María Roberta

„Velký kreslíř Gabriel Frugone (autor knih Gabriel Frugone, nejlepší kreslíř na světě a Gabriel Frugone, nejtvořivější umělec vesmíru) je autorem nové značky Pencilan. Jde o vskutku mistrovské dílo tohoto velkého umělce, kterého ve stovkách zemí šmírují (viz google), v mnohem méně obdivují a v téměř žádné nehonorují.“ Tímto neskromným prohlášením otevírá Gabriel Frugone, lépe řečeno Pencilan, svůj blog (www.pencilan.blogspot.com), v němž obsáhle dokazuje, že jeho práce ilustrátora, autora komiksů a grafika je věrným odrazem jeho osobnosti. Uruguajský občan Gabriel Frugone přijel do Mexika více méně před pár roky. Vzpomínám, že na otázku, proč vlastně, mi nejednoznačně odpovídal s úsměvem plachým až sarkastickým, že prý jenom proto, „aby to tu poznal a koukl se, co se tu dá dělat.“ Nevím, zda „kouknout, co se tu dá dělat“ zahrnovalo i tělesné, duševní a sexuální třeštění, předváděné v těchto komiksech, ale kdyby tomu tak bylo, určitě by to musely dát do pořádku jiné, především právní nebo soudní instance. Od Legerovic rodiny po Boží medvídky Nežertemě se Frugone vysmívá až do nejvyšší míry vyčerpání všem kýčům, nejpatetičtějším klišé a pseudovýtvorům, které nepozorovaně, ale o to vytrvaleji zavalují naše kulturní prostředí. Hudba, televize, telenovely, kreslený humor. Frugonovy příběhy jsou jistým druhem pop umění v krachu. Je zaplevelené odkazy k filosofickým bibliografiím a k nedotknutelným populárním postavám, jako je Růženka Jahůdka, ta roztomilá holčička v kloboučku s jahůdkou, zdobící moji peřinku v dětství, které nemělo nejmenší potuchu o strašlivých a pohlavně nenasytných medvídkovských kyklopech. Teď se Gabriel Frugone zabývá především tím, že sám sobě věnuje „světové“ dny, jež ho oslavují jako kreslíře. Kromě toho, že neustále produkuje šílené rozverné příběhy, graficky upravuje časopisy a další kulturní produkty v Mexiku a v nejbližším vesmíru. http://www45.brinkster.com/tiruliru/

01.03.2007