Szeemanem a ještě plněji se projevila v odloučení od instituce a zaměstnaneckého poměru. Volně ložený svobodný kritik se proti tomu jeví jako paradox, jako poslední vzepjetí modernismu, který je považován za překonaný. Jeho objevení připravilo rozpuštění kritického subjektu, který od té doby vstupuje na scénu jenom prostřednictvím dualismů kritik-jako-umělec, kritik-jako-kurátor a umělec-jako-kritik. To má výhody i nevýhody. Nevýhodou je již popsaný nedostatek kritického odstupu. Zásadní výhoda – a to se týče především umělců a umělkyň, kteří vystupují jako kritikové a kritičky – je rozřešení akademických formulek, pozůstatků salonní kultury. Zde ji zastupují spisy Roberta Smithsonse3 či požadavky Michaela Baldwina, Charlese Harrisona a Mela Ramsdena po diskurzu druhého řádu,4 který slibuje analýzu zpětné vazby kritiky na uměleckou produkci.

Marné volání po autoritě
Proto je dnes volání po koherentním subjektu kritiky nepřeslechnutelné a tolik konstruované prázdné místo vyvolává různé touhy: znovuoživená autorita by měla vyplnit mezeru. Její kompetence spočívá ve specializovaném vědění, které má zpřístupňovat institucionalizovaná a nadřazená autorita. Beznadějná opovážlivost, protože neexistuje žádné vzdělání kritiků či kritiček. Je to ovšem osud, který sdílí s galeristy/galeristkami. Tady platí neustále myticky prosazované pravidlo povolání. Dalším přáním je volání po nové poetické řeči, po řeči srdce. Stačila by tato řeč v drsných kritériích kompetence u ještě nevytvořené autority? Není tomu tak, že instrumenty řeči jsou již dávno k dispozici a jednoduše jim chybí odvaha k útoku? Nejde spíše než o to „jak“, o to „co“ má být řečeno? A není tomu tak, že právě umělci a umělkyně, kteří se více pohybují v oku uragánu, jsou připraveni k této odvaze? Protože tak jako tak nemají co ztratit? Protože stojí na konci ekonomického řetězce tvorby cen? Protože jsou beztak jediní, kteří ještě dokáží přečíst text o více než 4 000 znacích až do konce? Zbytek zmešká v této době životně důležité době sociální spojení sítěmi, příští obchodní let či vytouženou pracovní večeři. A nemohlo by to být tak, že toto disponibilní časové zrcadlo je protikladem mocenského poměru? Že čím více času máme k dispozici, tím méně je tento systém hodnotný z pohlednu ekonomiky pozornosti? A co když kritik, jenž následuje konsternovaným nedostatkem nadhledu Frederica Jamesona5, už není mocenským instrumentem jako v době salonů, ale přesně naopak ukazuje na závislost kulturního byznysu, a dokonce představuje nejslabší článek v kulturním řetězci?


So what?
Paradoxní situace: máme tu mnohohlasně oplakávaný nedostatek fundované kritiky, ale nikdo tuto mezeru nechce vyplnit. Až příliš hluboce zakořenila představa jediné pravdy, v jejíchž službách kritikové bojují za dobro. Nikdo dnes nechce a ani nemůže zaujmout tuto pozici neomylného a nekritizovatelného obhájce. V autoritě uvězněný model je nahrazen mnohostí kritických hlasů. To, že tyto hlasy mluví do éteru a jsou skutečně slyšeny, je pro přežití kritiky rozhodující. A také pro přežití umění zítřka. Jinak hrozí další bulvární výstavy, v nichž je něco pro každého a nemusí se zmiňovat nic kritického. Kritika, která zde nadále používá dosud bezproblémově praktikovaný selektivní přístup, je sama sobě zbytečná.

1 Philip Ursprung: Niedergang der Kritik? Ve Woz, č. 5, 2. února 2006.
2 Travis Jeppesen: Vyloučení bojovníka bez přátel, Umělec 2/2005
3 Robert Smithson: Gesammelte Schriften, vyd. Eva Schmidt, Kai Vöckler, Kolín: König 2000.
4 Michael Baldwin, Charles Harrison, Mel Ramsden: Art History, Art Criticism and Explanation (1981), in: Pollock and After. The Critical Debate. Vyd. Francis Frascina, Londýn 1985.
5 Frederic Jameson: Postmoderne – zur Logik der Kultur im Spätkapitalismus (1984), in: Postmoderne. Zeichen eines kulturellen Wandels, vyd. Andreas Huyssen, Klaus R. Scherpe, Reinbek: Rowohlt, 1986.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1999, 35.5 x 43 cm (3 Pages), Pen & Ink Comic
Více informací...
672 EUR
707 USD
Strong, 2002, acrylic painting on canvas, 24 x 20,5, on frame
Více informací...
900 EUR
947 USD
2002, 35.5 x 43 cm (7 Pages), Pen & Ink Comic
Více informací...
1 788 EUR
1 881 USD
Print on art paper from serie prepared for "Exhibition of enlarged prints from Moses Reisenauer’s pocket Ten Commandments"....
Více informací...
290 EUR
305 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS